5 Cmo 11/2024-40 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně opravil výrok směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2023, č. j. 37 Cm 30/2023-21, tak, že místo nesprávně uvedené částky „195 E272,46 Kč“ se uvádí správná částka „195 272,46 Kč“. V odůvodnění usnesení uvedl, že částka, ze které má být placen úrok, byla ve výroku směnečného platebního rozkazu chybně uvedena jako „195 E272,46“, ačkoli je z návrhu žalobkyně patrno, že úroku se domáhá ze žalované částky „195 272,46“. Tato chyba v psaní byla proto opravena postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř.2. Žalovaný 2. podal proti usnesení v zákonem stanovené lhůtě odvolání (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém uvedl, že opravnému usnesení vůbec nerozumí. Z toho důvodu požádal o zaslání usnesení s překladem do slovenského jazyka a ve srozumitelnější podobě.3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného 2. navrhla potvrzení usnesení a přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení. Se závěry soudu prvního stupně v napadeném usnesení se ztotožnila s tím, že tyto byly podrobně a logicky správně odůvodněny.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.5. Podle ustanovení § 164 o. s. ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoli i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozhodnutí na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.6. Jak vyplývá z ustanovení § 175 odst. 2 o. s. ř., pro směnečný platební rozkaz se použije obdobně ustanovení § 174 odst. 4 o. s. ř., podle kterého se při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu postupuje podle § 164 o. s. ř.7. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovaným 1. a 2. zaplacení směnečné pohledávky ve výši 195 272,46 Kč se 6% úrokem z této částky od 14. 9. 2021 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 650,84 Kč. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 9. 5. 2023, č. j. 37 Cm 30/2023-21, při jehož písemném vyhotovení došlo ve výroku I. pod bodem b) k chybě v psaní, když jako částka, ze které byl žalobci přiznán 6% úrok za období od 14. 9. 2021 do zaplacení, byla uvedena částka „195 E272,46 Kč“, třebaže správně měla být uvedena částka „195 272,46 Kč“. Uvedenou chybu bylo proto namístě opravit postupem podle ustanovení § 164 o. s. ř.8. Soud prvního stupně tak postupoval správně, pokud napadeným usnesením shora uvedenou chybu v psaní opravil tak, že nesprávně vypsanou částku „195 E272,46 Kč“ ve výroku I. pod bodem b) směnečného platebního rozkazu nahradil správnou částkou 195 272,46 Kč. Žalovaný 2. ostatně předpoklady pro vydání opravného usnesení v podaném odvolání nijak nezpochybnil, neboť nenamítl, že zde nebyl důvod k opravě, jak soudem prvního stupně byla provedena, nýbrž pouze namítl, že napadenému usnesení nerozumí, a požádal o jeho zaslání s překladem do slovenského jazyka. K tomu odvolací soud uvádí, že podle ustanovení čl. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány, která byla publikována sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 209/1993 Sb., není třeba překládat žádosti a jiné písemnosti zasílané podle této smlouvy mezi českými a slovenskými orgány navzájem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3344/2010). Doručením opravného usnesení žalovanému 2. v českém jazyce tak jeho právo na spravedlivý proces a rovné postavení účastníků řízení vyloučeno ani omezeno nebylo. Požadavek žalovaného 2. na doručení usnesení s překladem do jazyka slovenského není proto důvodný.9. S odkazem na závěry shora uvedené odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř.10. Výrok o nákladech odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2. je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých bylo úspěšné žalobkyni přiznáno proti neúspěšnému žalovanému 2. právo na jejich náhradu ve výši odpovídající jedné polovině mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání) po 1 500 Kč podle ustanovení § 9 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (750 Kč), a dále ve výši odpovídající 1 paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 téže vyhlášky a náhradě za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. (220,50 Kč). Náhradu nákladů odvolacího řízení v celkové výši 1 270,50 Kč je žalovaný 2. povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).