5 Cmo 44/2025-765 — Vrchní soud v Praze

Krajský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 24. 7. 2024 připustil vstup společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“) na místo dosavadního žalobce. Rozhodnutí odůvodnil soud tím, že ve věci samé bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. 76 Cm 135/2022-208 ze dne 15. 5. 2024, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 1 450 000 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Rozsudek nenabyl právní moci. Žalobce uzavřel dne 16. 5. 2024 se Společností smlouvu o postoupení pohledávky, kterou žalobce postoupil na Společnost pohledávku uplatněnou v tomto řízení. Dále žalobce navrhl vstup Společnosti do řízení na místo žalobce, přičemž Společnost v návrhu vyslovila souhlas se svým vstupem. Soud konstatoval, že předmětná pohledávka včetně všech souvisejících práv byla na Společnost převedena, proto s odkazem na § 107a o. s. ř. návrhu vyhověl.Žalovaný podal proti usnesení včas odvolání a navrhl je zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolání odůvodnil tím, že Společnost nezveřejňuje účetní závěrky ani jiný přehled majetku. Není zřejmé, s jakým majetkem Společnost nakládá ani jakou podnikatelskou činnost ve skutečnost vyvíjí. Žalovaný odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, podle které je nutno se při aplikaci § 107a o. s. ř. zabývat i tím, zda se nejedná o zneužití práva. Návrh žalobce na procesní nástupnictví je pouze simulované právní jednání, jehož cílem je snaha žalobce zprostit se povinnosti hradit náklady řízení v případě neúspěchu v soudním řízení.Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.Podle § 107a odst. 1 o. s. ř.: „Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.“ Podle odst. 2: „Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.“Smlouva o postoupení pohledávky je právním jednáním, na základě kterého se převádí pohledávka věřitele na jinou osobu (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Uvedená smlouva byla uzavřena po vyhlášení rozsudku ze dne 15. 5. 20204; rozsudek není v právní moci, protože žalovaný se proti rozsudku odvolal. Společnost vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení na místě žalobce.Pochybnosti žalovaného o potenciálním zneužití práva s cílem vyhnout se placení náhrady nákladů řízení nejsou v dané věci na místě. Uvedené zneužití práva přichází v úvahu za procesní situace, kdy účastníkovi s vyšší dávkou pravděpodobnosti hrozí, že bude ve sporu neúspěšný (případně už byl v prvním stupni neúspěšný a podal odvolání) a podává návrh dle § 107a o. s. ř. a chce se převodem pohledávky vyhnout placení náhrady nákladů druhému účastníkovi, přičemž jeho procesním nástupcem je osoba, u které je zřejmé, že v případě jejího procesního neúspěchu nebude schopná nahradit náklady řízení. V dané věci se o takový případ nejedná, protože žalobce byl v prvním stupni zcela úspěšný a odvolatelem je žalovaný.Je správný závěr soudu prvního stupně, že byly splněny podmínky pro aplikaci § 107a odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud proto napadené usnesení dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. bude rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení v rozhodnutí soudu, jímž pravomocně skončí řízení o podané žalobě.