6 Cmo 148/2023-29 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 15. 9. 2022 se žalobkyně domáhá, aby soud uložil žalované povinnost poskytnout žalobkyni konkrétní informace a dokumenty uvedené v žalobě.2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 4. 2023, č. j. 73 Cm 151/2022-19 přerušil řízení. Učinil tak podle § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) do pravomocného skončení řízeních vedených Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 a 80 Cm 147/2021, s tím, že žalobkyně směřuje k obcházení zákona a požaduje tytéž informace jako již v jiných probíhajících řízeních. Soud prvního stupně však uvádí, že není schopen bez rozsáhlého a nehospodárného dokazování zjistit, v jakých bodech je dána překážka litispendence a v jakých bodech jde o nové nároky.3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání. Uvádí, že napadané usnesení je podle ní zcela nesprávné a soud prvního stupně měl v případě překážky litispendence rozhodnout o zastavení řízení. Domnívá se, že veškeré informace požadované žalobkyní v tomto řízení jsou již součástí požadavků vznesených v řízeních vedených u Městského soudu pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 a 80 Cm 147/2021. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení zrušil a řízení v celém jeho rozsahu zastavil. Dále žádá o přiznání náhrady nákladů řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Odvolací soud vychází zejména z § 83 a násl. o. s. ř.6. Podle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.7. Překážka věci zahájené (litispendence) podle ustanovení § 83 o. s. ř. patří k podmínkám řízení, jejichž nedostatek znemožňuje, aby soud v řízení, které bylo zahájeno později, rozhodl ve věci samé.8. Jak je zřejmé z § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.9. O přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. lze podle odvolacího soudu uvažovat až tehdy, jsou-li odstraněny vady žaloby, má-li soud za splněné podmínky řízení a jsou-li splněny i další podmínky stanovené pro úspěch návrhu hmotným právem (např. včasnost, aktivní a pasivní legitimace apod.), ledaže na skončení souběžně probíhajícího řízení je zapotřebí vyčkat právě za účelem řešení uvedených otázek.10. Odvolací soud byl ve svých úvahách veden rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, z níž vyplývá, že přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. je fakultativním opatřením soudu; jež má opodstatnění v situacích, kdy se to jeví být hospodárné a kdy tím neutrpí oprávněné zájmy účastníků. Je přitom zapotřebí mít na zřeteli § 6 o. s. ř., podle něhož soud postupuje v řízení předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, jež jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny, jak na uvedené nahlíží Nejvyšší soud např. ve svém rozhodnutí ze dne 24. 8. 2017, sp. zn. 33 Cdo 4713/2016.11. Soud prvního stupně v odůvodnění napadaného usnesení sám uvedl, že žalobkyně vede další řízení, jež mají shodný okruh účastníků a některé informace požadované v nyní projednávané věci jsou zjevně vymáhány i v rámci jiných, shora specifikovaných řízení, byť v uvedených jiných řízeních mohou být odlišně formulovány žalobní petity.12. Ačkoliv je tak soudu prvního stupně známo, že některé informace vymáhané v projednávané věci žalobkyně požaduje taktéž i v jiných řízeních, rozhodl se přerušit řízení o projednávané věci, aby nejprve v uvedených jiných řízeních bylo zkoumáno, v kterých bodech a v jakém rozsahu v rámci jednotlivých bodů je dána překážka litispendence.13. S ohledem na uvedené odvolací soud nesdílí názor soudu prvního stupně na nutnost vyčkávat na skončení souběžně probíhajících řízení za účelem vyřešení toho, zda je splněna jedna z podmínek nyní vedeného řízení, a to možná překážka litispendence. Ostatně řešení této otázky v rámci projednávané věci se soud prvního stupně nemůže vyhnout v očekávání, že tyto otázky za soud prvního stupně vyřeší jiný soud. Z uvedeného proto plyne, že soud prvního stupně přistoupil k přerušení řízení předčasně, aniž by zkoumal, zda v některých bodech není dána překážka litispendence.14. S projednáním žaloby v projednávané věci tak podle právního názoru odvolacího soudu nemá smysl vyčkávat na skončení řízení vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 25/2021 a sp. zn. 80 Cm 147/2021 a soud prvního stupně by měl co nejdříve posoudit, zda nyní projednávaná žaloba nemá vady a zda jsou splněny podmínky řízení. Až poté může uvažovat o možném přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.15. S ohledem na uvedené odvolací soud postupem podle § 220 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se řízení nepřerušuje.16. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).