14 Cmo 42/2025-2 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh navrhovatelky na vyjmutí listin ze sbírky listin obchodního rejstříku.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatelka se svým návrhem domáhá, aby byla ze sbírky listin obchodního rejstříku vyjmuta vyhláška o zahájení insolvenčního řízení a usnesení o zastavení insolvenčního řízení. Návrh odůvodnila tím, že v době podání návrhu již bylo insolvenční řízení pravomocně skončeno a že zmíněné listiny působí negativně na její obchodní partnery, přičemž v současné době nejsou pochyby o její dobré finanční kondici.3. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že údaj vymazávaný z veřejného rejstříku zůstává trvale zapsán v databázi informačního systému veřejných rejstříků. Vymazávané údaje lze pak stále najít ve veřejnosti přístupném úplném výpisu. Dále odkázal na závěr Nejvyššího soudu, který obstál i před Ústavním soudem a podle něhož skutečnost, která byla do obchodního rejstříku zapsána, nelze posléze vymazat z „historie“ obchodního rejstříku, tedy tak, že by se tato skutečnost neobjevila ani v úplném výpisu z obchodního rejstříku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 625/2006, uveřejněné pod č. 81/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „R 81/2008“). Podle soudu prvního stupně má význam i skutečnost, že znepřístupnit údaje dle § 68 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“ nebo „zákon o veřejných rejstřících“), není v případě obchodních korporací možné. Připomněl, že úprava veřejného rejstříku je ovládána zásadou materiální publicity. Údaje v něm zapsané tak vyvolávají právní účinky i v případě, kdy neodpovídají skutečnosti, a proti tomu, kdo jednal s důvěrou ve správnost zápisu, nemůže ten, koho se zápis týká, namítat, že zápis v rejstříku neodpovídá faktickým skutečnostem. Poukázal na informační funkci veřejných rejstříků a uvedl, že byl-li v minulosti do veřejného rejstříku proveden zápis či byla-li založena listina do sbírky listin, jednaly osoby nahlížející do veřejného rejstříku, pořizující si z něj výpisy či opisy, v dobré víře v tento zápis. Po dobu, po kterou byla určitá skutečnost zapsána ve veřejném rejstříku, resp. byla ve sbírce listin uložena určitá listina, měly tyto údaje účinky předvídané zákonem, vyplývající z principu materiální publicity. Navíc, změny v těchto skutečnostech lze prokázat i tak, že k „narušení plné evidence skutečností týkajících se zapsaného subjektu“ nedojde, a to například tím, že bude zveřejněno rozhodnutí o zrušení toho rozhodnutí, na jehož základě byla skutečnost zapsána. V tomto případě soud prvního stupně dle § 72 odst. 2 z. v. r. z úřední povinnosti založil do sbírky listin obchodního rejstříku rozhodnutí insolvenčního soudu. V úplném výpisu z obchodního rejstříku je u navrhovatelky rovněž zapsán údaj o zastavení insolvenčního řízení. Soud prvního stupně dále uzavřel, že nelze-li v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu odstranit již zapsané skutečnosti z úplného výpisu z obchodního rejstříku, musí stejný závěr platit i pro listiny zakládané do sbírky listin obchodního rejstříku. Jinými slovy, odstranění listin (dokumentů o proběhlém insolvenčním řízení) ze sbírky listin postrádá smysl, není-li zároveň možné vymazat z úplného výpisu skutečnosti doložené těmito listinami. K tomu dodal, že veřejnost by ztratila možnost zjistit konkrétní informace o daném insolvenčním řízení a podobná „manipulace“ se zápisy by mohla vyvolat pochyby o důvěryhodnosti veřejného rejstříku. Z uvedených důvodů soud prvního stupně návrh na vyjmutí listin ze sbírky listin obchodního rejstříku zamítl.4. O nákladech řízení soud prvního stupně nerozhodoval, neboť navrhovatelka je jedinou účastnicí řízení, tudíž rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi jeho účastníky nepřichází z povahy věci v úvahu.5. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, ze sbírky listin obchodního rejstříku vyjmul specifikované listiny a z úplného výpisu obchodního rejstříku vymazal údaje o insolvenčním řízení.6. Odvolatelka rekapituluje průběh insolvenčního řízení, jehož se týkají listiny, jejichž vyjmutí ze sbírky listin obchodního rejstříku se domáhá. Uvádí, že insolvenční řízení bylo zahájeno na šikanózní návrh věřitele. Insolvenční soud nesouhlasil s její argumentací, proto nepostupoval dle § 100a odst. 1 a § 128a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona; dále jen „InsZ“). Insolvenční řízení bylo následně, přibližně měsíc po jeho zahájení, pravomocně zastaveno pro zpětvzetí návrhu věřitelem. Odvolatelka uvádí, že údaj o insolvenčním řízení v obchodním rejstříku jí působí obtíže v obchodním styku. Tato skutečnost vzbuzuje pochybnosti u potenciálních obchodních partnerů i zákazníků a způsobuje jí konkurenční nevýhodu. Přestože tak pohledávku věřitele neuznávala, uhradila ji, což svědčí o tom, že se v úpadku vůbec nenacházela, a že předpoklady pro zahájení insolvenčního řízení nebyly dány. Odvolatelka dále nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož dopadají závěry jím citované judikatury i na vyjmutí listin ze sbírky listin obchodního rejstříku. Účel principu materiální publicity spatřuje v informování veřejnosti o údajích platných a účinných v době nahlížení. Informace, o již proběhlém insolvenčním řízení, jsou pro veřejnost nadbytečné. Má převážit ochrana odvolatelky, která je v „dobré finanční kondici“. Insolvenční rejstřík přitom vyškrtnutí dlužníka umožňuje (§ 425 InsZ) a odvolatelka nevidí důvod k jinému postupu v případě obchodního rejstříku. Odvolatelka se dále domáhá, aby odvolací soud provedl výmaz údajů o insolvenci, a to pro jejich „nadbytečnost“, čemuž dle ní svědčí také to, že „údaje o vedení trestního řízení s obchodní korporací se do obchodního rejstříku vůbec nepřepisuje, což může představovat mnohem větší zásah do sféry veřejnosti a osob s touto právnickou osobou obchodujících.7. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 120 z. v. r. přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Dle § 1 z. v. r. se veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností (odstavec 1). Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“) [odstavec 2].9. Dle § 65 písm. c) z. v. r. se do veřejného rejstříku zapíše také zahájení insolvenčního řízení.10. Dle § 66 písm. k) z. v. r. sbírka listin obsahuje rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího řešení úpadku, hrozícího úpadku a oddlužení fyzických a právnických osob ve vztahu k zapsané osobě, svěřenskému správci nebo majetku ve svěřenském fondu, a to usnesení o zahájení insolvenčního řízení (bod 1) a (…) usnesení, jímž se insolvenční řízení končí (bod 6).11. Z obsahu spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, zejména, že odvolatelka se svým návrhem domáhá vyjmutí listin ze sbírky listin obchodního rejstříku. Konkrétně jde o listiny: 1) vyhláška insolvenčního řízení, číslo listiny C 261947/SL26/MSPH, typ listiny: insolvenční rozhodnutí vyhláška, založena do sbírky listin dne 14. 10. 2024 a 2) usnesení o zastavení insolvenčního řízení, číslo listiny C 261947/SL29/MSPH, typ listiny: insolvenční rozhodnutí usnesení, založena do sbírky listin dne 12. 11. 2024. V odvolání uvedla, že zároveň požaduje, aby byly údaje o insolvenci vymazány z úplného výpisu z obchodního rejstříku.12. Pro zde posuzovanou věc má význam, že jednotlivé zápisy se do obchodního rejstříku provádějí tak, že se zapisovaná skutečnost zapíše do obchodního rejstříku s uvedením data, ke kterému k zápisu došlo. Výmaz takové skutečnosti se provádí tak, že se učiní záznam o provedení výmazu s uvedením data, ke kterému k výmazu došlo. Uvedený postup umožňuje kdykoli následně zjistit, jaké skutečnosti byly do obchodního rejstříku zapsány. Zatímco tzv. aktuální výpis z obchodního rejstříku zachycuje pouze údaje zapsané do obchodního rejstříku k datu, kdy je pořizován výpis, tzv. úplný výpis z obchodního rejstříku zachycuje nejen aktuální údaje o zapisovaném subjektu, ale i všechny údaje, které kdy byly do obchodního rejstříku zapsány a následně vymazány. Požaduje-li určitý orgán (např. pro účely rozhodnutí o přiznání dotace) úplný výpis z obchodního rejstříku, činí tak nepochybně právě proto, že pro komplexní posouzení věci potřebuje znát nejen aktuální údaje z obchodního rejstříku, ale i údaje dříve zapsané, ale již vymazané. Pokud by se zapsané údaje z „historie“ obchodního rejstříku vymazaly, ztrácelo by pořízení tzv. úplného výpisu z obchodního rejstříku smysl. Srov. R 81/2008.13. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že veřejné re