5 Cmo 110/2024-741 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením soud prvního stupně podle § 208 odst. 1 o. s. ř. odmítl pro opožděnost odvolání, podané žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2024, č. j. 76 Cm 135/2022-232, jímž bylo vyhověno návrhu žalobkyně, aby soud připustil vstup společnosti , právnická osoba, . do řízení na její místo (dále jen usnesení o procesním nástupnictví).2. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že usnesení o procesním nástupnictví bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, dne 25. 7. 2024. Lhůta pro podání odvolání počala žalobkyni běžet dne 26. 7. 2024 a uplynula dnem 9. 8. 2024. Odvolání, podané žalobkyní po jejím uplynutí, soud prvního stupně podle 208 odst. 1 o. s. ř. jako opožděné odmítl. Konstatoval, že s oznámením o převzetí právního zastoupení , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , které bylo soudu doručeno až dne 22. 8. 2024, je spojeno vyjádření žalobkyně, jehož obsahem je námitka nezávaznosti právního jednání, spočívajícího v postoupení pohledávky, kterou, pokud by ji vyhodnotil jako podané odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví, bylo by rovněž opožděným odvoláním.3. Žalobkyně proti usnesení podala včasné odvolání, v němž navrhla odvolacímu soudu, aby je zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že již v podaném odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví shrnula skutkový stav týkající se jejího právního zastoupení a poukázala na nestandardní okolnosti předání právního zastoupení předchozím právním zástupcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Právní zastoupení žalobkyně tímto právním zástupcem bylo ukončeno výpovědí plné moci ze strany žalobkyně již ke dni 6. 6. 2024. V době doručování usnesení nebyl proto , tituly před jménem, , Anonymizováno, oprávněn za žalobkyni přebírat písemnosti, natož za ni činit jakékoliv procesní návrhy. Nadto o doručení usnesení o procesním nástupnictví žalobkyni řádně neinformoval. Doručení této písemnosti je tak právně neúčinné. S obsahem usnesení se žalobkyně mohla seznámit až v rámci nahlížení do spisu. Ihned poté podala odvolání, které spojila s návrhem na vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti dle § 50d o. s. ř. a s návrhem na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Soud prvního stupně odvolání žalobkyně odmítl, aniž se těmito jejími návrhy, jakkoliv zabýval a provedl žalobkyní k tomu navržené dokazování. V odvolání dále podrobně rozvedla okolnosti ukončení jejího právního zastoupení , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Popsala jednání a pochybení tohoto zástupce v souvislosti s předáním dokumentace a podkladů, včetně usnesení o procesním nástupnictví. , adresa, pochybením bylo, že nejednal s osobami oprávněnými jednat za žalobkyni, ale naopak s osobami, které byly se žalobkyní ve střetu zájmů, a to se , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Paní , adresa, v době, kdy jí , tituly před jménem, , Anonymizováno, údajně zaslal usnesení o procesním nástupnictví, neplnila své povinnosti zaměstnance žalobkyně, se žalobkyní nekomunikovala a poté, co s ní byl ukončen pracovní poměr, nepředala žalobkyni účetnictví. Jeho vydání se žalobkyně na bývalé účetní domáhá v soudním řízení. , tituly před jménem, , Anonymizováno, dále o průběhu řízení informoval společníka žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Tento bývalý společník žalobkyni žádné informace nepředal. Nyní je již několik měsíců ve výkonu trestu odnětí svobody, byl mu uložen trest zákazu činnosti výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace a obdobné činnosti na základě plné moci. Je současně spojen s rodinou, ovládající společnost , právnická osoba, . Podle žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, zřejmě jednal podle pokynů tohoto bývalého společníka. , tituly před jménem, , Anonymizováno, a členové jeho rodiny se potencionálně dopouští jednání, jehož cílem je jejich vlastní obohacení na úkor žalobkyně. Takovému jednání nemůže být poskytována právní ochrana. Žalobkyně již podala trestní oznámení a zahájila několik dalších soudních řízení.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a násl. o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.). Odvolání neshledal důvodné.5. Podle Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (č. l. 232 spisu) bylo usnesení o procesním nástupnictví soudem doručeno právnímu zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, do jeho datové schránky dne 25. 7. 2024. Při doručování této písemnosti postupoval soud prvního stupně zcela v souladu s § 50b odst. 1 o. s. ř., upravujícím doručování písemností zástupci účastníka. Z tohoto ustanovení vyplývá, že má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, opravňující jej činit za zastoupeného veškeré procesní úkony, doručují se písemnosti pouze tomuto zástupci. Doručení soudního rozhodnutí zástupci účastníka je účinné i v případě, že účastník řízení tomuto zástupci vypověděl procesní plnou moc ještě před doručením tohoto soudního rozhodnutí, ale oznámení o tom, resp. v projednávané věci oznámení o převzetí zastoupení novým právním zástupcem, došlo soudu až po doručení rozhodnutí takovému zástupci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3392/2007). Zákon pak také výslovně upravuje, kdy se písemnosti doručují také účastníkovi řízení. Soud v souladu s § 50b o. s. ř. usnesení o procesním nástupnictví doručil právnímu zástupci žalobkyně , tituly před jménem, , Anonymizováno, , zmocněnému k zastupování žalobkyně procesní plnou mocí ze dne 17. 11. 2022, předloženou spolu se žalobou. Podle obsahu spisu žalobkyně nikdy soudu nesdělila, že vypověděla , tituly před jménem, , Anonymizováno, procesní plnou moc. Až následně, dne 22. 8. 2024, bylo soudu doručeno oznámení o převzetí zastoupení žalobkyně novým právním zástupcem , Jméno advokáta, , , tituly za jménem, Patnáctidenní lhůta pro podání odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví počala žalobkyni běžet dne 26. 7. 2024 a skončila dnem 9. 8. 2024. O právu podat odvolání, lhůtě, ve které tak lze učinit a jejím běhu a také o soudu, u kterého je nutno odvolání podat, byla žalobkyně v usnesení řádně poučena. Odvolání proti usnesení o procesním nástupnictví bylo žalobkyní podáno až po jejím marném uplynutí dne 27. 8. 2024. Z hlediska posouzení běhu lhůt tedy soud prvního stupně nepochybil v závěru, že odvolání bylo žalobkyní podáno po uplynutí zákonné lhůty (§ 204, 208 o. s. ř.).6. Žalobkyně podané odvolání založila zejména na tvrzení, že soud nemohl rozhodnout o odmítnutí odvolání, aniž se vypořádal s námitkou neúčinnosti doručení usnesení o procesním nástupnictví dle § 50d o. s. ř. s tím, že tato námitka byla uplatněna již v podaném odvolání (podání ze dne 27. 8. 2024) a zakládala se na tvrzení, že žalobkyně se z omluvitelného důvodu s písemností nemohla seznámit, kdy má žalobkyně za to, že potažmo také žádala o prominutí zmeškání lhůty dle § 58 o. s. ř.7. Podle § 41 odst. 2 o. s. ř. posuzuje soud každý úkon účastníka podle obsahu. Z obsahu odvolání žalobkyně proti usnesení o procesním nástupnictví však nelze dovodit, že by jeho součástí byl návrh na vyslovení neúčinnosti doručení usnesení o procesním nástupnictví. Žalobkyně v něm pouze namítala, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, s ohledem na ukončení právního zastoupení v důsledku výpovědi procesní plné moci za ni nebyl oprávněn přebírat soudní písemnosti, a tedy ani usnesení o procesním nástupnictví. V odvolání se pak žalobkyně dovolává neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky dle § 437 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), protože při jejím uzavření za ni jednaly osoby, jejichž zájmy v rozporu se zájmy žalobkyně. Neúčinnost doručení usnesení o procesním nástupnictví žalobkyně v podání nenamítala, natož aby součástí podání byl výslovný návrh žalobkyně na vyslovení neúčinnosti doručení dle § 50d o. s. ř. nebo návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání dle § 58 o. s. ř.8. Institut vyslovení neúčinnosti doručení písemnosti upravuje § 50d o. s. ř. Podle tohoto ustanovení soud, který byl odesílatelem písemnosti, na návrh účastníka rozhodne, že doručení písemnosti je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností účastník seznámil nebo tak mohl učinit. Účelem této procesní úpravy je umožnit účastníku, aby tvrdil a doložil, že na jeho straně byly dány omluvitelné důvody, pro něž se, ať již se jednalo o důvody ryze subjektivní či objektivní, nemohl s doručovanou písemností seznámit. Soud, splní-li účastník zákonem stanovené předpoklady, v těchto výjimečných případech vysloví neúčinnost doručení a tím založí fikci doručení písemnosti až dnem právní moci takového rozhodnutí. Logickým důsledkem je pak zachování veškerých lhůt k provedení procesních úkonů na straně účas