2 Cmo 123/2025-55 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že žalované 2. a žalovanému 3. uložil povinnost se zdržet jakéhokoliv nakládání, zejména povinnost zdržet se zcizení a zatížení právy třetích osob, s nemovitými věcmi: pozemek, parcela č. parc. St. 880 o výměře 229 m2, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: Červené Pečky, č.p. 521, rod. Dům, stavba stojí na pozemku p.č. „ St. 880, a dále pozemek, parcela č. parc. 316/9 o výměře 746 m2, zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, na listu vlastnictví č. 1485 pro obec a katastrální území Červené Pečky. Své rozhodnutí neodůvodnil s odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř.2. Proti usnesení o nařízení předběžného opatření se včas odvolal žalovaný 3. V odůvodnění odvolání uvedl, že má zato, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro vydání napadeného usnesení o vydání předběžného opatření. Nenaplnění předpokladů spatřuje v tom, že žalobkyně v návrhu na vydání předběžného opatření neosvědčila tvrzení uváděná jako důvod pro jeho vydání. Žalobkyně v návrhu uvedla, že tvrdí a osvědčuje, že žalovaní převádí nemovité věci, tj. jediné hodnotné aktivum v majetku žalovaných a v případě, že by byl proveden navrhovaný vklad k nemovitým věcem ve prospěch nového nabyvatele, pak by došlo k ohrožení, resp. úplnému zmaření uspokojení pohledávky žalobkyně. Žalobkyni se zejména nepodařilo osvědčit, že označené nemovitosti jsou jediným hodnotným majetkem žalovaných. Pokud žalobkyně uvedla, že převodem označených nemovitostí na nabyvatele by došlo k ohrožení či úplnému zmaření uspokojení pohledávky žalobkyně, pak ani toto tvrzení nebylo osvědčeno. Ze strany žalobkyně bylo opominuto, že žalovaný 1. má majetek značné hodnoty přesahující několikanásobně výši pohledávky žalobkyně, navíc majetek zatížený zástavním právem ve prospěch žalobkyně, kterým může být uspokojena celá její pohledávka. V postupu soudu spatřuje vadu, která způsobuje nezákonné rozhodnutí ve věci. Navrhl zrušení napadeného usnesení s tím, že žalobkyni bude uloženo odstranění vad návrhu na předběžné opatření.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).4. Vyšel při tom z totožných podkladů, které měl k dispozici již soud prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).5. Návrhu na nařízení předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je možné vyhovět, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Pro vydání předběžného opatření je nezbytné, aby nárok uplatněný žalobou byl osvědčen a předpoklady pro vydání předběžného nařízení, jak shora uvedeny, byly prokázány.6. Při nařízení předběžného opatření je však nutno vycházet i z toho, že předběžné opatření je vždy zásahem do práv a povinností účastníků, popřípadě i třetích osob, za situace, kdy o uplatněném nároku není zatím rozhodnuto, kdy jeho důvodnost lze pouze odhadnout.7. Pokud jde o osvědčení nároku, pak odvolací soud konstatuje, že předmětem řízení je nárok ze směnky vlastní, vystavené dne 28.11.2022 žalovaným 1. jako výstavcem směnky ve prospěch žalobce jako remitenta směnky. Směnka byla vystavena na směnečnou sumu ve výši , částka, se splatností 10.3.2025. Žalovaná 2. a žalovaný 3. směnku avalovali. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně předložila originál směnky a je proto možné uzavřít, že osvědčila nárok ve věci samé prvopisem směnky, z níž u soudu uplatnila nárok.8. Pokud jde o důvod návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření, je z jeho obsahu zřejmé, že návrh je podáván z důvodu obavy, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen.9. Obava z ohrožení výkonu rozhodnutí musí být žalobkyní prokázána. Odvolací soud vycházel ze zahájeného vkladového řízení vedeného pod č. V-5058/2025-204, kdy předmětem tohoto řízení byl v době rozhodování soudem prvního stupně převod vlastnictví žalované 2. a žalovaného 3. ve prospěch dalšího subjektu, a to pana , jméno FO, .10. Je tedy zřejmé, že obava z ohrožení výkonu rozhodnutí byla prokázána, když zápis převodu vlastnického práva by k takové situaci mohl vést.11. Pokud žalovaný 3. argumentoval tím, že žalobkyně neosvědčila, že se jedná o jediný aktivní majetek žalovaných 2. a 3. a zcela pominula značnou hodnotu majetku žalovaného 1., je třeba připomenout, že o návrhu na předběžné opatření je třeba rozhodnout ve lhůtě 7 dnů od podání návrhu, dokazování soud neprovádí. Základem pro rozhodnutí soudu jsou zpravidla listiny, které navrhovatel ke svému návrhu na nařízení předběžného opatření připojí. , jméno FO, tomto základě pak soud posuzuje jednak, zda je třeba zatímně upravit poměry účastníků nebo zda je zde obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. Tímto způsobem soud postupoval a nelze mu proto vytknout pochybení. Již sama skutečnost, že byl prokázán proces ze strany žalované 2. a žalovaného 3. směřující k převodu nemovitého majetku postačí k prokázání obavy z ohrožení rozhodnutí v řízení posléze vydaného. Navíc ani žalovaný 3. v podaném odvolání netvrdil, že by dalším majetkem disponoval.12. Pokud je argumentováno hodnotou majetku žalovaného 1., vůči kterému nařízené předběžné opatření nesměřuje, je taková argumentace nepodstatná, za situace, kdy žalobkyně v návrhu na vydání předběžného opatření tvrdí další směnečné pohledávky za žalovanými ve shodném postavení dlužníků v řádu vyšším než 10 mil. Kč. Navíc odvolací soud nesdílí názor žalovaného 3., že za situace existence majetku žalovaného 1. (, Jméno žalované A, .) neexistuje žádný důvod, aby žalobkyni byla poskytována další ochrana jeho nároků. Je věcí žalobkyně, zda směnečnou pohledávku uplatní vůči výstavci směnky či směnečnému rukojmímu, případně proti všem najednou, jak je tomu v projednávané věci. Totéž platí o zajištění pohledávky v podobě zásahu předběžným opatřením a žalovaného 3. v jeho rámci lze omezit ve výkonu vlastnického práva k nemovitosti v jeho vlastnictví z důvodu pohledávky žalobkyně za žalovaným 3.13. Tedy shrnuto, pokud se žalovaný 3. domnívá, že zahájené vkladové řízení - převod vlastnictví, nepostačuje k závěru o možném ohrožení výkonu rozhodnutí, pak odvolací soud tento jeho náhled, jak shora již uvedeno, nesdílí.14. V této souvislosti ještě odvolací soud připomíná, že z povahy předběžného opatření je zřejmé, že musí být prokázány skutečnosti, které odůvodňují obavu z výkonu rozhodnutí. Tyto nemusí však být prokázány bez jakýchkoli pochybností. Nemusí být prokázán konkrétní úkon, který by již měl směřovat k znemožnění uspokojení případné pohledávky žalobkyně, ale postačí prokázání obavy, že by žalovaný mohl v budoucnu tímto směrem postupovat. Jinými slovy v projednávané věci k prokázání obavy postačí zahájené vkladové řízení.15. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.16. O nákladech odvolacího řízení bude rozhrnuto v rozhodnutí, kterým bude řízení skončeno (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 o. s. ř.).