9 Cmo 180/2024-17 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Českých Budějovicích v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, jímž se navrhovatel domáhal zrušení výmazu účastníka , Jméno navrhovatele B, “, IČO 0011514 (dále také jen „společnost“) z obchodního rejstříku a nařízení jeho likvidace (dále také jen „napadené usnesení“).2. Navrhovatel podal návrh na zrušení výmazu , Jméno navrhovatele C, “ a obnovení jeho likvidace, neboť na pozemku v jeho vlastnictví existuje stavba ve vlastnictví účastníka a je třeba upravit vzájemná práva a povinnosti mezi nimi.3. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl z důvodu, že navrhovatel neosvědčil zájem hodný právní ochrany na obživnutí právnické osoby (§ 209 o. z.). Uvedl, že zápis v katastru nemovitostí pro neexistující společnost nemůže představovat zájem hodný právní ochrany na pokračování činnosti zaniklé právnické osoby, když souladu vlastnického práva se zápisem v katastru nemovitostí lze docílit jiným způsobem a z pohledu proporcionality jednoznačně hospodárnějším a efektivnějším.4. Proti napadenému usnesení podal navrhovatel včasné odvolání, navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a jeho návrhu vyhověl.5. Odvolací soud po přezkoumání napadeného usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvoláním napadené usnesení nemůže obstát.6. Řízení o zrušení výmazu společnosti z obchodního rejstříku je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, přičemž účastníkem řízení o zrušení zápisu o výmazu společnosti z obchodního rejstříku a jejím vstupu do likvidace je (též) vymazaná společnost. Osobami oprávněnými jednat za vymazanou společnost jsou ti, kdo k tomu byli oprávněni ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 1154/2003, uveřejněném pod číslem 43/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).7. Z předloženého spisu vyplývá, že soud prvního stupně nejednal s účastníkem, dnes již vymazanou společností, ač měl. Soud prvního stupně nedoručil společnosti návrh na zahájení řízení, ani jí neumožnil se k němu vyjádřit. Nic z předloženého spisu nenasvědčuje tomu, že by se společnost o probíhajícím řízení vůbec dozvěděla, přičemž v řízení se nepochybně jedná i o jejích právech a povinnostech. Meritornímu rozhodnutí o podaném návrhu mělo předcházet řádné projednání věci, včetně účasti společnosti na řízení.8. Tímto nesprávným postupem soud prvního stupně odňal společnosti možnost vyjádřit se v průběhu řízení k návrhu ve věci samé, navrhovat důkazy na podporu svých tvrzení, a i jinak se řízení účastnit. Tím soud prvního stupně zatížil řízení zmatečnostní vadou dle § 229 odst. 3 o. s. ř.9. Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a/, § 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).10. V dalším řízení soud prvního stupně doručí společnosti (osobám oprávněným za ni v řízení jednat, jak uvedeno výše) návrh na zahájení řízení a umožní jí se k němu vyjádřit, věc pak znovu řádně projedná, včetně toho, že vyvstane-li potřeba provést důkazy, nařídí za tím účelem jednání (§ 89 z. ř. s.).