9 Cmo 231/2023-46 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 19. 4. 2023 došel Městskému soudu v Praze (dále též jen „soud“ či „soud prvního stupně“) návrh na odvolání likvidátora obchodní společnosti z důvodu nepodání daňových přiznání za zdaňovací období 2019, 2020, 2021 (§ 240c odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), ačkoliv k tomu byla právnická osoba vyzvána.2. Usnesením ze dne 15. června 2023 č. j. 64 Cm 122/2023-23 vyzval soud prvního stupně navrhovatele, aby soudu ve stanovené lhůtě sdělil, „zda s ohledem na připojené vyjádření účastníka 2 na svém podaném návrhu v této věci nadále trvá či zda jej bere zpět.“3. K výzvě soudu reagoval navrhovatel podáním ze dne 29. 6. 2023, doručeném soudu prvního stupně téhož dne, jež bylo nazváno jako „Vyjádření…“, v němž navrhovatel konstatoval nespornost toho, že likvidátorka likvidované společnosti podala dne 8. 6. 2023 „dodatečná daňová přiznání k dani z příjmů právnických osob….“ s tím, že uvedená skutečnost likvidátora „nerehabilituje“ a nadále je na něj pohlíženo jako na osobu neplnící své zákonné povinnosti s tím, že doposud nepodala likvidovaná společnost daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období „2023“….navrhovatel uzavřel, že „V případě, že likvidátorka společnost předloží orgánu právnické osoby, popř. soudu konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku podle § 205 o. z., nebude Finanční úřad pro hlavní město Prahu trvat na zmiňovaném návrhu, v opačném případě je nucen na svém návrhu trvat.“4. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení se dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních zastavuje z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá dle § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok II.). Usnesení soudu prvního stupně nebylo odůvodněno s odkazem na ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitkou bylo, že z jeho vyjádření ze dne 29. 6. 2023 nevyplývá, že by navrhovatel - odvolatel vzal svůj návrh na odvolání likvidátora zpět. Uzavřel, že odvoláním napadené usnesení nemělo být vydáno, jelikož odvolatel návrh na odvolání likvidátora nevzal zpět. Odvolatel navrhl, aby bylo odvoláním napadené usnesení zrušeno.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Dle § 41a odst. 2 o. s. ř. „K úkonu účastníka, který je vázán na splnění podmínky nebo doložení času, se nepřihlíží.“8. Dle právní teorie podmínka je závislá na skutečnosti, o které jednající neví, zda se naplní. Podle citovaného ustanovení soud nepřihlíží k podmíněným procesním úkonům a k procesním úkonům vázaným na doložení času. Jelikož pro tyto případy platí, že se k takovým úkonům nepřihlíží, nastává situace, jako kdyby úkon nebyl vůbec učiněn, soud o něm ani žádným způsobem nerozhoduje. Jinak řečeno soud v takovém případě žádné rozhodnutí nevydává. „Není přípustné, aby soud bez dalšího jednal, jako by úkon účastníka podmínku neobsahoval a přiřkl mu procesní účinky i přes její existenci. Tento závěr byl ostatně judikován mj. i v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1990, sp. zn. 2 Cz 38/90: „Jestliže účastník občanského soudního řízení vezme zpět návrh na zahájení řízení, ale jen podmíněně, nemůže soud posuzovat tento jeho úkon jako učiněný bez podmínky. Účastníkem projevená podmíněnost procesního úkonu, pokud na ni účastník trvá, brání tomu, aby úkon vyvolal zamýšlené účinky.““ (viz komentář k § 41a o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Karel Havlíček, 2014).9. Z výše uvedeného pro posuzovanou věc vyplývá, že podání navrhovatele ze dne 29. 6. 2023 bylo podmíněným zpětvzetím návrhu, jelikož bylo vázáno na splnění podmínky - předložení konečné zprávy (o průběhu likvidace) a návrhu na použití likvidačního zůstatku - viz formulace: „V případě, že likvidátorka společnost předloží orgánu právnické osoby, popř. soudu konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku podle § 205 o. z., nebude Finanční úřad pro hlavní město Prahu trvat na zmiňovaném návrhu, v opačném případě je nucen na svém návrhu trvat.“ Protože soud dle zákona (§ 41a odst. 2 o. s. ř.) neměl k podmíněnému zpětvzetí návrhu vůbec přihlédnout (jako kdyby úkon nebyl vůbec učiněn), nebyly v daném případě splněny zákonné předpoklady pro rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí návrhu (zpětvzetí de iure neexistovalo).10. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se řízení nezastavuje.