9 Cmo 72/2024-110 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením ze dne 29. 11. 2023 č. j. 61 Cm 126/2019-98 Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně zastavil řízení (výrok I.) a navrhovatelce uložil povinnost zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů řízení částku 8 228 Kč (výrok II.). Dále navrhovatelce vrátil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem na zahájení řízení, doručeným soudu prvního stupně dne 18. 12. 2019, navrhovatelé , adresa, a , Jméno navrhovatelky, domáhali nahrazení rozhodnutí shromáždění účastníka ze dne 25. 9. 2019, přičemž soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 8. 2023, č. j. 61 Cm 126/2019-86 řízení ve vztahu navrhovatele , tituly před jménem, a účastníka zastavil, když , adresa, dne 7. 10. 2022 zemřel a nabyvatelkou dědictví se stala , Jméno navrhovatelky, . Dále soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že podáním doručeným soudu dne 25. 10. 2023 navrhovatelka vzala návrh na zahájení řízení v celém rozsahu zpět a navrhla, aby soud nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.3. Soud prvního stupně tento procesní stav posoudil zejména podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 (dále jen o. s. ř.) a podle § 146 a násl. o. s. ř.4. Soud prvního stupně výrok I. svého shora uvedeného rozhodnutí odůvodnil tak, že na základě zpětvzetí učiněného navrhovatelkou řízení zastavil podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., dle něhož, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit náklady zastavovaného řízení.5. Podle soudu prvního stupně v daném případě ve vztahu k nákladům řízení nejsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř.6. Proti výroku II. výše uvedeného usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání, v němž vyjádřila názor, podle něhož soud prvního stupně nesprávně rozhodl o náhradě nákladů řízení, když již ve svém podání ze dne 25. 10. 2023 uvedla důvody, jež ji ke zpětvzetí vedly, a to především, že ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení došlo výlučně proto, že její manžel dne , Anonymizováno, zemřel a že právě on využíval prostory v ulici , Anonymizováno, ke svému podnikání jako advokát. V důsledku jeho úmrtí tak navrhovatelka ztratila další zájem na předmětu návrhu na zahájení řízení. Tyto okolnosti jsou dle jejího názoru okolnostmi hodnými zvláštního zřetele dle § 150 o. s. ř. Podle jejího názoru soud prvního stupně odmítl aplikovat § 150 o. s. ř., aniž by bral zřetel na konkrétní okolnosti tohoto případu. Navrhla, aby Vrchní soud v Praze změnil výrok II. napadeného usnesení a rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně. Dále, aby bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení tak, že žádnému z účastníků nebude přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.7. Účastnice podáním doručeným soudu prvního stupně dne 5. 1. 2024 navrhla napadené usnesení potvrdil a přiznat jí náhradu nákladů odvolacího řízení. Poukázala na skutečnost, že byla postavena do situace, kdy byla nucena vyhledat právní pomoc a tuto také hradit, když přiznané náklady sestávají ze dvou úkonů právní služby, které byly účelně vynaloženy. Navrhovatelce podle účastníka nic nebránilo, aby dále vedla řízení a hájila své zájmy. Domnívá se, že navrhovatelku vedla ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení její neudržitelná procesní pozice a očekávaný neúspěch ve věci.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání navrhovatelky proti výroku II. bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky proti výroku II. napadeného usnesení není důvodné.9. Jak je zřejmé z § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).10. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.11. Ze shora uvedené právní úpravy je zřejmé, že zavinění zastavení řízení má za následek povinnost hradit náklady zastaveného řízení. Toto zavinění se posuzuje výlučně z procesního hlediska a nejsou podstatné důvody, jež navrhovatele vedly ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení.12. Je-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu, lze uvažovat o tom, že navrhovatel nezavinil zastavení řízení, jestliže vzal zpět návrh, jenž byl podán důvodně, a to pro chování účastníka řízení. Aby se při zpětvzetí návrhu na zahájení řízení nejednalo o zavinění navrhovatele, musí být splněny zároveň (kumulativně) obě uvedené podmínky:- návrh byl podán důvodně a- ke zpětvzetí došlo pro chování účastníka řízení.13. V projednávaném případě navrhovatelka uvedla, že vzala návrh na zahájení řízení zpět z důvodu úmrtí manžela, jenž využíval prostor v ulici , Anonymizováno, ke svému podnikání jako advokát.14. Usoudila-li za shora uvedené situace navrhovatelka, že nebude na návrhu trvat, výlučně z procesního hlediska (když jiné hledisko odlišné od konstrukce § 146 odst. 2 o. s. ř. zákon ani neumožňuje aplikovat) zpětvzetím návrhu na zahájení řízení navrhovatelka zavinila, že řízení bylo zastaveno.15. Odvolací soud nenachází příčinnou souvislost mezi chováním účastníka v průběhu řízení a zpětvzetím návrhu na zahájení řízení navrhovatelkou.16. Vzhledem k tomu, že odvolací soud shodně se soudem I. stupně neshledal naplněnými shora uvedené kumulativní podmínky pro aplikaci ustanovení § 146 odst. 2. věta druhá o. s. ř., učinil dílčí závěr v tom smyslu, že v projednávaném případě muselo být postupováno v souladu s procesním předpisem dle § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. Důvodem tohoto postupu bylo již uvedené, že navrhovatelka procesně zavinila, že řízení muselo být zastaveno a v souladu s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. je tak povinna nahradit účastníkovi náklady řízení, jež účastníkovi v průběhu řízení vznikly.17. Ve vztahu k § 150 o. s. ř. je podle právního názoru odvolacího soudu zapotřebí přistupovat k tomuto ustanovení zákona jako k mimořádnému prostředku a je třeba s ním i tak zacházet, kdy právní zásada (exceptiones non sunt extendendae) vyjadřuje v právní praxi potřebu, aby výjimky nebyly interpretovány rozšiřujícím způsobem.18. Za důvody hodného zvláštního zřetele dle § 150 o. s. ř. se podle odvolacího soudu považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat povinnost k náhradě nákladů řízení.19. Při zkoumání toho, zda v konkrétním případě existují důvody hodné zvláštního zřetele, soud podle odvolacího soudu přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. V této souvislosti je přitom podle odvolacího soudu zapotřebí vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. jsou rovněž okolnosti, jež vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, jež mají skutečný vliv na závěry o spravedlivosti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení.20. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může mít z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. význam pouze tehdy, přivodilo-li by přiznání práva na náhradu nákladů řízení jednomu účastníku podstatně větší újmu, než účastníku druhému.21. Odvolací soud v projednávaném případě sdílí právní názor soudu prvního stupně v tom směru, že v daném případě nelze učinit závěr o existenci důvodů hodných zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. pro nepřiznání náhrady nákladů řízení účastnici.22. Je tomu tak proto, že zcela zjevně navrhovatelka odůvodňuje navrhovanou aplikaci § 150 o. s. ř. úmrtím manžela a nikoliv závažnými dopady rozhodnutí o nákladech řízení do její majetkové sféry. Přitom na druhé straně účastníkem řízení je společenství vlastníků jednotek, jež ze zákona není podnikatelským subjektem a zabývá se toliko správou majetku svých členů a musí tak žít velmi skromně s péčí řádného hospodáře, s čímž souvisí nezbytnost vymáhání každé pohledávky, včetně pohledávek k náhradám nákladů, jež SVJ muselo vynaložit v minulosti z důvodů stojících mimo SVJ.23. Z výše uvedených důvodů odvolací soud, byť chápe složitou životní situaci navrhovatelky, usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.24. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. Účastníkovi náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 2 238,50 Kč, která se skládá z:a) odměny za zastupování advokátem