2 Cmo 114/2025-88 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalované osvobození od soudních poplatků v souvislosti s podaným odvoláním proti rozsudku téhož soudu ze dne 4. 4. 2025, č. j. 49 Cm 45/2024-76. V odůvodnění zejména uvedl, že žalovaná neosvědčila své majetkové poměry, kdy v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech ničeho neuvedla, nevyhověla výzvě soudu a nedoložila svou majetkovou situaci. K Prohlášení nepřipojila žádné doklady s výjimkou osvědčení Úřadu práce o tom, že je vedena jako nezaměstnaná a uchazeč o zaměstnání. V důsledku toho tak neumožnila soudu prvního stupně si učinit ucelený závěr o důvodnosti přiznání, byť jen částečného osvobození od soudních poplatků.2. Žalovaná se proti tomuto usnesení včas odvolala a navrhla jeho změnu a přiznání osvobození od soudního poplatku. Zejména uvedla, že je zcela nemajetná a vlastní pouze věci osobní potřeby. V současné době nemá žádnou práci, nepobírá žádné dávky, finančně je závislá na své matce, která ji pomáhá v rámci těhotenství. Z výše uvedených důvodů nemohla k Prohlášení ani nic doložit.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.4. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.5. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek bylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).6. Jedním z předpokladů pro přiznání osvobození je i posouzení skutečnosti, zda se nejedná o svévolné či bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z tohoto pohledu nelze úspěšnost odvolání žalované předjímat a nelze ani vyloučit, že bude v odvolacím řízení úspěšná. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze však považovat tento předpoklad za splněný.7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR např. v usneseních ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, ale rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).9. Žalovaná v Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech uvedla, že je svobodná, společnou domácnost sdílí s matkou , jméno FO, a bratrem , jméno FO, . Žalovaná nemá žádné příjmy z pracovního poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, žádné příjmy z podnikání, nepobírá žádné dávky z hmotného a sociálního zabezpečení, nemá žádný majetek větší hodnoty. Žalovaná uvedla, že splácí půjčky , jméno FO, ve výši , částka, (splatnost 15. 7. 2024) a , jméno FO, ve výši , částka, (splatnost 31. 12. 2023). K datu vyhotovení Prohlášení (22. 5. 2025) byla žalovaná v sedmém měsíci těhotenství.10. Je zcela evidentní, že žalovaná čerpá pravidelně měsíčně finanční prostředky spojené s výdaji na domácnost, na stravu, na ošacení, dopravu, telefon (v současné době i na novorozence), v tomto směru však ničeho konkrétního v Prohlášení neuvedla. Pokud se v žádném směru nepodílí na příspěvku na společnou domácnost, pak je nezbytné uvést výši těchto výdajů a z jakých zdrojů čerpá tyto finanční prostředky (pokud tyto veškeré výdaje hradí její matka , jméno FO, , bylo třeba uvést jejich výši a výdělkové příjmy matky). Žalovaná zejména neuvedla, z jakého konkrétního důvodu nepobírá dávky hmotného a sociálního zabezpečení. V neposlední řadě je žalovaná od 8. 8. 2024 zastoupena advokátem, s čímž jsou standardně spojeny nezanedbatelné finanční výdaje, aniž požádala soud o ustanovení zástupce dle § 30 odst. 1 o. s. ř. Rovněž neuvedla, v jakém rozsahu se na chodu domácnosti podílí její životní partner, se kterým má od srpna 2025 dítě (viz údaje v centrální evidenci obyvatel). S ohledem na skutečnost, že žalovaná nevyjevila a ani neosvědčila své majetkové poměry a s přihlédnutím i k výši soudního poplatku za odvolání (, částka, ), neshledal odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně majetkové poměry žalované jako tíživé pro splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků.11. Odvolací soud proto postupoval dle § 219 o. s. ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.