12 Cmo 69/2025-264 — Vrchní soud v Praze

1. Shora označeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl, že rozhodčí nález odvolacího senátu , Anonymizováno, účastníka (dále jen „odvolací senát“) ze dne , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „napadené rozhodnutí“), není rozhodnutím odvolacího senátu , Anonymizováno, účastníka a hledí se na něj jako by nebyl přijat (výrok I.), a uložil účastníku povinnost zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení ve výši 97 827,70 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce účastníka (výrok II.).2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu navrhovatele došlého mu dne 9. 9. 2019, jímž tento požadoval vyslovení neplatnosti napadeného rozhodnutí. Argumentoval tím, že je jakožto fotbalový trenér členem účastníka a 5. 6. 2018 podal u , Anonymizováno, účastníka (dále jen „sbor rozhodců“) žalobu, kterou se domáhal po společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost“) zaplacení částky 290 400 Kč s příslušenstvím, představující odměnu za výkon funkce trenéra fotbalového mužstva. O této žalobě rozhodl sbor rozhodců rozhodčím nálezem z 2. 10. 2018 (dále jen „rozhodčí nález“) tak, že jí zcela vyhověl. Společnost podala proti rozhodčímu nálezu odvolání, o kterém rozhodl odvolací senát napadeným rozhodnutím, jímž rozhodčí nález zrušil, žalobu navrhovatele zamítl a uložil navrhovateli povinnost nahradit společnosti náklady řízení. Navrhovatel poukazoval na to, že odvolací senát uznal jeho pohledávku vůči společnosti, avšak zároveň vyhověl kompenzační námitce společnosti z titulu pohledávky na náhradu škody vůči navrhovateli, způsobené při výkonu funkce statutárního orgánu. Navrhovatel spatřoval důvody neplatnosti napadeného rozhodnutí v překročení pravomoci odvolacího senátu, neboť rozhodnutí o kompenzační námitce společnosti vyplývající ze vztahu společnosti a jejího statutárního orgánu nespadá do pravomoci odvolacího senátu a sboru rozhodců vůbec. Další důvod neplatnosti spatřoval navrhovatel v podjatosti člena odvolacího senátu , tituly před jménem, . Jmenovaný totiž v letech 2005 až 2015 působil v advokátní kanceláři , právnická osoba, ., přičemž v této advokátní kanceláři působí i zástupce společnosti.3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval obranou účastníka, který s požadavkem navrhovatele nesouhlasil. Namítal, že v posuzovaném případě není dán žádný z navrhovatelem tvrzených důvodů neplatnosti. Odvolací senát nepřekročil podle názoru účastníka při vydání napadeného rozhodnutí svou pravomoc, která je založena stanovami účastníka a jeho dalším vnitřním předpisem, konkrétně procesním řádem. Vydání napadeného rozhodnutí se taktéž neúčastnila žádná osoba, která by byla podjatá. , tituly před jménem, sice skutečně působil do roku 2015 ve stejné advokátní kanceláři jako zástupce společnosti, ale funkci rozhodce přijal až čtyři roky poté, co své působení v této advokátní kanceláři ukončil. Účastník odkazoval na zásady střetu zájmů v mezinárodní arbitráži vydané Mezinárodní advokátní komorou, podle nichž by bylo považováno za střet zájmů, pokud by k ukončení působení v advokátní kanceláři došlo v době kratší než tři roky před přijetím funkce rozhodce. Účastník dále poukazoval na to, že navrhovatel v řízení před odvolacím senátem nevznesl námitku podjatosti.4. Nyní přezkoumávané usnesení je již druhým meritorním rozhodnutím, které soud prvního stupně ve věci vydal. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 21. 5. 2021, č. j. 73 Cm 155/201965, byl návrh navrhovatele zamítnut. K jeho odvolání Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2021, č. j. 6 Cmo 325/2020-88, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Na základě dovolání navrhovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 3. 2023, č. j. 27 Cdo 3737/2021-121 (dále jen „usnesení Nejvyššího soudu“), zrušil obě výše uvedená usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ústavní stížnost podanou účastníkem proti usnesení Nejvyššího soudu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 12. 8. 2028, pod sp. z. II. ÚS 2679/23, pro nepřípustnost z důvodu dosavadního nevyčerpání veškerých procesních prostředků účastníkem.5. Nejvyšší soud vyslovil ve svém usnesení závazný právní názor, že na sbor rozhodců, tj i na odvolací senát, je třeba pohlížet jako na rozhodčí komisi podle § 265 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když uvedené posouzení není způsobilá zvrátit ani opačná deklarace v čl. 26 odst. 11 stanov účastníka. Uvádí-li totiž čl. 26 odst. 11 stanov, že rozhodnutí odvolacího senátu nepodléhají přezkumu v režimu § 31-35 zákona o rozhodčím řízení (dále jen „z. r. ř.“), jde o ujednání zakladatelského právního jednání odporující donucujícím ustanovením zákona. Dovolací soud proto soudu prvního stupně uložil provést výklad stanov účastníka v tom smyslu, zda čl. 26 odst. 11 stanov lze oddělit od ostatního obsahu zbývajících odstavců tohoto článku, tj. zda zamýšlené právní účinky nevyvolává pouze čl. 26 odst. 11 stanov, anebo celý čl. 26 stanov. Dovolací soud taktéž vyslovil, že pokud by zamýšlené právní účinky nevyvolával celý čl. 26 stanov, potom by bez dalšího nevyvolávaly právní účinky ani „rozhodnutí“ sboru rozhodců, k jehož zřízení a vymezení působnosti čl. 26 stanov směřoval, na jeho rozhodnutí by bylo nutno podle § 245 o. z. hledět jako by nebyla přijata. Dovolací soud konečně uzavřel, že pouze v případě, když by soud prvního stupně dospěl k závěru, že sbor rozhodců byl stanovami platně zřízen jako rozhodčí komise, lze se zabývat navrhovatelem tvrzenými důvody neplatnosti napadeného rozhodnutí s tím, že je třeba zvážit, zda je vůbec možné posoudit návrh na zahájení řízení v této věci jako návrh na zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu § 31 z. r. ř. ve spojení s § 40e z. r. ř. Teprve za splnění posledně uvedených podmínek by bylo možno hodnotit případné překročení působnosti či podjatost některého z členů odvolacího senátu.6. V návaznosti na usnesení Nejvyššího soudu navrhovatel doplnil tvrzení tak, že nově zjistil, že v době rozhodování odvolacího senátu již společnost nebyla členem účastníka, neboť veškerá práva a povinnosti byla převedena na nový subjekt , právnická osoba, . (dále jen „nástupnická společnost“) ke dni 31. 12. 2018. Řízení před odvolacím senátem tedy bylo zatíženo vadou spočívající v tom, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve vztahu mezi členem a nečlenem účastníka, tedy mimo pravomoc odvolacího senátu.7. Účastník vyslovil s právním výkladem Nejvyššího soudu, že by rozhodování sboru rozhodců mělo být posuzováno jako rozhodování rozhodčí komise podle zákona o rozhodčím řízení, nesouhlas. Účastník dále učinil nesporným tvrzení navrhovatele o převodu veškerých práv a povinnosti ze společnosti na nástupnickou společnost ke dni 31. 12. 2018.8. Soud prvního stupně měl za prokázané, že dne 6. 6. 2018 byla účastníku doručena žaloba, kterou se navrhovatel domáhal po společnosti zaplacení částky 290 400 Kč s příslušenstvím jakožto dlužné odměny navrhovatele za výkon funkce trenéra fotbalového mužstva společnosti podle smlouvy z 1. 7. 2017. Žaloba byla projednána sborem rozhodců a bylo o ní rozhodnuto rozhodčím nálezem tak, že žalobě bylo zcela vyhověno. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že společnost podala proti rozhodčímu nálezu odvolání, o němž rozhodl odvolací senát napadeným usnesením tak, že rozhodčí nález byl zrušen, žaloba navrhovatele byla zamítnuta a navrhovateli byla uložena povinnost nahradit společnosti náklady řízení. Odvolací senát dospěl k odlišnému závěru oproti sboru rozhodců v důsledku posouzení kompenzační námitky vznesené společností jako důvodné, a to z titulu nároku na náhradu škody vůči navrhovateli. Napadené usnesení nebylo vyhlášeno veřejně, bylo pouze písemně vyhotoveno, navrhovateli bylo písemné vyhotovení doručeno 13. 6. 2019. Výkon napadeného rozhodnutí byl s účinností od 4. 11. 2019 nařízen zákazem působení navrhovatele v jakémkoli jiném členském klubu. Odvolací senát rozhodoval ve složení: , tituly před jménem, , předseda, , tituly před jménem, , adresa, Miketa, , tituly před jménem, , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Rovněž bylo prokázáno, že , tituly před jménem, působil v letech 2005 až 2015 v advokátní kanceláři , Anonymizováno, ., a. s., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „advokátní kancelář“), a následně s touto advokátní kanceláří spolupracoval. S touto advokátní kanceláří spolupracuje i , tituly před jménem, , advokát, který před odvolacím senátem zastupoval společnost. Soud prvního stupně měl za prokázaný také obsah stanov účastníka. Konkrétně podle čl. 17 odst. 7 stanov je sbor rozhodců zvláštním orgánem účastníka, který je povolán k rozhodování sporů mezi členy účastníka, a to: (a) sporů z písemných smluv mezi (aa) členskými kluby a hráči, jde-li o profesionální smlouvy registrované účastníkem, (bb) členskými kluby a trenéry, (cc) členskými kluby v záležitostech týkajících se přestupů a hostování hráčů, pokud nestanoví něco jiného předpis vydaný na základě těchto stanov, (dd) registrovanými zprostředkovateli a hráči, jde-li o smlouvy evidované účastník