5 Cmo 102/2025-233 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl o zrušení jím vydaného směnečného platebního rozkazu ze dne 13. září 2021, č. j. 38 Cm 148/2021-23 ve vztahu k žalované 2., v bodě II. výroku uložil žalobci povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 49 876,20 Kč žalované 2. a v bodě III. výroku vyzval žalobce a žalovaného 1., aby ve lhůtě jednoho měsíce soudu sdělili svá procesní stanoviska.2. Z odůvodnění se podává, že soud prvního stupně na základě zjištění učiněného ze znaleckého posudku, vypracovaného ustanoveným soudním znalcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , podle něhož podpis žalované 2. na žalované směnce velmi pravděpodobně není jejím pravým podpisem, přijal závěr o neunesení důkazního břemene ohledně pravosti směnečné listiny žalobcem. V důsledku toho námitkovou obranu žalované 2. vyhodnotil jako důvodnou a ve vztahu k ní zrušil ve věci vydaný směnečný platební rozkaz. O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 2. rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované 2., která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení.3. Žalobce napadl včas podaným odvoláním bod II. výroku rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi ním a žalovanou 2. Je přesvědčen, že v této věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované 2. Ta v úvěrové smlouvě č. 114317 ze dne 30. 11. 2017 prohlásila, že podpisem směnky zajišťující poskytnutý úvěr převzala směnečné rukojemství. Smlouvu uzavřel právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, se žalovaným 1. jako dlužníkem a žalovanou 2. jako ručitelem, závazky z této smlouvy byly zajištěny předmětnou směnkou. Poté, co se úvěr pro neplnění smluvních podmínek a neplacení splátek stal předčasně splatným, byla pohledávka z úvěru postoupena společností , právnická osoba, . smlouvou ze dne 1. 8. 2018 na žalobce, na nějž také byla převedena zajišťovací směnka. Žalobce v dobré víře v pravdivost údajů prohlášení žalované 2. v čl. 7. 3 smlouvy o úvěru o tom, že směnečné rukojemství převzala, vymáhal neuhrazenou pohledávku po obou dlužnících prostřednictvím směnky a jeho neúspěch v řízení byl důsledkem nepravdivosti uvedeného prohlášení žalované 2. ve smlouvě. Dále uvedl, že v souvislosti s podaným trestním oznámením bylo Policií ČR, KŘP kraje Vysočina pod č. j. KRPJ-84170–110/TČ-2022-161081-BRA sice rozhodnuto o odložení věci, ovšem nikoli z důvodu, že by se skutek nestal, ale z důvodu, že jeho promlčení. Naplnění kvalifikované skutkové podstaty a trestnost jednání podezřelé , Jméno advokáta C, bylo však zjištěno nejen v usnesení policejního orgánu, ale také Krajským státním zastupitelstvím v Brně, pobočky v Jihlavě ve vyjádření ze dne 19. 4. 2024, 3 KZT 6/2024-12. Je tak zřejmé, že žalovaná 2. při uzavření úvěrové smlouvy spáchala trestný čin, za nějž nenese odpovědnost jen kvůli promlčení. Přiznání náhrady nákladů řízení účastníku, který nevymahatelnost směnky způsobil v přímé souvislosti se spácháním trestného činu, by nepochybně bylo proti zásadám spravedlivého procesu.4. Žalovaná 2. odvolání označila za nedůvodné. Skutečnosti tvrzené žalobcem nelze podřadit pod důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. Podle ustálené judikatury kdokoliv podá žalobu k ochraně svého práva, musí počítat s tím, že v případě neúspěchu bude hradit žalované straně náklady řízení. Tento možný následek má ve vztahu k žalobci působit tak, aby předem zvážil, zda jeho žaloba, s ohledem na navrhované důkazy, má šanci na úspěch. Žalovaná 2. je přesvědčena, že žalobce ještě před podáním žaloby musel být srozuměn s tím, že žalovaná 2. směnku vystavenou dne 11. 11. 2017 , Anonymizováno, nepodepsala, když tento den , Anonymizováno, ani nebyla, nezdržovala se zde, a tedy tuto směnku v tento den nemohla podepsat. Navrhla, aby odvolání nebylo vyhověno a žalované 2. byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).6. Předmětem přezkumu je výrok rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky. Rozhodování o náhradě nákladů řízení je nedílnou součástí každého občanského soudního řízení. Soud o nákladech řízení rozhoduje zpravidla v rozhodnutí, kterým se řízení končí. Základní zásadou, jíž se rozhodování o náhradě nákladů řízení řídí, je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.), podle níž má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníkovi, který ve věci úspěšný nebyl. Podle tohoto ustanovení také o náhradě nákladů řízení rozhodoval soud prvního stupně, když v řízení plně úspěšné žalované 2. přiznal právo na náhradu jí vzniklých účelně vynaložených nákladů. Žalobce v podaném odvolání navrhuje, aby soud na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení aplikoval § 150 o. s. ř. a žalované 2. náhradu nákladů řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele nepřiznal.7. Z odvolání žalobce se podává, že za důvod hodný zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované 2. považuje skutečnost, že žalovaná 2. při sjednávání úvěrové smlouvy č. 114317 ze dne 30. 11. 2017 nepravdivě v jejím čl. 7. 3 prohlásila, že podpisem směnky zajištující poskytnutý úvěr převzala směnečné rukojemství za klienta (výstavce směnky).8. Odvolací soud při posuzování žalobcem tvrzených skutečností vyšel z obsahu spisu. Zjistil, že smlouvu o úvěru č. 114317 dne 10. 11. 2017 uzavřela společnost , právnická osoba, jako úvěrující a žalovaný 1., , Anonymizováno, , jako úvěrovaný, účastníkem smlouvy v postavení ručitele za závazky úvěrovaného byla žalovaná 2. Smluvně bylo sjednáno zajištění úvěru ručením , Jméno advokáta C, , vystavením zajišťovací blankosměnky , Anonymizováno, s avalem , Jméno advokáta C, a zajišťovacím převodem vlastnického práva k movité věci. Zajištění blankosměnkou včetně ujednání o rozsahu a obsahu vyplňovacího práva k ní je sjednáno v čl. 7 smlouvy. V čl. 7.3. je konstatováno, že směnečné rukojemství za klienta (, Anonymizováno, ) svým podpisem na blankosměnce převzala , Jméno advokáta C, . Podpisy , Anonymizováno, i , Jméno advokáta C, na úvěrové smlouvě jsou úředně ověřeny. Pohledávky z této smlouvy postoupila společnost , právnická osoba, na žalobce a současně na něj indosovala spornou směnku. V návaznosti na popření pravosti podpisu na směnce žalovanou 2. v námitkách a ustanovení znalce v řízení za účelem zkoumání pravosti podpisu žalované 2. na směnce podal žalobce na žalovanou 2. dne 14. 6. 2022 trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství kraje Vysočina, územního odboru Třebíč, oddělení hospodářské kriminality, č. j. KRPJ-84170-150/TČ-2022-161081-BRA ze dne 23. 10. 2023, odvolací soud zjistil, že policejní orgán podle § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) trest. řádu odkládá věc-podezření ze spáchání přečinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit , Jméno advokáta C, tím, že v , Anonymizováno, při sjednávání smlouvy o úvěru č. 114317 ze dne 10. 11. 2017 v roli ručitele, kterou podepsala dne 28. 11. 2017 v Praze uvedla nepravdivý údaj, spočívající v prohlášení obsaženém ve smlouvě v čl. 7. 3, že svým podpisem na blankosměnce převzala směnečné rukojemství za klienta , Anonymizováno, , které stvrdila podpisem smlouvy a po uplatnění směnečného práva vzniklého , Jméno žalobce, na základě postoupení pohledávky dle smlouvy ze dne 1. 8. 2018 v probíhajícím civilním řízení podpis směnky sporovala. Důvodem odložení věci je promlčení trestního stíhání. V usnesení je uvedeno, že po vyhodnocení všech skutečností lze konstatovat, že , Jméno advokáta C, popsaným jednáním naplnila po objektivní, a i subjektivní stránce zákonné znaky skutkové podstaty přečinu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, neboť při sjednávání úvěrové smlouvy uvedla nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, jak vyplývá z doložených listinných podkladů a materiálů obsažených ve spisu KRPJ-84170/TČ-2022-161081-BRA. Trestný čin byl promlčen již v době podání trestního oznámení a trestní stíhání je dle § 11 odst. 1 trestního řádu nepřípustné. Následnou stížnost žalobce, založenou na tom, že v důsledku nesprávné kvalifikace trestněprávního jednání , Jméno advokáta C, policejním orgánem jako přečinu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, ač správně mělo být jednání kvalifikováno jako přečin podle odstavce 4 téhož ustanovení, je nesprávný závěr o promlčení, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Třebíči usnesením ze dne 29. 11. 2023, č. j. 0 ZT 138P/2023-9, zamítl.9. Ustanovení § 150 o. s. ř. představuje výjimku z obecné zásady, že náhrada nákladů řízení náleží účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch. Podle tohoto ustanovení nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele. Rozhodnout podle cit