5 Cmo 116/2024-48 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví citovaným usnesením soud prvního stupně zamítl žádost žalovaného o osvobození od placení soudních poplatků.2. Podle odůvodnění o osvobození od soudních poplatků požádal žalovaný v návaznosti na výzvu soudu ke splnění poplatkové povinnosti, která žalovanému vznikla podáním odvolání proti rozsudku ze dne 12. 6. 2024, č. j. 76 Cm 127/2023-188, kterým soud rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu, vydaného dne 1. 12. 2023, č. j. 76 Cm 127/2023-67 vůči žalovanému (původně žalovaný 1.) a , Anonymizováno, (původně žalovaný 2.) v platnosti. Odvolání proti rozsudku a následnou žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků podali oba žalovaní. S ohledem na to, že v insolvenčním řízení, vedeném vůči , Anonymizováno, , byl insolvenčním soudem zjištěn úpadek tohoto insolvenčního dlužníka, v důsledku čehož bylo řízení ze zákona přerušeno, soud prvního stupně řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1. usnesením ze dne 11. 9. 2024 , č. j. 76 Cm 127/2023-212 vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Řízení vůči žalovanému ve vyloučené věci je vedeno pod sp. zn. 76 Cm 95/2024. V tomto již vyloučeném řízení rozhodl soud prvního stupně o žádosti žalovaného o osvobození od soudních poplatků.3. Zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, vymezené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neshledal soud na straně žalovaného splněny pro nedoložené majetkových poměrů. K výzvě soudu ze dne 27. 8. 2024, č. j. 76 Cm 127/2023-203 k předložení listin, osvědčujících důvodnost podané žádosti o přiznání osvobození od placení soudního poplatku osvědčují, předložil žalovaný soudu pouze vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Z něj soud zjistil, že žalovaný je ženatý, společnou domácnost sdílí pouze s manželkou, která je na něm finančně závislá. Jako jediný příjem uvedl příjem z hlavního pracovního poměru u společnosti , právnická osoba, . ve výši 24 609 Kč, kde je zaměstnán v pozici projekt manažera. Manželka žalovaného jako zaměstnanec téže společnosti pobírá průměrnou měsíční mzdu ve výši 17 400 Kč. Žalovaný spolu s manželkou jsou vlastníky bytu. Jediným výdajem žalovaného dle majetkového prohlášení je nájemné z bytu ve výši 6 200 Kč měsíčně. Žádné další listiny, k jejich předložení byl vyzván, žalovaný nepředložil. Vlastním šetřením soud prvního stupně zjistil, že žalovaný je jediným společníkem a jednatelem společnosti , právnická osoba, .4. Soud prvního stupně s odkazem na zákonnou úpravu institutu přiznání osvobození od soudních poplatků, její účel a zákonem kumulativně stanovené předpoklady, za nichž může být účastníku osvobození přiznáno, konstatoval, že žalovaný své majetkové poměry, resp. listiny, jimiž by byly jím tvrzené majetkové poměry a důvodnost podané žádosti osvědčeny, nedoložil. Předložené majetkové prohlášení, v němž žalovaný své majetkové poměry sice nastiňuje, ale nijak nedokládá, pro účely komplexního posouzení majetkových poměrů nepostačuje. Nejsou-li majetkové poměry účastníka řádně doloženy, nemůže je soud řádně zhodnotit a na tomto základě posoudit důvodnost podané žádosti.5. Proto žádost žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků zamítl.6. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, domáhá se jeho změny tak, že mu osvobození od soudních poplatků bude přiznáno. Soudu předložil řádně vyplněné majetkové prohlášení, na jehož základě mohl soud majetkovou situaci žalovaného zjistit a posoudit. Žalovaný nemůže dokládat, že „něco nemá, popř. že se mu něčeho nedostává“. Proto považuje závěr soudu za nepřípadný doloženým skutečnostem.7. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalovaný podal včasné odvolání proti rozsudku ve věci ze dne 12. 6. 2024, č. j. 76 Cm 127/2023-188. V návaznosti na výzvu soudu k úhradě soudního poplatku z odvolání požádal žalovaný dne 26. 8. 2024 o přiznání osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 27. 8. 2024, č. j. 76 Cm 127/2023-203 byl žalovaný vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení prokázal své majetkové poměry. Soud prvního stupně ve výzvě mimo jiné vyjmenoval listiny, které je třeba k doložení majetkové situace předložit (vyplněné prohlášení fyzické osoby o majetkových poměrech, výpisy z účtů za posledních 5 měsíců, výpisy z katastru nemovitostí, daňová přiznání za poslední dvě zdaňovací období). Usnesení bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno dne 1. 9. 2024. Žalovaný soudu předložil pouze vyplněný formulář majetkového prohlášení. Žádnou z listin, výslovně požadovaných soudem ve výzvě, nepředložil ani neuvedl důvody, které by mu v tom bránily.9. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatkovou povinnost spojenou se soudním řízením upravuje zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká poplatková povinnost ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, tak musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.10. Pokud jde o úspěšnost žalovaným podaného odvolání proti rozsudku, nelze ji předjímat. Je možné, že žalovaný v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Odvolání jím bylo podáno jako osobou k tomu oprávněnou a v zákonné lhůtě. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze považovat tento předpoklad za splněný.11. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhého z výše uváděných předpokladů poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný v posuzované věci evidentně nesplnil, když na výzvu soudu doložil pouze vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Žádné další výslovně soudem specifikované listiny, které by soudu umožnily komplexní posouzení majetkových poměrů, nepředložil. Neobstojí jeho argumentace, že nelze doložit, že něco nemá nebo se mu něčeho nedostává, zejména když soudu ani nesdělil, jaké, ať již subjektivní či objektivní důvody, mu bránily v předložení požadovaných listin. Ničeho nedoplnil ani v odvolacím řízení.12. Zcela nedoložen zůstal stav bankovních účtů žalovaného, nedoložen je také výpis z katastru nemovitostí. Ve formuláři majetkového prohlášení žalovaný sice uvedl, že je vlastníkem bytu, neuvedl však ani přibližnou hodnotu tohoto nemovitého majetku, ač tak i podle návodu na vyplnění, obsaženém ve formuláři prohlášení, učinit měl. Stejně tak žalovaný soudu zcela zamlčel, že je jednatelem společnosti, přičemž výkon takové funkce statuárního orgánu je zpravidla úplatný. Není povinností soudu cokoliv o poměrech účastníka zjišťovat, a to ani z rejstříků veřejně přístupných. Bylo výhradně povinností žalovaného tvrdit veškeré rozhodné skutečnosti stran svých majetkových poměrů a řádně je také prokázat příslušnými listinami či jinými jím zvolenými prostředky. K hodnocení majetkových poměrů žadatele může soud přistoupit až poté, co jsou majetkové poměry žadatele řádně vylíčeny a doloženy. Jestliže žalovaný skutečnosti týkající se jeho majetkových poměrů řádně nedoložil, nemohl je soud z logiky věci ani komplexně vyhodnotit. Pokud soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudních poplatků nepřiznal, nepochybil. Žalovaný přitom ani v odvolání netvrdil, že by např. neměl žádný bankovní účet. Stav bankovního účtu a pohyby na něm prokazují výši disponibilních prostředků žadatele (úč