7 Cmo 87/2019-112 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně dne 31. května 2018 se navrhovatel domáhá zmocnění ke svolání valné hromady účastnice, včetně stanovení programu jednání této valné hromady, mj. projednání aktuálního hospodářského stavu společnosti, odvolání členů představenstva a dozorčí rady a volba nových členů představenstva a dozorčí rady. Navrhovatel uvedl, že je kvalifikovaným akcionářem účastnice, protože vlastní 73 akcií (73%) účastnice, požádal dne 3. 4. 2018 a znovu dne 25. 4. 2018 písemnou žádostí představenstvo společnosti o svolání mimořádné valné hromady; žádost byla doručena společnosti, představenstvo však mimořádnou valnou hromadu na žádost akcionáře nesvolalo. K vlastnictví skutečných akcií se vyjádřil v trestním rozsudku Obvodní soud pro Prahu 1, který byl následně vyššími soudy potvrzen. „Tím, že obžalovaný (, adresa, - poznámka doplněná odvolacím soudem) vydal opakovaně listinné akcie společnosti , právnická osoba, . na majitele, s červeným okrajem, v počtu 100 kusů, které nechal vytisknout v květnu 2011 a 9. 9. 20211 ve , právnická osoba, . a tyto uvedl do oběhu, ač mu bylo známo, že nebyl v té době jediným vlastníkem a držitelem původních originálních akcií uvedené společnosti, na majitele s modrým pruhem, neboť 73 kusů akcií měl v držení další akcionář , Anonymizováno, a jeden kus akcie měla v držení , tituly před jménem, za , tituly před jménem, “2. Účastnice ve svém vyjádření namítla, že v trestním řízení nemohlo být relevantně rozhodnuto o tom, kdo je majitelem pravých akcií společnosti. V předmětném trestním řízení bylo rozhodováno pouze o vině a trestu obžalovaného , Anonymizováno, . Akciová společnost řádně funguje a její činnost zajišťují orgány, které jsou řádně obsazeny, přičemž valná hromada se koná za účasti skutečných akcionářů společnosti. Společnost navrhla zamítnutí návrhu.3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně (dále též jen „soud“) návrhu vyhověl. Na základě shodných tvrzení účastníků, na základě skutečností zjištěných z provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku ohledně účastnice; akcie účastnice předložené navrhovatelem; žádosti navrhovatele o svolání zasedání valné hromady datované 19. března 2018 a 4. dubna 2018; notářský zápis sepsaný , tituly před jménem, , notářem v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, dne 7. listopadu 2007) jakož i na základě skutečností soudu obecně známých a soudu známých z jeho vlastní činnosti coby rejstříkového soudu a z činnosti ostatních soudů (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 vydaný 2. května 2016 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 1 T 16/2015; rozsudek Městského soudu v Praze vydaný 4. srpna 2016 v právním případu vedeném pod spisovou značkou 44 To 265/2016), dospěl soud prvního stupně k následujícím ke skutkovým závěrům: V době od 17. prosince 2007 do 1. července 2010 měla účastnice jediného člena představenstva, a to , Anonymizováno, , narozeného 7. května 1969, který byl v té době oprávněn jednat za účastnici samostatně a který 18. prosince 2007 vydal 100 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč (tzv. akcie s modrým pruhem). Dále dospěl „ke skutkovým tvrzením“ (správně zřejmě zjištěním - poznámka odvolacího soudu), že v průběhu roku 2011 vydal , adresa, opakovaně několik dalších emisí akcií účastnice (jednotlivé emise označovány jako tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem apod.). Dále dospěl soud ke skutkovému závěru, že navrhovatel je v současné době vlastníkem 73 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč vydaných 18. prosince 2007 (tedy 73 kusů tzv. akcií s modrým pruhem). Následně soud citoval následující zákonná ustanovení §§ 2 písm. e) a 85 písm. d) zákona z. ř. s. a §§ 367 odst. 1 a 368 odst. 1 a 365 odst. 2 z. o. k. a dále § 155 odst. 1 věty první, odst. 3 a 4 obch. zák., § 5 odst. 1 a 4 zákona č. 591/1992 Sb. o cenných papírech v platném znění (dále též jen „z.c.p.“) Následně soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že se navrhovatel domáhá, aby jej, coby kvalifikovaného akcionáře, zdejší soud zmocnil ke svolání zasedání valné hromady účastnice a ke všem jednáním souvisejícím se svoláním tohoto zasedání valné hromady, neboť dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady, za nichž lze navrhovatele zmocnit ke svolání zasedání valné hromady účastnice. Nejdříve se soud zabýval otázkou, zda je navrhovatel oprávněn k podání návrhu a k tomu být zmocněn ke svolání zasedání valné hromady účastnice. Dospěl k závěru, že navrhovatel je oprávněn jak k podání návrhu, tak i k tomu být zmocněn ke svolání zasedání valné hromady účastnice, neboť je kvalifikovaným akcionářem účastnice podle § 365 odst. 2 z. o. k., jak to vyžadují §§ 367 odst. 1 a 368 odst. 1 z. o. k. K tomu soud ještě poznamenal, že se neztotožnil s námitkou účastnice, že navrhovatel není akcionářem účastnice. Jak bylo v průběhu řízení zjištěno, navrhovatel je vlastníkem 73 kusů akcií účastnice na majitele o jmenovité hodnotě 20 000 Kč vydaných 18. prosince 2007 (tzv. akcií s modrým pruhem). Po jejich posouzení dospěl soud k závěru, že jde o akcie vydané v souvislosti se založením účastnice, jak je z jejich data emise patrné, jakož i že byly platně a řádně vydány, když samotné akcie obsahují všechny náležitosti, jak jsou uvedeny v § 155 odst. 3 a 4 obch.zák., a když přitom bylo postupováno podle § 5 odst. 1 a 4 z.c.p. Pokud jde o okolnosti vydání těchto akcií, česká právní úprava dlouhodobě vychází z tzv. teorie domnělého práva, podle níž je akcie vydána dnem, kdy splňuje náležitosti stanovené pro něj zákonem nebo jiným právním předpisem a kdy se stanoveným způsobem stane majetkem prvého nabyvatele, a podle níž je akcie vydána i tehdy, byl-li nabyvatel v dobré víře, že nabývá řádně vydaný cenný papír, a to i přesto, že nebyly dodrženy náležitosti postupu při vydání cenného papíru nebo že se cenný papír nestal vlastnictvím nabyvatele stanoveným způsobem, přičemž dobrá víra nabyvatele se předpokládá. I kdyby nebyl , adresa, , jakožto tehdejší jediný člen představenstva účastnice, oprávněn tyto akcie vydat, potom podle teorie domnělého práva k jejich vydání došlo, neboť tyto akcie splňují všechny náležitosti a neboť navrhovatel byl v době jejich nabytí v dobré víře, že tyto akcie byly řádně vydány, když účastnice neprokázala, že navrhovatel v dobré víře v době nabytí těchto akcií nebyl. Pokud jde o skutečnost, že účastnicí byly v roce 2011 vydány další emise akcií účastnice, tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem apod., potom tato skutečnost sama o sobě nemá vliv na platnost dříve vydaných akcií. K tomu, aby s vydáním nové emise akcií došlo i ke zrušení dřívější emise akcií, by musel být dodržen postup pro výměnu akcií, který byl upraven v § 186b obch. zák. ve spojení s § 214 obch. zák. A protože během řízení nebylo doloženo, ba ani tvrzeno, že by došlo k výměně akcií navrhovatele za nové akcie postupem podle § 186b obch. zák. ve spojení s § 214 obch. zák., nezbylo soudu než uzavřít, že akcie navrhovatele nebyly pozdějšími emisemi nahrazeny a že jako takové platí nadále. Dále se soud zabýval otázkou, zda představenstvu vznikla povinnost svolat zasedání valné hromady účastnice na žádost navrhovatele. Dospěl k závěru, že představenstvu účastnice tato povinnost vznikla, když o svolání zasedání valné hromady účastnice požádal navrhovatel, jakožto kvalifikovaný akcionář. Současně dospěl i k závěru, že představenstvo účastnice na tuto žádost nereagovalo a požadované zasedání valné hromady účastnice nesvolalo v k tomu předepsané lhůtě, uzavřel soud prvního stupně.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala účastnice včasné odvolání. Namítla, že má doloženo to, že jediným akcionářem společnosti je osoba odlišná od navrhovatele - viz aktuální výpis z obchodního rejstříku, kdy podle tohoto je jediným akcionářem společnosti účastnice společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, . Z principu materiální publicity vyplývá, že za akcionáře je primárně považována osoba zapsaná takto v obchodním rejstříku. Pokud účastnice vychází z toho, že jediným akcionářem společnosti je osoba odlišná od navrhovatele, tak zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti účastnice je postupem právně nesprávným a soud tedy zároveň nesprávně zjistil skutkový stav. Pokud se navrhovatel snaží prokazovat akciemi účastnice, tak účastnice uvádí, že se nejedná o pravé akcie, a i v případě, že by se jednalo o pravé akcie, nemohl je navrhovatel nikdy nabýt v dobré víře a nemůže mu proto náležet aktivní legitimace k nároku na svolání valné hromady. Soud vycházel z toho, že jedinými pravými akciemi jsou tzv. akcie s modrým pruhem. Sám soud však v napadeném usnesení připustil (viz např. bod 3 odůvodnění), že bylo vydáno několik dalších emisí akcií účastnice, a to např. tzv. akcie s červeným pruhem, akcie se žlutým pruhem, apod. Nikterak přesvědčivě však z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by jedinými pravými akciemi měly být právě tzv. akcie s modrým pruhem, kterými, resp. částí z nich, se rámci tohoto