7 Cmo 74/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zastavil řízení o zápisu změn ze dne 21. 2. 2023 pod Fj 69016/2023/MSPH.2. Rozhodl tak o návrhu doručeném Městskému soudu v Praze dne 21. 2. 2023 pod č. j. Fj 69016/2023, kterým se navrhovatelka domáhala zápisu změn v obchodním rejstříku společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatelky, (dále též i jen jako „Společnost“). Obsahem podaného návrhu byl zápis změny názvu Společnosti a zápis výmazu člena představenstva.3. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že návrh za navrhovatelku podepsal dne 21. 2. 2023 , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, jako člen představenstva navrhovatelky. Z obsahu rejstříkového spisu a z doložených listin soud prvního stupně zjistil, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tituly za jménem, na funkci v představenstvu navrhovatelky rezignoval dne 5. 9. 2017. Soud prvního stupně vyzval navrhovatelku, dle § 88 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), usnesením ze dne 24. 2. 2023, k doložení mimo jiné řádného oprávnění , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, k podpisu návrhu na zápis změn. Na výzvu bylo reagováno podáním ze dne 2. 3. 2023, kdy byla soudu prvního stupně doložena plná moc od navrhovatelky pro , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, datovaná 31.7.2017 s připojenou doložku o legalizaci zmocnitelky ze dne 2. 3. 2023. Soud prvního stupně tak konstatoval, že plná moc je bezvadná, až když dojde k připojení doložky o legalizaci podpisu. , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, uznal podpis za vlastní až dne 2. 3. 2023, tedy v době, kdy již nebyl oprávněn za navrhovatelku jednat. Soud prvního stupně proto konstatoval, že navrhovatelka neodstranila nedostatek podmínky řízení, když soudu nedoložila řádnou listinu opravňující , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, k podepsání návrhu za navrhovatelku na zápis změn. Soud prvního stupně tudíž uzavřel, že navrhovatelka neodstranila nedostatek podmínky řízení, neboť soudu nedoložila řádnou listinu opravňující , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , označeného jako člen představenstva k podpisu návrhu na zápis změn, pročež rozhodl v souladu s § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o zastavení řízení.4. Proti uvedenému usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání. Uvedla, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, nezákonné a neodůvodněné. Odkázala na § 10 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), dle něhož je dle odvolatelky zřejmé, že proces legalizace je zcela oddělen od samotného právního jednání, ke kterému došlo dle občanského zákoníku. Namítla, že podstatou právního jednání je projev vůle, který je učiněn vážně, srozumitelně a dostatečně určitě. Shrnula tak, že účinky právního jednání, doložené plné moci, nastaly v okamžiku jeho provedení a legalizace pouze ověřila pravost podpisu, pročež legalizace není a nebyla podmínkou platnosti provedeného právního jednání, pročež je , tituly před jménem, , Anonymizováno, oprávněn podat návrh na zápis změny údajů v obchodním rejstříku. Dále namítla, že ad absurdum názor, že plná moc je perfektní až přijetím legalizační doložky by znamenalo popření základního rozdílu mezi smlouvou o zastoupení a plnou mocí, k čemu argumentuje analogií ke kupní smlouvě o převodu nemovité věci a účinky takového právního jednání, kdy právní úprava katastrálního řízení je obdobná rejstříkovému řízení. Zdůraznila, že ani v jednom případě však nejde o náležitosti právního jednání per se. Má tak za to, že soud prvního stupně se dopustil přepjatého formalismu, který je obecným soudům zapovězen judikaturou Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 8. 1. 2019 sp. zn. III. ÚS 1336/18). Navrhla proto, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že zapíše navrhované změny do obchodního rejstříku, neboť nedostatek podmínky řízení byl řádně odstraněn.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací se primárně zabýval tím, zda jsou splněny podmínky odvolacího řízení, zahájeného odvoláním podaným za společnost , tituly před jménem, , Anonymizováno, jako zástupcem na základě plné moci (udělené mu dne 31. 7. 2017 , tituly před jménem, , Anonymizováno, jako členem představenstva, tj. toutéž osobou), a posuzoval, zda je oprávněn v řízení za společnost jednat a podat za ni odvolání (§ 21 o. s. ř.). Z níže uvedených důvodů dospěl k závěru, že tomu tak není.6. Podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. před soudem za právnickou osobu jedná její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen.7. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.8. Podle § 24 odst. 1 o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Nejedná-li se o zastupování podle § 26 nebo podle § 26a, může být zvoleným zástupcem účastníka jen fyzická osoba. V téže věci může mít účastník současně jen jednoho zvoleného zástupce.9. Z obsahu odvolání je zřejmé, že odvolání , tituly před jménem, , Anonymizováno, podává za společnost z pozice zástupce na základě plné moci. Plnou moc si přitom udělil sám sobě dne 31. 7. 2017. Z obsahu plné moci vyplývá, že byla udělena k tomu, aby zastupoval Společnost na valných hromadách společností vlastněných Společností; a zastupoval Společnost v řízeních ohledně zápisů změn do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, týkajících se jak Společnosti, tak svojí osoby, tak společností vlastněných Společností; a podepisoval dokumenty jménem Společnosti, které se výše uvedených bodů týkají anebo s nimi jakkoliv souvisí; zastupoval Společnost a podepisoval jménem Společnosti ostatní dokumenty. Takto formulovaná plná moc není zcela nepochybně omezena pouze na řízení před Městským soudem v Praze, a to v souvislosti se zápisem změn do obchodního rejstříku, nýbrž je generální plnou mocí.10. Je nepřípustné, aby jednatelské oprávnění mohlo být prostřednictvím generální plné moci rozšiřováno na období po zániku funkce člena představenstva (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4133/2009). Je tomu tak zejména proto, že by se takto vzniklý stav dostal do rozporu s ustanovením § 435 odst. 1 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, neboť vedle jediného člena představenstva (na základě rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady ze dne 30. 6. 2016), jemuž jako jedinému je svěřeno oprávnění činit za společnost veškerá právní jednání, by v důsledku generální plné moci získala stejné jednatelské oprávnění i další osoba (byť do doby zániku funkce tatáž), u níž je zpravidla dán po jejím zániku funkce člena představenstva konflikt zájmů se zájmy právnické osoby. Taková generální plná moc je proto absolutně neplatná.11. Tento závěr je ostatně podložen i tím, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, oznámil jedinému akcionáři Společnosti dne 5. 9. 2017 odstoupení ze své funkce člena představenstva z důvodu toho, že mu nebyly účetní společností předloženy dokumenty a informace, které považuje za nezbytné pro řádný výkon funkce člena představenstva společnosti. Za takové situace by ani nemohl po zániku své funkce řádně hájit zájmy Společnosti a jednat s péčí řádného hospodáře.12. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud uzavírá, že je nyní třeba vyjít z toho, že v době podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně již , tituly před jménem, , Anonymizováno, nebyl statutárním orgánem společnosti, nebyl tak osobou oprávněnou za společnost dle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat a nebyl ani zástupcem na základě plné moci dle § 24 odst. 1 o. s. ř. Nebyl proto ani oprávněn podat za společnost odvolání (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 1998, sp. zn. 1 Odon 60/97, uveřejněné pod číslem 64/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K dodatečnému schválení odvolání statutárním orgánem společnosti dojít nemůže, neboť insolvenční správce tento úkon za Společnost učinit nemůže a Společnost jiného člena představenstva nemá. Za této procesní situace odvolací soud odvolací řízení zastavil (§ 211 ve spojení s § 104 odst. 2 o. s. ř.).13. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť účastníkem řízení byla pouze Společnost.