5 Cmo 49/2025-115 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 28. 2. 2025, č. j. 2 Nc 1138/2023-104, zamítl návrh účastnice 2. na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením ze dne 15. 11. 2023, č. j. 2 Nc 1138/2023-32 (dále též „Usnesení o nařízení PO“).2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem ze dne 9. 11. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 14. 11. 2023 (dále „Návrh“), se navrhovatel domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil účastníkům 1. a 2. povinnost zdržet se nakládání s jednotkou č. , Anonymizováno, zapsáno pro obec Praha, katastrální území , adresa, , u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen „Jednotka“).3. Soud rozhodl o Návrhu tak, že Usnesením o nařízení PO (usnesením ze dne 15. 11. 2023) Návrhu vyhověl ve vztahu k účastnici 2. (bod I. výroku) a vůči účastníku 1. návrh zamítl (bod II. výroku). Soud navrhovateli současně uložil povinnost podat ve lhůtě 15 dnů od pravomocného skončení insolvenčního řízení účastníka 1. vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 95 INS 13278/2021 návrh na zahájení řízení o zaplacení směnečných pohledávek, k zajištění jejichž uspokojení bylo předběžné opatření nařízeno, a to pohledávek ze čtyř směnek vlastních vystavených účastníkem 1. dne 19. 1. 2012, znějících na směnečný peníz 28 700 €, 3 500 000 Kč, 149 800 USD a 140 000 €, splatných dne 31. 12. 2019 v , adresa, (bod III. výroku). Usnesení o nařízení PO bylo k odvolání účastnice 2. v rozsahu bodů I. a III. výroku potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Cmo 6/2024-64 ze dne 31. 1. 2024.4. Podáním ze dne 6. 9. 2024, ve znění podání ze dne 19. 9., 9. 10. a 9. 12. 2024, navrhla účastnice 2., aby soud nařízené předběžné opatření zrušil. Návrh na zrušení předběžného opatření odůvodnila tím, že dne 9. 10. 2024 uhradila na bankovní účet navrhovatele částku 12 322 112,70 Kč, která odpovídá dosud neuspokojeným směnečným pohledávkám navrhovatele za účastníkem 1., a tudíž pominuly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno.5. Navrhovatel k návrhu na zrušení předběžného opatření uvedl, že uhrazením částky 13 080 999,60 Kč (částka 758 886,90 Kč byla navrhovateli uhrazena účastníkem 1. v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. 122 EX 174/21. nedošlo k úhradě celé směnečné pohledávky, přičemž i nadále zůstává neuspokojeno příslušenství pohledávky v podobě 6% směnečného úroku z nominálních hodnot směnek, a to ode dne následujícího po podání přihlášky pohledávek navrhovatele v rámci insolvenčního řízení vedeného ohledně majetku účastníka 1. pod sp. zn. MSPH 95 INS 13278/2021, a to v částce přesahující 2 000 000 Kč.6. Účastnice 2. v podání ze dne 23. 12. 2024 namítla, že navrhovatelem tvrzená neuhrazená pohledávka z titulu 6% směnečného úroku je již promlčena a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2022, sp. zn. 29 ICdo 110/2021, dle něhož „Insolvenční úprava nebrání tomu, že pohledávka vyloučená z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 písm. a) insolvenčního zákona se do skončení insolvenčního řízení promlčí, jelikož ji věřitel po dobu trvání účinků rozhodnutí o úpadku nemůže přihlásit ani nově uplatnit v soudním nebo rozhodčím řízení“.7. Navrhovatel v podání ze dne 31. 1. 2025 k námitce promlčení uvedl, že i kdyby byla pohledávka promlčena, stále by bylo možné ji vůči účastníku 1. uplatnit u soudu. Účastnice 2. není vůči navrhovateli v postavení dlužníka a námitka promlčení jí nepřísluší. Námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy.8. Soud měl za nespornou (osvědčenou) celkovou výši pohledávky 13 080 999,60 Kč, a proto se osvědčení existence této pohledávky vztahuje rovněž na postižní práva a navrhovatel může postihem žádat 6% úrok ode dne splatnosti jednotlivých směnek dle Čl. I § 48 odst. 1 bod 2. zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. (dále jen „ZSŠ“). Navrhovatel současně brojil proti námitce promlčení tohoto příslušenství, avšak rozhodnutí o této otázce v dané fázi řízení o předběžném opatření by bylo nepřípustným předjímáním práva. I nadále byla splněna podmínka v podobě reálné obavy z ohrožení případného výkonu rozhodnutí a podmínka požadavku přiměřenosti zásahu do práv účastnice 2..9. Usnesením č. j. 2 Nc 1140/2023-27 ze dne 5. 12. 2023 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo účastnici 2. zakázáno nakládat s pozemkem , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , Anonymizováno, , zapsáno pro obec Praha, katastrální území , adresa, , vedeno u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále jen „Budova“). Jednotka i Budova představují jediný majetek, ze kterého se může navrhovatel uspokojit. Soudu není sice známa přesná hodnota Jednotky, její hodnota je zřejmě vyšší než výše směnečné pohledávky, ale nikoli tak významně, že by újma, která může vzniknout trváním předběžného opatření, byla ve zjevném nepoměru k získaným zárukám navrhovatele, kterému by jinak hrozilo, že zatížením či zcizením Jednotky či Budovy fakticky přijde o možnost uspokojení své směnečné pohledávky ve vykonávacím řízení. Výše osvědčeného nároku se však snížila natolik, že nadále nebyly splněny podmínky pro zatížení Jednotky i Budovy současně. Při úvaze o tom, které ze dvou nařízených předběžných opatření zrušit, byl soud veden porovnáním předpokládaných hodnot Jednotky a Budovy s tím, že nižší hodnotu má Jednotka. Za účelem minimalizace zásahu do práv účastnice 2. proto soud závěr o splnění podmínek pro trvání předběžného opatření učinil právě ve vztahu k Jednotce.10. Účastnice 2. podala proti usnesení včas odvolání a navrhla napadené usnesení změnit a předběžné opatření zrušit. Odvolání odůvodnila tím, že došlo k uspokojení veškerých směnečných pohledávek přihlášených navrhovatelem do insolvenčního řízení účastníka 1., specifikovaných v návrhu na nařízení předběžného opatření. Další navrhovatelem tvrzené pohledávky se zakládaly na odlišném právním titulu, měly odlišnou splatnost a nebylo o nich zahájeno žádné řízení. Námitka promlčení nebyla v rozporu s dobrými mravy. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 110/2021 ze dne 25. 8. 2022. Směnečné úroky byly již uhrazeny v částce přibližně 1 200 000 Kč. Navrhovatel nemá již žádnou pohledávku vůči účastníkovi 1., není proto důvodu pro další trvání předběžného opatření, které představuje nepřiměřený zásah do práv účastnice 2..11. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.), podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání účastnice 2. není důvodné.12. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř.: „Před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.“13. Podle § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř.: „Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.“14. Podle Čl. I § 48 odst. 1 bodu 2. ZSŠ (který platí dle § 77 odst. 1 uvedeného zákona i pro směnky vlastní): „Majitel může postihem žádat šestiprocentní úroky ode dne splatnosti.“15. Z citovaného ustanovení Čl. I § 48 odst. 1 bodu 2. ZSŠ plyne, že navrhovatel jako insolvenční věřitel s pohledávkou přihlášenou do insolvenčního řízení účastníka 1. coby insolvenčního dlužníka má nárok na tento šestiprocentní úrok od prvního dne následujícího po splatnosti směnky. V tomto rozsahu, tj. v rozsahu šestiprocentního úroku ze směnek, lze dospět k závěru, že důvody pro nařízení předběžného opatření nepominuly.16. Mezi navrhovatelem a účastnicí 2. není sporu o tom, že navrhovateli svědčí nároky ze směnek vlastních vystavených účastníkem 1. (odstavec 3. odůvodnění napadeného usnesení). Navrhovatel nečinil sporným, že mu účastnice 2. uhradila částku 13 080 999,60 Kč, avšak nebylo uhrazeno příslušenství směnečných pohledávek spočívající v 6% úroku. Navrhovateli proto náleží šestiprocentní úrok od data podání přihlášky pohledávky č. P1 dne 27. 8. 2021.17. Odvolací soud k námitce promlčení uvádí, že je správná úvaha soudu prvního stupně, že tuto námitku může posuzovat soud pouze v nalézacím řízení, tj. ve sporu o zaplacení směnky anebo jejího příslušenství, nikoliv soud, který rozhoduje o předběžném opatření18. Podáním ze dne 12. 4. 2025 se k odvolání účastnice 2. vyjádřil též účastník 1. a přiklonil se k argumentaci uvedené v odvolání. Odvolací soud se tímto podáním nezabýval, protože účastník 1. není účastníkem odvolacího řízení.19. Odvolací soud je názoru, že soud prvního stupně postupoval správně, když návrhu účastnice 2. na zrušení předběžné opatření nevyhověl. Proto v souladu s § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.20. Ve smyslu § 145 a § 151 odst. 1 o. s. ř. rozhodne soud prvního stupně o náhradě nákladů předběžného opatření včetně odvolacího řízení v rozhodnutí, jímž u něho skončí řízení ve věci samé.