9 Cmo 66/2024-74 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Obchodní společnost , Anonymizováno, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, se zrušuje. (výrok I.), Soud nařizuje likvidaci obchodní společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . (výrok II.), Likvidátorem obchodní společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, soud jmenuje , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, . (výrok III.), Obchodní společnost , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč na účet Krajského soudu v Plzni č. ú. 37034321311/0710, VS 4122007423, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.). Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).2. Náhradově nákladový výrok odůvodnil toliko, že „O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když soud neshledal žádné okolnosti případu, které by přiznání práva na náhradu nákladů řízení odůvodňovaly“.3. Proti usnesení soudu prvního stupně jen ohledně náhradově nákladového výroku V. podala první účastnice prostřednictvím svého procesního opatrovníka včasné odvolání.4. Odvolatelka konstatovala, že soud rozhodl o nákladech řízení dle ustanovení § 23 z. ř. s. s tím, že dané ustanovení na tento případ nedopadá a soud tak otázku nákladů řízení nesprávně právně posoudil. Toto ustanovení dopadá na případy, kdy si účastník řízení sjedná právní pomoc advokáta, kterému pak náleží odměna za zastupování. Tuto odměnu za zastupování pak v intencích daného ustanovení, kdy žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení pak svému právnímu zástupci hradí daný účastník řízení. V daném případě však jde o jinou situaci, kdy to byl Krajský soud v Plzni, kdo usnesením č.j. 41 Cm 74/2023-11 ze dne 04.07.2023 jmenoval první účastnici procesního opatrovníka , Jméno advokáta, , a to podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. V bodě 5 odůvodnění tohoto usnesení je rovněž uvedeno, že „za výkon funkce opatrovníka náleží advokátovi podle § 140 odst. 2 o. s. ř. náhrada hotových výdajů a odměna za zastupování, popř. náhrada za daň z přidané hodnoty, podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 177/1996 Sb., tj. „AT“), které platí stát.“ Takovéto (zcela správné) odůvodnění je tak v souladu se zásadou „kdo objednává, ten platí.“ V daném případě je ten, kdo „objednává“ a „platí,“ stát. Tomu, že procesnímu opatrovníkovi náleží odměna za výkon funkce procesního opatrovníka nasvědčuje rozsáhlá judikatura Ústavního soudu ČR, která se věnovala otázce její výše, např. nálezy sp.zn. Pl. ÚS 17/21 ze dne 19. 10. 2021, sp.zn. Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. 09. 2019, sp.zn. Pl. ÚS 22/19 ze dne 14. 01. 2020 atd. Ústavní soud ČR dovodil, že „normotvůrcem rozdílně stanovená odměna pro advokáty jako opatrovníky je v rozporu se zásadou rovnosti ve spojení s právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací i právem podnikat, vztaženo zejména k ustanoveným zástupcům podle § 30 o. s. ř.“ Následně první účastnice, resp. její opatrovník uvedl, že za jeden úkon právní pomoci náleží procesnímu opatrovníkovi v souladu s ustanoveními § 9/1, § 7/4 AT částka 1 500 Kč, přičemž tento provedl tyto 4 úkony právní pomoci, za něž mu náleží částka 6 000 Kč: příprava, převzetí věci ze dne 04.07.2023; žádost o poskytnutí součinnosti adresované jednatelce účastníka 1 ze dne 18. 07. 2023; vyjádření opatrovníka k výzvě soudu ze dne 23. 10. 2023; odvolání ze dne 01. 12. 2023. Procesní opatrovník vynaložil prokazatelně tyto hotové výdaje:vyúčtování paní Věry Ebelové za překlady z českého do německého jazyka pro jednatelku účastníka 1 ve výši 1 800 Kč ze dne 17. 07. 2023, doloženo příkazem k úhradě částky 1 800 Kč paní , Anonymizováno, z bankovního účtu opatrovníka č. , č. účtu, na bankovní účet paní , Anonymizováno, č. , č. účtu, ze dne 20. 07. 2023. Procesní opatrovník má dále nárok na náhradu režijního paušálu 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. 1 200 Kč. Mezisoučet 7 200 Kč + 1 512 Kč (21% DPH), celkem 8 712 Kč + 1 800 Kč = 10 512 Kč. Procesní opatrovník má tedy nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 10 512 Kč. Odvolatelka prostřednictvím svého opatrovníka navrhla, aby odvolací soud v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil „rozsudek“ soudu prvního stupně ve výroku V. tak, že opatrovníku první účastnice se přiznává náhrada nákladů řízení ve výši 10 512 Kč.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výroku V.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Dle § 23 z. ř. s. „Bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.“7. Dle § 140 odst. 2 o. s. ř. „Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.“8. Odvolací soud konstatuje, že řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je dle § 2 písm. e) ve spojení s § 85 písm. a) z. ř. s. tzv. nesporným řízením ve statusových věcech právnických osob. V daném případě se jednalo tedy o řízení ve statusových věcech právnických osob, tedy o tzv. nesporné řízení, které bylo sice v daném případě zahájeno na návrh, ale obecně lze řízení o zrušení právnické osoby (tedy i obchodní korporace) s likvidací, zahájit i bez návrhu (viz např. § 9 odst. 1 z. v. r.). Soud prvního stupně tedy aplikoval zcela správné zákonné ustanovení ohledně náhrady nákladů tohoto řízení na posuzovaný případ.9. S odvolatelkou lze však souhlasit potud, že pakliže soud ustanovil účastníku řízení procesního opatrovníka – advokáta, měl by platit stát jeho odměnu a náhradu jeho hotových výdajů, příp. náhradu daně z přidané hodnoty. O odměně opatrovníka však v odvoláním napadeném výroku nebylo vůbec rozhodováno. O návrhu opatrovníka na přiznání jeho odměny rozhoduje soud na základě návrhu opatrovníka, k němuž doloží řádné vyúčtování.10. Z výše uvedeného vyplývá, že odvolatelka mylně směšuje 2 různé věci. Za prvé zákonné předpoklady pro rozhodnutí soudu o náhradě nákladů řízení, jež lze zahájit i bez návrhu, a v nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve smyslu § 23 z. ř. s., což je i posuzovaný případ o zrušení obchodní společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Za druhé absentující návrh opatrovníka (jehož soud účastnici ustanovil) na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů a příp. náhrady daně z přidané hodnoty. Takový návrh opatrovníka se v předloženém spisu nenachází. To, že o odměně opatrovníka nebylo rozhodnuto, proto není důvodem nesprávnosti odvoláním napadeného výroku V.11. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (výroku V.) potvrdil jako věcně správné.