5 Cmo 20/2024-93 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovaným osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 2. 8. 2023, č. j. 49 Cm 29/2023-54. V odůvodnění zejména uvedl, že u žalované 1) zjištěné poměry neodůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků. Ve vztahu k žalovanému 2) uvedl, že zcela nedoložil své majetkové poměry, neboť jeho majetkové prohlášení je zjevně neúplné, když neuvedl, že by byl členem bytového družstva a hradil nájem a stejně tak neuvedl, že je jediným společníkem žalované 1).2. Žalovaní se proti tomuto usnesení včas odvolali a navrhli jeho změnu přiznáním úplného nebo částečného osvobození od soudních poplatků. Žalovaná 1) uvedla, že nevlastní žádný nemovitý majetek, movité vybavení provozovny je financováno úvěrem, a nemá ani žádné významnější pohledávky. Soudu předložila daňová přiznání za poslední tři roky a výpisy z účtu za poslední tři měsíce. Žalovaný 2) v prohlášení uvedl, že žije ve společné domácnosti s nezletilou dcerou a družkou na mateřské dovolené, jediným jeho příjmem je odměna za výkon funkce jednatele ve výši 15 812 Kč s tím, že nemá majetek větší hodnoty. Žalovaní dále uvedli, že neosvobození od soudních poplatků jim znemožnilo hájit svá práva v rámci daného řízení. Výše soudního poplatku přesahuje stávající majetkové poměry žalovaných a představuje tak pro ně likvidační částku. Právní zastoupení nepovažují v tomto směru za relevantní, neboť tímto realizují jejich ústavně zaručené právo na právní pomoc.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných není důvodné.4. Podle § 138 odst.1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalovaných proti rozsudku ve věci vydanému předjímat a nelze ani vyloučit, že budou v odvolacím řízení úspěšní. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).9. Z Prohlášení žalované 1) o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech soudu ze dne 22. 11. 2023 bylo zjištěno, že společnost vykázala za rok 2020 příjem ve výši 933 000 Kč, za rok 2021 příjem ve výši 420 000 Kč a za rok 2022 příjem ve výši 792 000 Kč. Společnost nevlastní žádný nemovitý majetek, movité věci jsou vybavením provozovny a jsou financovány úvěrem s tím, že společnost nemá žádné významné pohledávky a poukázala na špatnou ekonomickou situaci způsobenou zejména vysokými cenami energií a vstupních cen surovin a materiálů a výrazným poklesem tržeb. Z výpisů z účtu za období od srpna 2023 do října 2023 bylo zjištěno, že záporný zůstatek na účtu se pohybuje od - 3 681 281 Kč do – 3 754 300 Kč v rámci povoleného debetu do výše 3 930 000 Kč (event. 3 910 000 Kč).10. Z Prohlášení žalovaného 2) o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ze dne 22. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný 2) žije ve společné domácnosti s družkou a nezletilou dcerou (nar. v roce 2021), vykonává funkci jednatele ve společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním čistým příjmem 15 812 Kč, jiné příjmy nemá, nepobírá žádné dávky hmotného ani sociálního zabezpečení, nemá žádný (movitý nebo nemovitý) majetek větší hodnoty s tím, že jeho družka je na mateřské dovolené. Žalovaný 2) vykazuje půjčku u , právnická osoba, . ve výši 300 000 Kč a u , Anonymizováno, . ve výši 90 000 Kč.11. Předpokladem úplného nebo částečného přiznání úlevy na poplatkové povinnosti žadatele je úplné a věrohodné vylíčení jeho finančních a majetkových poměrů. Odvolací soud zejména neuvěřil sdělení žalované 1), že není schopna ze svých zdrojů uhradit soudní poplatek za odvolání ve výši 60 545 Kč vycházeje z ročních zdaňovacích příjmů osvědčujících, že společnost vyvíjí určitou podnikatelskou činnost s doloženými příjmy a financování chodu společnosti se pohybuje v rámci povoleného debetu. Za těchto okolností neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození žalované 1) od soudních poplatků.12. Ve vztahu k žalovanému 2) odvolací soud z předloženého Prohlášení o jeho osobních, majetkových a výdělkových poměrech zjistil, že jmenovaný žije ve společné domácnosti pouze s družkou na mateřské dovolené a s nezletilou dcerou (2,5 roku). I když čistý měsíční příjem z podnikání představuje pouze 15 812 Kč (a je zcela věcí žalovaného 2) jako jediného společníka žalované 1), jak velkou odměnu stanoví pro výkon funkce jediného jednatele) a jiné příjmy žalovaný 2) nevykazuje, pak věrohodně nevysvětlil, z jakých zdrojů hradí veškeré výdaje domácnosti, tj. nájemné, el. energii, výdaje na stravu, ošacení, telefon, dopravu apod. včetně splátek dvou půjček s tím, že žalovaný 2) není příjemcem žádných dávek hmotného a sociálního zabezpečení, to znamená, že není závislý na sociální pomoci od státu. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalovaného 2) není vlastníkem žádné nemovitosti ani členského podílu v bytovém družstvu, pak zejména nevysvětlil, jakým způsobem zajišťuje pro rodinu své bytové potřeby. I když je žalovaný 2) v produktivním věku, ničeho nesdělil o tom, jaké objektivní důvody mu brání vykonávat i jinou podnikatelskou nebo pracovní činnost. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně má za to, že žalovaný 2) zcela nevylíčil své osobní, majetkové a výdělkové poměry, neboť pravidelné měsíční výdaje domácnosti včetně finančních závazků z poskytnutých půjček výrazně převyšují tvrzený jediný příjem ve výši cca 15 800 Kč. Žalovaný 2) je rovněž zastoupen advokátem, s čímž jsou standardně spojeny určité finanční výdaje, aniž požádal soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně splnění předpokladů pro osvobození žalovaného 2) od soudních poplatků.13. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.14. Podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž skončí řízení o odvolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku ve věci vydanému.