5 Cmo 21/2025-30 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví citovaným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobkyni osvobození od soudních poplatků.2. Podle odůvodnění žalobkyně o přiznání osvobození od soudních poplatků požádala současně s podaným žalobním návrhem. Soud ohledně majetkových poměrů žalobkyně z jí vyplněného majetkového prohlášení zjistil, že je vdaná a společnou domácnost sdílí s manželem, dcerou a dvěma vnoučaty. Pobírá starobní důchod ve výši 22 564 Kč a dále odměnu na základě dohody o provedení práce ve výši 8 500 Kč na měsíc. Vlastní nemovitost v k. ú. , adresa, oceněnou na 76 740 000 Kč a pozemek v k. ú. , adresa, v hodnotě cca 50 000 Kč. Nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem v souvislosti s refinancováním závazků žalobkyně. Dále vlastní 40 % podíl ve společnosti , právnická osoba, , kde je rovněž jednatelkou bez nároku na odměnu. Je majitelkou pěti splatných směnek za žalovaným o celkové nominální hodnotě 6 000 000 EUR. Má úspory na vkladní knížce ve výši 1 000 Kč. Na bankovních účtech má zůstatky ve výši 32 108 Kč, 145,90 EUR a 34 445,32 Kč. Její manžel pobírá důchod ve výši 29 187 Kč, na jeho majetek je prohlášen konkurz. Mezi dluhy uvedla závazky z půjček od , Anonymizováno, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, . Jako pravidelné výdaje vykázala roční daň z nemovitosti ve výši 10 427 Kč ročně a náklady na bydlení ve výši 17 000 Kč měsíčně, jejichž část hradí dcera.3. Z výpisu z účtů, vedených u UnitcreditBank, a. s., soud zjistil, že žalobkyně měla v září až říjnu 2024 na jednom z účtů měsíční zůstatky postupně ve výši 457 EUR, 452 EUR a 145 EUR, na druhém měla na počátku října počáteční zůstatek 459 565 Kč, konečný zůstatek 121 582 Kč, v listopadu činil zůstatek 15 945 Kč. Na účtu, vedeném u , právnická osoba, měla žalobkyně ke konci listopadu 2024 zůstatek ve výši 32 108,54 Kč. Z připojených insolvenčních rozhodnutí soud zjistil, že insolvenční návrh proti žalobkyni byl pravomocně zamítnut. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022 soud zjistil, že pro účely insolvenčního řízení měla žalobkyně dluhy ve výši 13 415 079,04 Kč, přičemž jako dlužnice byla dle insolvenčního soudu schopna tyto pohledávky uhradit, protože má majetek přesahující pohledávky věřitelů o více než 44 miliónů Kč.4. S odkazem na § 138 o. s. ř., v něm vymezené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků a účel této právní úpravy a s poukazem na skutečnosti, které je nutno zohlednit a posoudit při rozhodování o osvobození od soudních poplatků, soud konstatoval, že osvobodit účastníka od placení soudních poplatků lze jen tehdy, pokud účastník nemá žádnou rozumnou možnost, jak splnit svou poplatkovou povinnost. Zdůraznil, že povinnost tvrzení, jakož i povinnost důkazní ohledně skutečností rozhodných pro posouzení majetkových poměrů účastníka leží výhradně na účastníku a nelze zohledňovat jeho závazky vůči dalším věřitelům, když ze žádného zákonného ustanovení nelze dovodit, že úhrada jakýchkoli jiných závazků má přednost před splněním poplatkové povinnosti.5. Zákonné předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků neshledal soud prvního stupně na straně žalobkyně splněny, protože své majetkové poměry nevylíčila úplně. Tvrdila, že zhruba třetinu měsíčních příjmů, které činí 60 341 Kč, jsou s manželem nuceni vynaložit na náklady na bydlení, tudíž jim na další základní výdaje pro dvě osoby zbývá částka 43 341 Kč. Jestliže podle výpisu z účtu UnitcreditBank za měsíc říjen 2024 (č. ú. , Anonymizováno, ) činil počáteční zůstatek na účtu 459 565 Kč a výdaje částku 408 213 Kč, je zjevné, že žalobkyně reálně disponuje mnohem vyššími prostředky, než jsou jí deklarované příjmy. Jen výdaje jen za měsíc říjen se pohybovaly v řádu statisíců, přitom měsíční příjmy měly být jen v řádu desítek tisíc korun. Z jakých příjmů byly prostředky na tyto výdaje nashromážděny, co dané výdaje představovaly, popřípadě zda žalobkyně prostředky nadále disponuje, zřejmé není. Není ani zřejmé, zda a případně z jakých důvodů žalobkyně vykonává funkci jednatelky bezplatně, ačkoliv se běžně jedná o placenou funkci. Žalobkyně pomlčela o tom, jaké jsou její příjmy spojené s vlastnictvím obchodního podílu v , právnická osoba, Dle insolvenčního soudu měla být žalobkyně schopna v relativně nedávné době hradit pohledávky věřitelů v řádu desítek milionů korun, což byl ostatně důvod zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu. Je majitelkou nemovitosti, oceněné na více než 76 milionů Kč, kterou dle svých tvrzení použila k refinancování dluhů, o nichž žádné podrobnosti neuvedla. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně neosvědčila své poměry ani tvrzení, že nemá možnost získat prostředky na úhradu soudního poplatku. Skutečnost, že žalobkyně má být vlastníkem směnek za 6 milionů EUR také nekoresponduje s jí prezentovanými majetkovými poměry. Na základě neúplného a nevěrohodného přehledu o majetku nelze učinit závěr o naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků na straně žalobkyně. Proto soud osvobození od soudních poplatků žalobkyni nepřiznal.6. Žalobkyně podala proti usnesení včasné odvolání, domáhá se jeho změny tak, že jí bude osvobození od soudních poplatků přiznáno. Podle žalobkyně soud prvního stupně nezohlednil všechny rozhodné skutečnosti a nesprávně dovodil, že své majetkové poměry dostatečně neobjasnila. Žalobkyně soudu předložila řádně a pravdivě vyplněné majetkové prohlášení a doložila je listinami prokazujícími skutečnosti v prohlášení uvedené. Potřebnými finančními prostředky k úhradě soudního poplatku v současné době nedisponuje a není v jejích reálných možnostech si je obstarat. Vzhledem k výši jejích příjmů nelze očekávat, že by si byla schopna vytvořit úspory ve výši umožňující úhradu soudního poplatku. Finanční prostředky nemůže zajistit prodejem nemovitostí ve svém vlastnictví ani žádným jiným způsobem. Hodnota nemovitosti v k. ú. , adresa, se ani nepřibližuje výši soudního poplatku v předmětném řízení, nehledě na to, že tento pozemek je v zásadě neprodejný, neboť jeho užívání je úzce spjato s vedlejším pozemkem, který nevlastní žalobkyně. Hodnota nemovitosti v k. ú. , adresa, sice převyšuje výši soudního poplatku, avšak tuto nemovitost užívá k bydlení a nadto je zatížena zástavním právem a souvisejícím zákazem zcizení a zatížení ve prospěch společnosti , právnická osoba, Bez dalšího ji tak nelze prodat ani zatížit dalším zástavním právem pro účely případné zápůjčky. Ke zřízení zástavního práva žalobkyně přistoupila především s ohledem na potřebu řešení svých již exekučně vymáhaných závazků, kdy společnost , právnická osoba, . byla ochotna poskytnout zápůjčku společnosti , právnická osoba, a ta byla ochotna část zápůjčky poskytnout žalobkyni k úhradě exekučně vymáhaných nároků. K refinancování svých závazků žalobkyně přistoupila až po pravomocném skončení insolvenčního řízení, v žádném případě se však nejednalo o úhradu závazků v řádu několika desítek milionů korun, jak dovozoval soud prvního stupně. Důvodem zamítnutí konkurzního návrhu nebyla úhrada závazků, ale důvodně uplatněná námitka promlčení přihlášené pohledávky. Podle žalobkyně soud nesprávně vyhodnotil skutečnosti vyplývající i z dalších předložených listin, včetně výpisů z účtů. Nedůvodná je výhrada soudu, že žalobkyně zamlčela informace týkající se odměny za jednatelství ve společnosti , právnická osoba, V majetkovém prohlášení řádně uvedla, že funkci vykonává bez nároku na odměnu. Skutečnost, že je vlastníkem nemovitostí a několika směnek nemůže vést k závěru, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. , právnická osoba, , v k. ú. , adresa, za účelem zajištění finančních prostředků na úhradu soudního poplatku po ní nelze spravedlivě požadovat, neboť by tak ztratila jediné bydlení, což by vedlo ke zhoršení finanční a sociální situace nejen jí samotné, ale také členů její rodiny s ní sdílejících společnou domácnost. K výhradě soudu, že potřebné finanční prostředky si může opatřit úplatným převodem některé ze směnek, uvedla, že se o to opakovaně neúspěšně pokoušela. Na území České republiky nenalezla žádného potenciálního investora, který by byl ochoten bez předchozího podrobného zjišťování aktiv a bonity žalovaného investovat do úplatného převodu jedné ze směnek. Obrátila se také na zahraniční organizace zabývající se vymáháním pohledávek v Německu. Místo pobytu žalovaného, který po určitou dobu pobýval na území České republiky, poté v Německu a Lucembursku a na žádné z adres si nepřebíral poštu, se podařilo zjistit až prostřednictvím detektivní kanceláře , Anonymizováno, . Následně žalobkyně oslovila více společností zabývajících se vymáháním pohledávek v Německu, včetně dvou v tomto odvětví významných společností , Anonymizováno, , obě však návrh na odkoupení pohledávky za žalovaným odmítly. V rámci vyhledávání obdobných subjektů kontaktovala společnost , právnická osoba, ve Velké Británii, za niž jedná , Anonymizováno, . Tato společnost však požadovala před zahájením dalších úkonů platbu předem a nemalou provizi. Žalobkyně uvedené společnosti uhradila dn