9 Cmo 210/2023-133 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobami doručenými Městskému soudu v Praze dne 9. 7. 2020 a 22. 7. 2021 se žalobci domáhají přezkoumání přiměřenosti protiplnění a přiznání práva na dorovnání za každou akcii společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, .2. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 13. 7. 2023 oznámil , Jméno účastníka, svůj vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované. Uvedl, že je bývalým akcionářem žalované a je toho názoru, že cena akcií byla stanovena správně a spravedlivě. Svůj vstup do řízení také odůvodnil tím, že má zájem na výsledku řízení a jeho rychlém skončení.3. Napadaným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že se připouští, aby na straně žalované přistoupil další účastník , Jméno účastníka, . Soud prvního stupně v odůvodnění napadaného usnesení s odkazem na § 92 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) odůvodnil přistoupení , Jméno účastníka, tím, že se ho týkají práva a povinnosti, o něž v tomto řízení jde.4. Proti výše uvedenému usnesení podal žalobce b) odvolání. Uvádí, že jasně vyplývá ze zákona, kdo může vystupovat na straně žalobce a žalovaného a , Jméno účastníka, zákonem dané podmínky nesplňuje. Dále se domnívá, že pan , Jméno účastníka, nesplňuje ani podmínky procesního nástupnictví a ani vedlejšího účastenství, jelikož nemá právní zájem na výsledku řízení. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Proti výše uvedenému usnesení podala odvolání také žalovaná. Namítá, že ji nebyl zaslán návrh , Jméno účastníka, na vstup do řízení a nemůže tedy posoudit případné vady návrhu. Zpochybňuje však postup soudu prvního stupně, jelikož umožnil vstup Jiřímu Příhodovi do řízení na základě § 92 odst. 1 o. s. ř., ačkoliv návrh na přistoupení do řízení podal sám , Jméno účastníka, , nikoliv jeden ze žalobců. Soud prvního stupně se tak vůbec nezabýval otázkou, zda má , Jméno účastníka, právní zájem na výsledku řízení. Žalovaná se domnívá, že výsledek řízení se nemůže nikterak projevit v právní nebo majetkové sféře , Jméno účastníka, , a zpochybňuje tak jeho právní zájem na výsledku řízení vedeného v této věci. Dále uvádí, že by nemělo být přistoupení akcionáře nebo bývalého akcionáře do řízení, jehož účastníkem je akciová společnost, přípustné. Poukazuje na to, že by akcionáři jako vedlejší účastníci mohli mít přístup k informacím ze soudního spisu, k nimž by jinak dle zákona přístup neměli. Navíc je toho názoru, že , Jméno účastníka, může činit kroky v neprospěch žalované. Konstatuje, že přibrání , Jméno účastníka, do řízení je dle jejího názoru zcela nehospodárné a přináší vznik zbytečných nákladů jak na straně soudu, tak na straně účastníků tohoto řízení. Navrhuje, aby odvolací soud napadané usnesení změnil, tak, že se zamítá návrh vedlejšího účastníka (, Jméno účastníka, ) na jeho vstup do řízení na straně žalované.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalobce b) a žalované byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.Podle § 93 o. s. ř. jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku (odstavec 1). Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh (odstavec 2). V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností (odstavec 3).7. Třetí osoba se stane vedlejším účastníkem v okamžiku, kdy soud obdrží její sdělení o vstupu do řízení. O přípustnosti vedlejšího účastenství rozhoduje soud jen v případě podání námitky některým z ostatních účastníků. Vedlejší účastník může kdykoliv bez dalšího z řízení vystoupit a učiní tak opět pouze sdělením soudu, že z řízení vystupuje (srov. např. PŘIDAL, Ondřej. § 93 [Vedlejší účastník]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 7.).8. Jinak řečeno, soud nezkoumá vstup vedlejšího účastníka, který vstoupil do řízení z vlastního podnětu a ohledně kterého nebyl uplatněn návrh podle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 29 Odo 260/2005).9. Nahlédnutím do soudního spisu, odvolací soud zjistil, že , Jméno účastníka, vstoupil jako vedlejší účastník do řízení doručením podání soudu prvního stupně dne 13. července 2023, kterým oznámil svůj vstup do řízení. Odvolací soud z obsahu spisu dále naznal, že žádným z účastníků nepodal před vydáním napadaného usnesení návrh, aby soud rozhodl o přípustnosti vedlejšího účastenství dle § 93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Soud prvního stupně navíc nesprávně aplikoval § 92 odst. 1 o. s. ř. namísto § 93 o. s. ř., přestože sám , Jméno účastníka, ve svém podání ze dne 13. července 2023 uvedl, že vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na straně žalované ve smyslu § 93 o. s. ř., tedy nikoli jako další žalovaný.10. Odvolací soud tak uzavírá, že soud prvního stupně vůbec neměl rozhodovat o připuštění , Jméno účastníka, do řízení.11. Na základě shora uvedeného odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení změnil tak, že se nevydává.12. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).13. V dalším řízení bude soud prvního stupně postupovat v souladu s § 93 o. s. ř. Především doručí všem účastníkům řízení oznámení , Jméno účastníka, o vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka (č.l. 114), poskytne jim přiměřenou lhůtu k vyjádření, a potom rozhodne o námitkách účastníků proti jeho vstupu do řízení jako vedlejšího účastníka, z nichž některé se podávají již z jejich odvolání proti napadenému usnesení. Přitom zhodnotí, zda , Jméno účastníka, má skutečně právní zájem na výsledku řízení, tj. zda „rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva“ - viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 113/2014, uveřejněné pod R 74/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).