9 Cmo 69/2024-0 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 2. 5. 2023 došel Městskému soudu v Praze coby rejstříkovému soudu (dále též jen „soud“ či „rejstříkový soud“) návrh č. j. F 174464/2023/MSPH na zápis „, Anonymizováno, s.“ do spolkového rejstříku, přičemž navrhovatelem byl pouze , Jméno navrhovatele, .2. Svým ve věci „prvním“ usnesením ze dne 31. 5. 2023 č. j. L 77669/RD8/MSPH, Fj 174464/2023/MSPH rejstříkový soud rozhodl tak, že „Návrh na zápis , Anonymizováno, . do spolkového rejstříku, který došel soudu dne 2. 5. 2023 pod Fj 174464/2023/MSPH se odmítá.“3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání.4. Vrchní soud v Praze svým ve věci „prvním“ usnesením ze dne 20. prosince 2023 sp. zn. 9 Cmo 146/2023 zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení. V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že „soud prvního stupně pochybil tím, že nerozlišoval mezi dvěma odlišnými způsoby založení spolku, které výslovně zákon vymezuje. Tyto způsoby založení se následně promítají i do toho, komu zákon přiznává aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku, resp. kdo je aktivně věcně legitimován k podání takového návrhu. V důsledku tohoto nerozlišování, resp. slučování obou způsobů založení spolku, učinil rejstříkový soud výzvu, jež byla nesprávná tím, že požadoval listiny (zápis z ustavující schůze spolku o schválení stanov, volbě předsedy spolku, určení osoby k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku), které je třeba dokládat při založení spolku způsobem ad 2), ačkoliv v daném případě bylo vůlí zakladatelů založit spolek způsobem ad 1). Tímto pochybením rejstříkový soud zatížil řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je sama o sobě důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí.“ - poznámka odvolacího soudu: podtržení doplněno odvolacím soudem; založením spolku způsobem ad 1) je míněna dohoda alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov, jež mají alespoň obligatorní náležitosti; založením spolku způsobem ad 2) je míněno založení spolku na ustavující schůzi zakládaného spolku.5. Soud prvního stupně svým ve věci již „druhým“ usnesením ze dne 22. ledna 2024 č. j. L 77669/RD16/MSPH, Fj 174464/2023/MSPH rozhodl tak, že „Návrh na zápis , Anonymizováno, . do spolkového rejstříku, který došel soudu dne 2. 5. 2023 pod Fj 174464/2023/MSPH se odmítá.“6. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že „znovu prošel všechny listiny založené k tomuto řízení a zjistil, že spolek byl založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 zákona č. 89/2012 Sb. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Shodou zakladatelů na obsahu stanov a jejich podpisem všemi zakladateli jsou aktivně věcně legitimováni k podání návrhu na zápis spolku do spolkového rejstříku všichni zakladatelé spolku. Vzhledem k tomu, že jako navrhovatel byl uveden pouze jeden ze zakladatelů Z. Chmela, nezbylo soudu než návrh odmítnout dle § 86 písm. a) zákona č. 304/2013 Sb.“7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. V odvolání uvedl, že „vědomi si své povinnosti vůči životnímu prostředí založili , Jméno navrhovatele, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dne 1. května 2023 , Anonymizováno, . kdy se dohodli na tom, že spolek bude sídlit v , Anonymizováno, , statutárním orgánem bude předseda spolku, práva a povinnosti členů spolku budou určeny platnými právními předpisy, další práva budou určeny jednomyslnou dohodou členů spolku. Dále se dohodli na tom, že předsedou spolku bude , Jméno navrhovatele, .“ Dále odvolatel v odvolání uvedl, že „Zakladatelé se svobodně rozhodli spolek založit, závěr Městského soudu v Praze, že zakladatelé měli ještě určit osobu, která rejstříkovému soudu doručí listiny pro založení spolku, není důvodný. Vycházím z toho, že příslušné listiny v originále mohl rejstříkovému soudu na podatelnu či pomocí poštovní přepravy zaslat kdokoliv. Rejstříkový soud pak měl o věci jednat s předsedou spolku, což činil, ale nesprávně odmítl provést zápis.“ A následně odvolatel uvedl, že „K zápisu spolku pak mělo dojít i z důvodu, že dne 22. ledna 2024 již uplynula třicetidenní lhůta pro zápis (ust. § 226 odst. 3 o. z.).“ Odvolatel navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Předně se odvolací soud zabýval důvodností odvolací námitky stran fikce zápisu spolku do spolkového rejstříku dle § 226 odst. 3 o. z. a dospěl k závěru, že tato námitka není důvodná.10. Dle § 226 odst. 3 o. z. „Není-li spolek do veřejného rejstříku zapsán do třiceti dnů od podání návrhu na zápis a není-li v této lhůtě ani vydáno rozhodnutí o odmítnutí zápisu, považuje se spolek za zapsaný do veřejného rejstříku třicátým dnem od podání návrhu.“ Dle odborné právní teorie v komentářové literatuře - viz komentář k § 226 odst. 3 o. z. in Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V., a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017: „Rejstříkový soud má o návrhu na zápis rozhodnout do pěti pracovních dnů nebo ve lhůtě stanovené jiným zákonem (§ 96 odst. 1 VeřRej). Takovým jiným zákonem je právě § 226 odst. 3, který stanoví lhůtu 30 dnů; uplynutím této lhůty nastává fikce zápisu [shodně Beck I 226 5; naproti tomu T. Dvořák (WK I 226 6, 7) má za to, že § 226 odst. 3 je obsoletní a použije se lhůta v § 96 odst. 1 VeřRej]. Fikci zápisu má rejstříkový soud promítnout do rejstříku do dvou pracovních dnů (§ 98 odst. 2 VeřRej).“11. V posuzovaném případě však dle odvolacího soudu k žádné fikci zápisu nedošlo. A to ať již se bude na věc aplikovat ustanovení § 226 odst. 3 o. z., neboť návrh na zápis spolku došel soudu dne 2. 5. 2023 a rozhodnuto bylo do 30 dnů od podání návrhu - dne 31. 5. 2023, kdy soud návrh odmítl, tak i kdyby se na věc aplikovalo ustanovení § 96 odst. 1 z. v. r., tak také k žádné fikci zápisu nedošlo, neboť soud rozhodl usnesením již dne 5. 5. 2023, tedy do 5 pracovních dnů, kdy vyzval navrhovatele k předložení ve výzvě uvedených listin.12. Na další odvolací námitku: „…závěr Městského soudu v Praze, že zakladatelé měli ještě určit osobu, která rejstříkovému soudu doručí listiny pro založení spolku, není důvodný. Vycházím z toho, že příslušné listiny v originále mohl rejstříkovému soudu na podatelnu či pomocí poštovní přepravy zaslat kdokoliv.“ odvolací soud nemůže reagovat z důvodu, že takový závěr, který uvedl odvolatel v odvolání, že měl učinit Městský soud v Praze, tento soud v nyní odvoláním napadeném usnesení vůbec neučinil.13. Odvolací soud nemá žádného důvodu se odchýlit od svých závěrů, které učinil již ve svém předchozím rozhodnutí a které jsou pro posuzovanou věc stěžejní. „Občanský zákoník rozlišuje 2 základní způsoby založení spolku, a to1) dohodou alespoň 3 zakladatelů o obsahu stanov /dle § 218 o. z. dle něhož zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoň: a) název a sídlo spolku, b) účel spolku, c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat, d) určení statutárního orgánu, přičemž ustanovení § 218 o. z. ve spojení s § 123 o. z. představuje minimální katalog obligatorních (povinných) náležitostí stanov/nebo2) usnesením ustavující schůze spolku /dle § 222-225 o. z./. Podle § 222 odst. 1 o. z. lze spolek založit i na ustavující schůzi zakládaného spolku. To za podmínky, že je ustavující schůze konána perfektně po stránce procedurální, a zároveň jsou na ní schváleny stanovy spolku a zvoleni členové těch orgán spolku, jež je nutné na schůzi dle přijatých stanov a zákona do funkcí zvolit viz ust. § 224 odst. 2 o. z. „ustavující schůze volí členy těch orgánů, které podle určení zákona a stanov zvolit má“.14. Dle § 226 odst. 2 o. z. návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Ohledně tzv. prvozápisu spolku se sídlem na území České republiky lze považovat ustanovení § 226 odst. 2 o. z. za speciální ustanovení upravující aktivní věcnou legitimaci příslušných osob k podání návrhu na prvozápis spolku do spolkového rejstříku. Tuto aktivní věcnou legitimaci mají buďto všichni zakladatelé spolku nebo osoba určená ustavující schůzí. Logika zákonné úpravy je dána způsoby založení spolku. Prvním způsobem je, že spolek je založen okamžikem, kdy se zakladatelé shodnou na obsahu stanov, tedy ve smyslu § 218 a § 123 odst. 2 a § 125 o. z. podepíší všichni zakladatelé stanovy. Druhým způsobem založení spolku je konání ustavující schůze coby „předběžného“ orgánu, přičemž výsledkem této schůze je volba orgánů, které dle zákona a stanov má volit členská schůze a přijetí stanov. Spolek je ve smyslu § 222 odst. 1 o. z. založen usnesením ustavující schůze. Tím, že ust. § 226 odst. 2 o. z. označuje za osobu oprávněnou podat návrh na zápis založeného spolku do spolkového rejstříku osobu určenou ustavující schůzí, zákon