14 Cmo 365/2024-2 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením rozhodl o nařízení shora uvedených předběžných opatření vůči účastnici a) /dále též jen „AM“/, účastnici b) /dále též jen „TH“/, účastnici c) /dále též jen „BES“/ a účastnici d) /dále též jen „LS“/, vedoucích k zamezení přeměny dle projektu ze dne 22. 10. 2024, spočívající v rozdělení AM formou odštěpení sloučením s BES (dále jen „přeměna“).2. Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení připomíná, že žalobou doručenou soudu dne 23. 7. 2014 se žalobce domáhá určení, že je 10% společníkem žalované 1).3. Dále soud prvního stupně v souladu s odůvodněním předmětného návrhu na nařízení předběžného opatření argumentuje tím, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363, byly žalované 1) /dále též jen „BEE“/ ve formě předběžného opatření uloženy: „a) povinnost zdržet se dispozice s obchodním závodem či jeho částmi, zejména prodeje, darování, směny, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace; b) povinnost zdržet se nad rámec obvyklý běžnému hospodaření dispozic s veškerým hmotným i nehmotným majetkem, zejména finančními prostředky, know-how, ochrannými známkami, a to především formou převodu tohoto majetku, prodeje, darování, vložení do základního kapitálu obchodní korporace, zatížení, poskytnutí jako příplatku mimo základní kapitál obchodní korporace“. Současně byl společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , „zakázán výkon konkurenční činnosti ve vztahu k činnosti žalované 1), tj. výkon činnosti v předmětu podnikání obchod s elektřinou a obchod s plynem.“ /dále jen „PO-363“/. Vrchní soud v Praze usnesení ze dne 18. 9. 2024, č. j. 1 Cmo 45/2023-277, v řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovanou 1), rozhodl o zrušení PO-363, nicméně PO-363 zatím stále platí.4. Soud prvního stupně vyšel zejména z § 102 odst. 1 a § 76 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Podle soudu prvního stupně lze mít pro účely nařízení předběžného opatření žalobou uplatněný nárok za osvědčený. K tomu soud prvního stupně odkazuje na výklad podaný Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 7. 4. 2016, č. j. 14 Cmo 175/2015-154, ze dne 5. 6. 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363 a ze dne 10. 7. 2019, č. j. 14 Cmo 5/2017-488. Ze současného stavu řízení a z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by tento závěr vylučovaly.5. Podle PO-363 a předběžného opatření nařízeného usnesením ze dne 5. 6. 2024, č. j. 73 Cm 218/2014-1058, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2024, č. j. 14 Cmo 235/2024-1143, bylo žalované 1) uloženo, aby se zdržela dispozice s obchodním závodem či jeho částí a aby se zdržela dispozice s majetkem nad rámec běžné činnosti.6. Nyní podle soudu prvního stupně hrozí, že prostřednictvím přeměny žalovaní mohou s majetkem BEE disponovat tak, že jej mohou z BEE nenávratně vyvést. Také ve vztahu k dalšímu předběžnému opatření Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 29. 8. 2024, č. j. 14 Cmo 235/2024-1143, dovodil, že tam řešená přeměna představuje zásadní zásah do struktury obchodního závodu BEE a současně dispozici s jejím nehmotným majetkem mimo rámec jejího běžného hospodaření, že přeměna porušuje PO-363, a že předběžné opatření je způsobilé dosáhnout sledovaného účelu, tj. dočasně zabránit zásadnímu zásahu do struktury obchodního závodu BEE, zabránit zamýšlené dispozice s hmotnými i nehmotným majetkem BEE nad rámec jejího běžného hospodaření, přičemž žalobce nemá k dispozici jiné prostředky, jak zmíněného účelu dosáhnout.7. Podle soudu prvního žalobce osvědčil, že i přes shora uvedená omezení je ve struktuře majetku BEE připravován projekt přeměny důležitého aktiva BEE, a to společnosti AM, kterou BEE drží prostřednictvím jí ovládaných společností. Již samotný projekt přeměny je skutečností, kterou lze považovat za činnost přesahující rámec běžné dispozice s majetkem BEE prostřednictvím jejích dceřiných společností. Lze přisvědčit žalobci, že v projektu přeměny ani není uveden její důvod, který by mohl být předmětem hodnocení. Tím spíše tedy nelze přeměnu považovat za jednání v rámci běžné činnosti BEE. Přitom jednou realizovanou přeměnu nelze vrátit, ani zrušit, ani prohlásit za neplatnou.8. Podle soudu prvního stupně sice účastnice a) až d) nejsou účastnicemi řízení, jedná se však o osoby ovládané BEE a rozsah uložených opatření rozvíjí povinnosti uložené BEE v rámci PO-363. Předběžné opatření neklade na účastnice a) až d) nepřiměřené nároky. V situaci, kdy žalovaná 1) porušuje plánovaným projektem přeměny PO-363, bylo namístě uložit řešenou povinnost i těmto ovládaným osobám.9. Proti usnesení soudu prvního stupně podaly žalované , Jméno žalované E, ), 5) a účastnice a) až d) odvolání, navrhujíce, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrh zamítne.10. Odvolatelky v souhrnu soudu prvního stupně vytýkají nepřezkoumatelnost napadaného usnesení. Z jeho rozhodnutí není zřejmé, ze kterých důkazních prostředků soud učinil určité skutkové závěry a proč. Soud prvního stupně v rozporu s § 102 a § 75c odst. 1 o. s. ř. zaměňuje „prokázání“ potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků řízení a „osvědčení“ nároku ve věci samé. Přitom žádný ze zákonem uvedených předpokladů nebyl naplněn.11. Odkazuje-li soud prvního stupně na bližší odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2016, č. j. 14 Cmo 175/2015-154, ze dne 5. 6. 2017, č. j. 14 Cmo 5/2017-304, ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363, a ze dne 10. 7. 2019, č. j. 14 Cmo 5/2017-488, podle odvolatelek pomíjí závěry vyplývající z provedeného dokazování, při kterém byly do řízení vneseny nové skutečnosti, argumenty a důkazy, např. odmítnutí návrhu , Jméno žalobce B, /dále jen „T. B.“/ ze dne 6. 12. 2013 na uzavření smlouvy o převodu podílu žalovanou 3), anebo rozhodnutí valné hromady BEE ze dne 7. 12. 2015 o vyloučení T. B. z BEE pro nesplnění vkladové povinnosti. Současný stav řízení a proběhlé dokazování nenasvědčuje nutnosti chránit žalobce předběžným opatřením.12. Podle odvolatelek přeměna neporušuje dosud nařízená předběžná opatření. S PO-363 nemá žádnou souvislost, neboť BEE s majetkem nijak nedisponuje. Všechna právní jednání by v případě přeměny probíhala mezi jejími „vnukovskými“ společnostmi. Na výši jmění BEE se přeměna žádným způsobem neprojeví a nebude ohrožena hodnota domnělého podílu T. B. v BEE. Obava soudu prvního stupně, že dojde k nenávratnému vyvedení majetku z BEE, je neopodstatněná.13. Odvolatelky dále argumentují tím, že nařízené předběžné opatření je neproporcionální. Žalobci nepřímo přiznává práva, která dalece přesahují práva skutečného vlastníka podílu. I kdyby T. B. byl skutečně společníkem BEE, nemohl by ovlivnit, zda se řešená přeměna uskuteční či nikoliv. To záleží pouze na TH a LS, přitom T. B. není účastníkem žádné z nich.14. Žalobce zahrnul do soupisu majetkové podstaty také vypořádací podíl v souvislosti s vyloučením T. B. z žalované 1), dále nárok na náhradu škody ve výši 1 mld. Kč vůči žalovaným 2) a 5) pro případ, že by byl T. B. dne 7. 12. 2015 ze žalované 1) vyloučen, a rovněž vypořádací podíl v souvislosti s případným zánikem účasti v žalované 1) dle § 206 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Přitom žaloba na určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Z chování žalobce, který vymáhá hned několik vzájemně se vylučujících nároků souvisejících s ukončením účasti dlužníka v BEE, ale plyne, že předmětné řízení očividně preventivní funkci neplní. Podle odvolatelek tak chybí naléhavý právní zájem na požadovaném určení.15. V důsledku vydaných předběžných opatření byly zmařeny nemalé náklady na právní a poradenské služby vynaložené za účelem realizace přeměny. Jejím cílem bylo ušetřit náklady spojené se správou domnělých dluhů souvisejících s ukončením hlavní podnikatelské činnosti BEE v roce 2021, snížit náklady spojené s ochranou majetku proti nárokům bývalých klientů a pevně určit finanční riziko spojené s domnělými dluhy. Dále hrozí, že bývalí zákazníci uplatní vůči BEE své nároky hromadnou žalobou. Zmařením přeměny vzniká účastnicím a) až d) i celému holdingu škoda.16. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.17. Odvolací soud na tomto místě připomíná závěr zformulovaný a odůvodněný ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, Cpjn 202/2016, uveřejněném pod číslem 4/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož „Pro rozhodování odvolacího soudu o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření je rozhodující stav, který tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného usnesení; to platí i pro řízení ve věcech předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Při rozhodován