5 Cmo 72/2025-208 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 17. 7. 2006 se společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní žalobkyně“) domáhala proti žalovanému zaplacení směnečné pohledávky ve výši 142 215,50 Kč s 6% úrokem ročně z této částky od 28. 10. 2005 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 474 Kč. Žalobě bylo vyhověno směnečným platebním rozkazem ze dne 14. 8. 2006, č. j. 39 Sm 165/2006-28, proti kterému podal žalovaný námitky. Soud prvního stupně o námitkách rozhodl usnesením ze dne 20. 9. 2006, č. j. 39 Sm 165/2006-30, tak, že je pro neodůvodněnost odmítl postupem podle ustanovení § 175 odst. 3 o. s. ř. Toto usnesení napadl žalovaný včasným odvoláním.2. Vzhledem k tomu, že původní žalobkyně v průběhu řízení zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , rozhodl odvolací soud usnesením ze dne 21. 7. 2025, č. j. 5 Cmo 72/2025-205, tak, že v řízení bude na straně žalobkyně pokračováno s uvedenou společností.3. Pokud jde o žalovaného, ten zemřel dne , Anonymizováno, , tedy v průběhu odvolacího řízení.4. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je způsobilost být účastníkem řízení. Podle ustanovení § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle ustanovení § 107 odst. 1 o. s. ř. podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. zastaví.5. Podle ustanovení § 211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměření ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.6. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu odvolacího řízení zemřel, ztratil způsobilost být jeho účastníkem (§ 19 o. s. ř.). Jak odvolací soud konstatoval v usnesení ze dne 21. 7. 2025, č. j. 5 Cmo 72/2025-205, usnesením Okresního soudu v Hradci Králové, Anonymizováno, ze dne 14. 2. 2014, č. j. 33 D 757/2006-441, byla nařízena likvidace dědictví po žalovaném jako zůstaviteli. Výrokem I. usnesení ze dne 25. 3. 2025, č. j. 33 D 757/2006-895, pak bylo rozhodnuto, že výtěžek likvidace dědictví ve výši 239 890 Kč se rozvrhuje tak, že z tohoto výtěžku bude částečně hrazena pohledávka České republiky v zastoupení Finančním úřadem pro Královéhradecký kraj z titulu nedoplatků na daních, a to na dani z přidané hodnoty, dani z příjmu fyzických osob, dani silniční a dani z nemovitostí, celkem ve výši 7 819 396,27 Kč. V odůvodnění usnesení bylo konstatováno, že pravomocným skončením likvidace zaniknou proti dědicům neuspokojené pohledávky věřitelů. Za tohoto stavu věci nelze dospět k závěru, že by do právního postavení zemřelého žalovaného vstoupila jiná osoba.7. Odvolací soud proto postupem podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. řízení o žalobě na zaplacení částky 142 215,50 Kč s příslušenstvím a odměnou zastavil, neboť zde není osoba, se kterou by bylo možno v řízení pokračovat jako s procesním nástupcem žalovaného podle ustanovení § 107 odst. 3 o. s. ř. Rozhodnuto bylo současně o zrušení odvoláním napadeného usnesení a rovněž směnečného platebního rozkazu ve věci vydaného, neboť žalovaný jako subjekt práva zanikl před pravomocným skončením řízení, v rámci kterého byla tato rozhodnutí vydána.8. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže řízení bylo zastaveno.