7 Cmo 81/2025-30 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zastavil řízení o odvolání obchodní korporace proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. února 2025, č. j. 85 Cm 289/2025-17, a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Z odůvodnění usnesení soudu prvního stupně vyplývá, že společnost , Jméno navrhovatele, . (dále jen „společnost“), podala (blanketní) odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 17. února 2025, č. j. 85 Cm 289/2025-17 (kterým mimo jiné soud prvního stupně společnost zrušil s likvidací a jmenoval jí likvidátora – pozn. odvolacího soudu); soudní poplatek za podané odvolání zaplacen nebyl. Soud prvního stupně proto společnost usnesením ze dne 19. února 2025, č. j. 85 Cm 289/2025-21, vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za podané odvolání (jakož i zároveň k odstranění vad odvolání – pozn. odvolacího soudu). Na výzvu soudu prvního stupně společnost nereagovala, ve stanovené 15denní lhůtě soudní poplatek nezaplatila (a neodstranila ani vady podaného odvolání - pozn. odvolacího soudu). Soud prvního stupně proto po marném uplynutí lhůty s odkazem na § 9 odst. 1 zákona č. 549/19991 Sb., o soudních poplatcích, řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil a o nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 224 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Proti unesení soudu prvního stupně podala společnost včasné neodůvodněné odvolání. Ani přes výzvu soudu prvního stupně však odvolání řádně doplněno nebylo.4. Z obsahu předloženého spisu se podává, že napadené usnesení bylo společnosti řádně doručeno, na což reagovala podáním včasného odvolání, v němž však pouze uvedla, že „jse zdravodníh duvodu do Cr prijeju 8 mesic a vse dam doporadku“. V této souvislosti odvolací soud předně uvádí, že z obsahu spisu je zřejmé, že za společnost jedná osoba, jež obsahu textu rozumí a je schopna se soudem komunikovat, když již na předchozí usnesení soudu prvního stupně společnost reagovala ve svých podáních (odvoláních). Společnost proti svému zrušení brojila (neuváděla však žádné konkrétní skutečnosti), na výzvu soudu prvního stupně k odstranění důvodů vedoucích k jejímu případnému zrušení nikterak nereagovala, nápravu nezjednala, ani neučinila žádné další kroky, které (obecně) avizovala, svá odvolání ani přes výzvy soudu prvního stupně neodůvodnila, neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo patrné z jakých důvodů s rozhodnutími soudu prvního stupně nesouhlasí, její podání jsou neurčitá.5. Jelikož nebylo odvolání proti napadenému usnesení soudu prvního stupně řádně odůvodněno, soud prvního stupně (správně) společnost usnesením ze dne 26. března 2025, č. j. 85 Cm 289/2025-25, vyzval, aby své odvolání ve stanovené lhůtě (15 dnů ode dne doručení výzvy) doplnila a uvedla, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, v čem spatřuje nesprávnost napadeného usnesení či postupu soudu a jak navrhuje, aby odvolací soud o odvolání rozhodl. Odvolatelka byla současně poučena o tom, že jestliže uvedené vady odvolání neodstraní, bude odvolání odmítnuto. Výzva byla odvolatelce doručena dne 27. března 2025. V reakci na výzvu soudu prvního stupně odvolatelka zopakovala, že se odvolává proti zrušení společnosti, jednatel společnosti je ze zdravotních důvodů mimo ČR a jakmile přijede do ČR (cca 8 měsíců), dá vše do pořádku. Žádné jiné skutečnosti odvolatelka neuvedla, vady odvolání do dnešního dne tak nebyly řádně odstraněny.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací uzavírá, že soud prvního stupně se po posouzení otázky včasnosti podaného odvolání zcela správně zabýval otázkou, zda podané odvolání nemá vady bránící pokračování v odvolacím řízení a správně odvolatelku v souladu s § 209 o. s. ř. vyzval k odstranění vad odvolání, jež bylo neurčité a nedostatečně odůvodněné, postupem podle § 43 o. s. ř. Usnesení obsahovalo konkrétní údaje o tom, v čem je odvolání neúplné, nesrozumitelné a neurčité, včetně konkrétního poučení jak je třeba odvolání doplnit a poučení o tom, že odvolání bude odmítnuto (§ 43 odst. 2 o. s. ř.), nebude-li v určené lhůtě doplněno. Vady odvolání brání přezkoumání rozhodnutí, neboť z podaného odvolání nelze dovodit, proti čemu odvolatelka konktrétně brojí, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu prvního stupně a jak má být na základě podaného odvolání odvolacím soudem rozhodnuto.7. Proto odvolací soud podané odvolání podle § 211 o. s. ř. za použití § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, neboť na jeho základě nelze napadené usnesení přezkoumat, a to ani podle § 28 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).8. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu s § 23 z. ř. s. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.