5 Cmo 55/2024-130 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení směnečné pohledávky ve výši 1 453 422 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou dne 4.6.2018 na částku 1 353 422 Kč a směnku vlastní vystavenou dne 4.7.2018 na částku 100 000 Kč.2. Soud prvního stupně vydal dne 23.9.2021 směnečný platební rozkaz č. j. 49 Cm 127/2021-14, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě námitky.3. Rozsudkem ze dne 10.5.2023, č. j. 49 Cm 127/2021-84 soud prvního stupně ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení o námitkách.4. Žalovaný podal v zákonné lhůtě písemným podáním ze dne 22.6.2023 proti tomuto rozsudku odvolání a následně písemným podáním ze dne 18.8.2023 požádal o osvobození od soudních poplatků.5. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22.9.2023, č. j. 49 Cm 127/2021-107 nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků s tím, že k odvolání žalovaného bylo předmětné rozhodnutí potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29.1.2024, č. j. 5 Cmo 130/2023-115.6. Soud prvního stupně usnesením ze dne 26.2.2024, č. j. 49 Cm 127/2021-118 vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 72 914 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.7. Písemným podáním ze dne 26.3.2024 žalovaný požádal soud prvního stupně o nezastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání, neboť z objektivních důvodů není schopen poplatek zaplatit a je zde nebezpečí prodlení, pro který by žalovanému mohla vzniknout újma.8. Soud prvního stupně usnesením ze dne 3.4.2024, č. j. 49 Cm 127/2021-123 ve výroku I. zastavil řízení dle § 9 odst.1 zák. č. 549/1991 Sb. v důsledku nezaplaceného soudního poplatku za odvolání a ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.9. Písemným podáním ze dne 24.4.2024 podal žalovaný proti tomuto usnesení včasné odvolání, ve kterém opětovně odkázal na nepříznivé osobní, zdravotní a majetkové poměry žalovaného, který má ve společné péči dva nezaopatřené syny. V případě, že odvolání proti rozsudku č. j. 49 Cm 127/2021-84 nebude věcně projednáno a věc bude pravomocně skončena, vznikne žalovanému újma spočívající v tom, že bude ohrožena možnost se podílet po materiální stránce na péči o své děti.10. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst.2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.11. V souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 549/91 Sb. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížností zaplacen, vyzve soud poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů, výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.12. V souladu s § 9 odst.4 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb. pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě dle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.13. Z obsahu spisu plyne, že soud prvního stupně k návrhu žalovaného přezkoumal, zda na jeho straně jsou splněny podmínky pro osvobození od soudního poplatku a usnesením ze dne 22.9.2023, č. j. 49 Cm 127/2021-107 tomuto návrhu nevyhověl a osvobození od soudních poplatku žalovanému nepřiznal, což bylo potvrzeno rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 29.1.2024, č. j. 5 Cmo 130/2023-115. Následně soud prvního stupně výzvou ze dne 26.2.2024 (doručenou dne 13.3.2024) vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 72 914 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy s tím, že žalovaný předmětný soudní poplatek nezaplatil a požádal soud o nezastavení řízení pro splnění zákonných podmínek dle § 9 odst. 4 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb. Soud prvního stupně následně usnesením č. j. 49 Cm 127/2021-123 řízení zastavil, jak výše uvedeno. Odvolací soud konstatuje, že osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného byly předmětem přezkumu v řízení o návrhu na osvobození od soudních poplatků a soud prvního stupně neshledal návrh žalovaného důvodným, neboť nevyjevil zcela své majetkové poměry a zejména zamlčel svou účast ve společnosti , právnická osoba, a převod svého obchodního podílu ve společnosti. S tím souvisí i skutečnost, že žalovaný k výzvě soudu nepředložil Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ani výpisy z účtů u peněžních ústavů. Se závěry soudu prvního stupně se zcela ztotožnil i odvolací soud, který potvrdil usnesení prvostupňového soudu, jak výše uvedeno. Je třeba konstatovat, že v mezidobí není žalovaným ničeho tvrzeno o tom, že na jeho straně došlo ke zhoršení jeho majetkových poměrů. Pokud soud prvního stupně nevyhověl žádosti žalovaného ze dne 26.3.2024, nerozhodl o nezastavení řízení dle § 9 odst. 4 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb. a nedovodil nebezpečí prodlení s možností vzniku újmy v důsledku zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání, nedošlo ke zkrácení práv žalovaného, když o jeho majetkových poměrech bylo již pravomocně rozhodnuto po přezkumu rozhodnutí odvolacím soudem a žalovanému byla následně poskytnuta zákonná lhůta k dodatečné úhradě soudního poplatku za odvolání.14. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně výzvou ze dne 26.2.2024 doručenou dne 13.3.2024 řádně vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání a ten v rámci stanovené 15-denní lhůty jej nezaplatil, nastaly zákonné podmínky pro zastavení odvolacího řízení dle § 9 odst. 1 zák.č..549/91 Sb.15. Lze proto konstatovat, že soud prvního stupně postupoval ve shodě s § 9 odst.1 zák. č. 549/91 Sb., pokud ve svém výroku I. odvolací řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání a ve výroku II. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud ve svém výroku I. napadené usnesení včetně jeho výroku II. o náhradě nákladů řízení jako věcně správné potvrdil dle § 219 o. s. ř.16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že na straně žalobce nevznikly žádné náklady odvolacího řízení.