5 Cmo 82/2025-196 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví citovaným usnesením soud prvního stupně přiznal žalovaným 2. a 3. osvobození od soudních poplatků (výroky I. a II.) a zamítl návrh žalovaného 4. na přiznání osvobození od soudních poplatků (výrok III.).2. Podle odůvodnění o přiznání osvobození od soudních poplatků žalovaní 2., 3. a 4. požádali v návaznosti na doručení usnesení soudu ze dne 20. 2. 2025, č. j. 41 Cm 160/2024, jímž byli vyzváni ke splnění poplatkové povinnosti, která každému z těchto žalovaných vznikla dle § 4 odst. 1 písm. b) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích podáním odvolání proti rozsudku ve věci. Žádost odůvodnili nepříznivými majetkovými poměry, res. nedostatečnými příjmy.3. Soud odkázal na zákonnou úpravu moderace poplatkové povinnosti (§ 138 o. s. ř.), předpoklady, za nichž lze účastníku přiznat osvobození od soudních poplatků, účel této právní úpravy a skutečnosti, které je nutno zohlednit a posoudit při rozhodování o osvobození od soudních poplatků. Zdůraznil povinnost žadatele, účastníka řízení, poskytnout soudu úplný a ucelený obraz o svých majetkových poměrech a osvědčit, že odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků.4. Na rozdíl od žalovaných 2. a 3. soud na straně žalovaného 4. s ohledem na neúplnost jím poskytnutých údajů o majetku předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků neshledal. Ohledně svých majetkových poměrů žalovaný 4. v prohlášení uvedl, že jediným jeho příjmem je mzda ve výši 41 424 Kč od zaměstnavatele, Správy služeb hlavního města. Nevlastní žádnou nemovitost ani jiné cennosti, nemá úspory, zůstatek na jeho bankovním účtu činí cca 7 000 Kč. Má vyživovací povinnost ve výši 12 000 Kč měsíčně ke své dceři, která s ním žije ve společné domácnosti. Má závazek z debetní karty u , Anonymizováno, ., na nějž splácí 23 000 Kč měsíčně, dále závazek z úvěru u , právnická osoba, . ve výši 250 000 Kč, na nějž splácí 5 250 Kč měsíčně, a platí měsíční nájemné 21 700 Kč. Výpis z účtu, tvrzené závazky ani výdaje nijak nedoložil. Dále uvedl, že vzhledem k ukončení podnikání není schopen sehnat částku potřebnou pro odvolací řízení. Vlastním šetřením soud zjistil, že žalovaný 4) je jednatelem a jediným společníkem společnosti , právnická osoba, a jednatelem společnosti , právnická osoba, . To zamlčel, ač výkon takových funkcí je až na naprosté výjimky spojen s příjmem, jehož výše zůstala nedoložena.5. Soud uzavřel, že žalovaný 4. řádně nevylíčil a neprokázal své majetkové poměry způsobem, který by soudu umožnil jejich posouzení. Proto návrh žalovaného 4) na moderaci poplatkové povinnosti zamítl.6. Žalovaný 4. podal proti usnesení včasné odvolání, domáhá se jeho změny tak, že mu bude osvobození od soudních poplatků přiznáno, a to alespoň zčásti. Je přesvědčen, že svoji majetkovou situaci vylíčil úplně a pravdivě. Společnosti, v nichž působí ve funkci jednatele, nevyvíjejí žádnou činnost, což je zřejmé z účetních výkazů. Obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, nepředstavuje žádnou majetkovou hodnotu, jejímž zpeněžením by mohl získat prostředky na úhradu soudního poplatku. Závazky z úvěrů podle žalovaného 4. z hlediska předpokladů pro přiznání osvobození nemají žádný význam. Vyživovací povinnost vůči dceři není stanovena rozhodnutím soudu, prostě se žalovaným 4) sdílí společnou domácnost a žalovaný přispívá na její výživu a hradí její náklady za situace, kdy se dcera rozhodla přestěhovat k otci. Výše jeho příjmu mu neumožňuje zaplatit soudní poplatek.7. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.).8. Vyšel ze zjištění, která ohledně majetkových poměrů žalovaného 4. učinil soud prvního stupně z vyplněného formuláře majetkového prohlášení. Nad tato zjištění, popsaná soudem v odůvodnění napadeného usnesení, dále odvolací soud zjistil, že žalovaný 4. není příjemcem žádné z dávek hmotného a sociálního zabezpečení. Kromě potvrzení výše mzdy zaměstnavatelem přímo ve formuláři nebyl žádný z údajů ve formuláři ničím doložen.9. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením, vzniká účastníku ze zákona (zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) zcela bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo komukoli pouze z důvodu nemajetnosti odepřeno právo na přístup k soudu, zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva. Soud není povinen si cokoliv o majetkových poměrech účastníka zjišťovat, a to ani z dostupných zdrojů.10. Při posuzování prvního z předpokladů vyšel odvolací soud z toho, že odvolání proti rozsudku bylo podáno v zákonné lhůtě a k jeho podání je žalovaný 4. legitimován, přičemž výsledek odvolacího řízení nelze nijak předjímat. Výhradně pro účely rozhodování o osvobození od soudních poplatků lze tento předpoklad považovat za splněný.11. Stejný závěr však již nelze přijmout ohledně druhého z výše uváděných předpokladů poplatkové moderace, vymezených ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). V projednávané věci žalovaný 4. soudu předložil vyplněný formulář majetkového prohlášení. Je však zřejmé, že údaje o svých příjmech a majetku nevylíčil žalovaný 4. úplně a jím uvedené údaje jsou nevěrohodné z důvodů dále vyložených. Především žalovaný 4. zcela zamlčel, že je jediným společníkem, tedy i vlastníkem obchodního podílu ve společnosti , právnická osoba, Tvrzení žalovaného 4., že tento obchodní podíl nemá žádnou hodnotu, zůstalo zcela nedoloženo. Důvodně soud prvního stupně vytkl žalovanému 4), že ničeho neuvedl o svých případných příjmech v souvislosti s výkonem funkce jednatele ve dvou společnostech. Jakkoliv zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. vychází z premisy, že výkon funkce jednatele, není-li ve smlouvě o výkonu sjednáno jinak, je bezplatný, v obchodní praxi je tomu zpravidla naopak, mimo jiné s ohledem na časovou i jinou náročnost funkce a odpovědnost spojenou s jejím výkonem. Odvolací soud vlastním šetřením dále zjistil, že žalovaný 4. je podle údajů v registru živnostenského podnikání nadále držitelem několika živnostenských oprávnění (výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin) ohledně nichž není zapsán žádný údaj o pozastavení podnikání, přičemž žalovaný 4. své tvrzení ukončení podnikání a absenci příjmů s podnikáním spojených ničím nedoložil. Tvrzení žalovaného 4., že nad rámec důchodu nemá žádné další příjmy, včetně příjmů spojených s výkonem funkce a příjmů z podnikání, zůstává v rovině ničím nedoložených tvrzení, neboť daňové přiznání (a to ani tzv. nulové) ani smlouvy o výkonu funkce soudu doloženy nebyly.12. Především však ze žalovaným 4. poskytnutých údajů o výši jeho příjmů a závazků vyplývá, že jeho měsíční výdaje, zahrnující nájem bytu a splátky dluhů (aniž by bylo cokoli uvedeno o výši dalších běžných, nutně vznikajících životních nákladů) značně přesahují jeho příjem. Není-li současně příjemcem žádné ze sociálních dávek, zjevně je schopen své závazky plnit a zůstalo zcela neobjasněno, z jakých zdrojů je pokrývá. Stejně tak není zřejmé, z jakých důvodů je na něm finančně závislá jeho zletilá dcera, která s ním sdílí domácnost.13. Odvolací soud z uvedených důvodů shledal závěr soudu prvního stupně, že žalovaný 4. nesplnil povinnost řádně vylíčit a také doložit své majetkové poměry, správný. Žalovaným 4. poskytnuté údaje o jeho majetku jsou zjevně neúplné, což zcela eliminuje možnost jejich objektivního posouzení z hlediska předpokladů moderace poplatkové povinnosti a přijetí závěru, že splnění poplatkové povinnosti není v možnostech žalov