9 Cmo 27/2024-65 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka coby členka , Jméno advokáta B, (dále též jen „společenství“ či účastník“) se návrhem doručeným soudu dne 28. 2. 2023 domáhala vyslovení neplatnosti usnesení ze shromáždění účastníka konaného dne 11. 10. 2022, pokud jde o rozhodnutí pod bodem 2. o navýšení plateb do fondu oprav od 1. 12. 2022 o 500 Kč. Návrh odůvodnila tím, že nenašla žádnou pozvánku na shromáždění účastníka ve schránce ani před odjezdem ani po odjezdu do lázní s tím, že dle stanov může být povinnost ve vztahu k obsahu pozvánky dle stanov (článek 10 odst. 3) splněna také jejím vyvěšením na úřední desku společenství nebo na webových stránkách, ale společenství ani jednou z těchto forem nedisponuje. Na shromáždění mělo být projednáno zvýšení plateb do fondu oprav s účinností od 1. 12. 2022, a to o 500 Kč. Stanovy znají fond oprav (čl 8 odst. 2), ale v jejich případě platí to, že měsíční příspěvek se stanoví na základě plánu oprav a tyto náklady se vypořádají podle podílu vlastníka bytu na společných částech domu naproti tomu měsíční příspěvek, který se platí stejnou částkou za jednotku, je určen na vlastní správní náklady (čl. 8 odst. 1 stanov). Výbor, potažmo společenství tyto kategorie směšuje.2. Podáním ze dne 16. 11. 2023 účastník soudu sdělil ohledně stavu mimosoudního jednání, že dne 9. 11. 2023 se uskutečnilo shromáždění společenství vlastníků, kdy bylo mimo jiné znovu projednáno napadené usnesení shromáždění vlastníků ze dne 11. 10. 2022 a došlo k revokaci daného usnesení následovně: „Shromáždění schvaluje zrušení usnesení shromáždění ze dne 11. 10. 2020 o navýšení plateb do fondu oprav od 1. 12. 2022 o 500 Kč a schvaluje navýšení plateb do fondu , částka, měsíčně, a to s účinností od 1. 1. 2023“. Přílohou tohoto podání byl zápis ze shromáždění účastníka, který byl zaslán právnímu zástupci navrhovatelky.3. Následně podáním ze dne 20. 11. 2023 vzala navrhovatelka svůj návrh na zahájení řízení výslovně zpět s odůvodněním, že přijatým rozhodnutím bylo v podstatě vyhověno námitce uplatněné v návrhu na zahájení řízení a tím odpadl důvod pro vedení „sporu“, neboť za dané situace by návrh musel být zamítnut. Navrhla, aby řízení bylo zastaveno a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení.4. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci coby soud prvního stupně v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Řízení se zastavuje.“ (výrok I.), „Účastník je povinen zaplatit navrhovatelce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení náklady řízení ve výši 11 200 Kč.“ (výrok II.), „Navrhovatelce bude po právní moci tohoto usnesení vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč.“ (výrok III.).5. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že navrhovatelka sice vzala svůj návrh zpět, avšak učinila tak v důsledku chování účastníka, který jí napadené usnesení na následném shromáždění vlastníků zrušil. Jednal tak v důsledku zahájení řízení navrhovatelkou. Soud přiznal právnímu zástupci navrhovatelky náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 9 odstavec 4 písm. c) a § 7 bodu 5. zákona č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 3 úkony právní pomoci á 3 100 Kč, 3 režijní paušály á 300 Kč; celkem ve výši 11 200 Kč. O vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.6. Proti usnesení soudu prvního stupně jen ohledně náhradově nákladového výroku II. podal účastník včasné odvolání. V odvolání uvedl, že aby se jednalo o zpětvzetí návrhu pro chování účastníka ve smyslu § 146 odst. 2, věta druhá, o. s. ř., musí účastník skutečně učinit určité aktivní konání, kterým uspokojí nárok navrhovatelky, vyplývající z podaného návrhu. Navrhovatelka ve svém návrhu požadovala zrušení daného rozhodnutí o navýšení příspěvků o 500 Kč měsíčně. Ze strany účastníka však nedošlo k zrušení tohoto rozhodnutí, ale toto rozhodnutí bylo opětovně schváleno a v zápise ze schůze tentokrát správně uvedeno, že se jedná o příspěvek do fondu NVSČ a nikoliv do fondu oprav, jak bylo v zápis z konané schůze shromáždění omylem uvedeno. Pouze z důvodu, aby bylo zřejmé, že se nejedná o další navýšení příspěvků o dalších 500 Kč, bylo dané rozhodnutí shromáždění ze dne 11. 10. 2022 formálně zrušeno a rozhodnutí shromáždění ze dne 9. 11. 2023 schváleno se zpětnou účinností ke dni 1. 1. 2023. Účastník toto považoval za nejlepší řešení nastalé situace. Nestalo se tak však z důvodu podání návrhu navrhovatelky k soudu. Již před podáním návrhu navrhovatelky, respektive předtím, než se o podaném návrhu účastník dozvěděl, tuto nesrovnalost v rámci účetní závěrky a ročního vyúčtování fondů zjistila účetní společenství, když nemohla navýšený příspěvek za měsíc prosinec 2022 vyúčtovat spolu s dosavadními příspěvky NVSČ a s ohledem na způsob určení výše tohoto příspěvku nebylo možné provést vyúčtování této platby spolu s příspěvky do DZO. Z tohoto důvodu byla tato platba za měsíc prosinec 2022 v rámci vyúčtování zálohových plateb členům vrácena a fondy vyúčtovány bez těchto příspěvků. V této souvislosti bylo členům výboru společenství doporučeno, aby na nejbližším shromáždění členové schválili, že již uhrazené příspěvky na správu domu budou moc být přesunuty do fondu NVSČ, aby mohly být fondy za rok 2023 správně vyúčtovány, resp. aby byly finanční prostředky správně použity. Přípisem ze dne 2. 5. 2023 účastník vysvětlil, že v napadeném usnesení bylo nesprávně uvedeno slovní spojení „fond oprav“, avšak účelem navýšení příspěvků na správu domu a pozemku bylo pokrytí ztrát a zamezení vytváření dalších minusových hodnot na účtu NVSČ. Tyto skutečnosti byly na schůzi shromáždění dne 11. 10. 2022 členům řádně předloženy a před samotným hlasováním vysvětleny. Navrhovatelka se shromáždění neúčastnila. Je tedy s podivem, jak může ve svém vyjádření tvrdit, že členové nebyly s podklady k danému rozhodnutí před hlasováním seznámeni. Celá situace tedy vznikla pouze chybným uvedením slovního spojení do zápisu osobou, která zápis zpracovala. K tomu účastník opětovně uvádí, že slovní spojení „fond oprav“ je laickou veřejností více zažití termín, který je pro mnohé považován za synonymum pro příspěvky na správu domu a pozemku. Slovní spojení „fond NVSČ“ se ani běžně neužívá. Nicméně ve skutečnosti bylo na shromáždění hlasováno o navýšení fondu NVSČ a nikoli fondu oprav. Bohužel s ohledem na uvedené slovní spojení v napadeném usnesení shromáždění byla pak současně chybně v měsíčních předpisech správcem navýšena položka DZO (tj. dlouhodobá záloha na opravy a údržbu). Účastník si tímto dovoluje odkázat na vyjádření navrhovatelky ze dne 20. 11. 2023, kde i navrhovatelka v textu chybně uvedla, že „bylo přijato usnesení o tom, že o částku 500, Kč se zvyšují platby do fondu oprav NVSČ.“ Přestože navrhovatelka tvrdí, že novým rozhodnutím shromáždění ze dne 9. 11. 2023 bylo jejímu nároku vyhověno, na shromáždění hlasovala jako jediná proti přijetí tohoto usnesení, a dokonce si výslovně zažádala, aby toto bylo v zápise uvedeno. Účastník je přesvědčen, že soud by k těmto okolnostem měl při přiznání náhrady nákladů přihlédnout.7. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.8. K odvolání se vyjádřila navrhovatelka, která uvedla, že účastník obsáhlým odvoláním brojí proti přiznaným nákladům, přičemž argumentuje v podstatě tím, že rozhodnutí, které navrhovatelka napadla, vlastně zrušeno v rámci shromáždění ze dne 9. 11. 2023 nebylo, neboť současně bylo přijato usnesení nové, a tudíž v podstatě nebyla úspěšná, když vzala návrh zpět. S takovýmto „překrucováním stravu věci“, které by mělo vést k nepřiznání nákladů řízení, nemůže souhlasit. Ze zápisu z 9. 11. 2023 je zcela zřejmé, že původní usnesení z 11. 10. 2022 bylo zrušeno, čímž bylo v podstatě vyhověno základní námitce a důvodu, pro který návrh podávala. Nelze přehlédnout ani obsah protokolu ze dne 13. 7. 2023, kdy důvodem pro odročení jednání mělo být svolání nového shromáždění vlastníků, „které by napravilo sporný stav“. Tím i účastník již prezentoval, že si je vědom pochybení, ke kterému došlo při rozhodování na shromáždění ze dne 11. 10. 2022. Za této situace, kdy napadené rozhodnutí bylo v rámci nového shromáždění zrušeno, logicky odpadl důvod pro vedení sporu, a za dané situace by návrh musel být zamítnut. Je tak zjevné, jak i uzavírá soud prvního stupně, že účastník jednal v důsledku navrhovatelkou zahájeného řízení. Tím, že došlo na shromáždění v listopadu 2023 ke zrušení napadeného usnesení, účastník v podstatě uznal, že návrh byl podán důvodně. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze napadené usnesení ve výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správné potvrdil.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výrok II.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.10. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. „Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro