9 Cmo 169/2024-383 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znaleckému ústavu , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalecký ústav“), znalečné v celkové výši 41 246,5 Kč včetně DPH, přičemž znalečné se skládá z následujících položek:- odměny ve výši 33 000 Kč za 33 hodin práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti po 1 000 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném (dále jen „vyhláška o znalečném“);- paušální odměny ve výši 500 Kč za převzetí případu a seznámení se s ním dle § 5 odst. 1, 2 vyhlášky o znalečném;- náhrady ostatních hotových výdajů ve výši 588 Kč dle § 11 vyhlášky o znalečném;- náhrady ve výši 7 158,5 Kč za daň z přidané hodnoty.2. Z obsahu usnesení soudu prvního stupně ve spojení s obsahem spisu je zřejmé, že soud prvního stupně v rámci rozhodování o uplatněném znalečném vzal v úvahu znaleckým ústavem specifikované jednotlivé práce popsané ve vyúčtování znalečného ze dne 4. 1. 2024 a tyto ověřil podle obsahu znaleckého posudku ze dne 11. 12. 2023 a vyúčtované znalečné posoudil podle vyhlášky č. 504/2020 Sb. o znalečném, a to zejména podle § 2, § 5 a § 11 vyhlášky a přiznal znaleckému ústavu odměnu podle § 2 odst. 1 vyhlášky ve výši 1 000 Kč za každou započatou hodinu.3. Proti výše uvedenému usnesení podali žalobci odvolání. Mají za to, že časová odměna je nepřiměřená, jelikož znalecký ústav již v minulosti vypracovával posudek s dodatkem a při vypracovaní tohoto znaleckého posudku byla pouze změněna metoda výpočtu. Dále souhlasí s tím, že znalecký ústav musel provést prohlídku na místě samém. Domnívají se však, že vypracování posudku nemohlo tvar více než 20 hodin. Upozorňují dále, že původní znalecký posudek a jeho dodatek byly podkladem dvou rozsudků, které u odvolacího soudu podle jejich názoru neobstály. Navrhují, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil podáním ze dne 23. 4. 2024 a má za to, že výše znalečného odpovídá časové i odborné náročnosti při určení výše vypořádacího podílu.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalobců bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.7. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o znalečném znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 800 Kč až 1 000 Kč.8. Jak je zřejmé z obsahu spisu, odvolatelé vytýkají znaleckému ústavu, že jeho znalecká činnost měla trvat maximálně 20 hodin a nikoliv 33 hodin, jež podle vyúčtování měly práce skutečně trvat.9. Podle právního názoru odvolacího soudu délka zpracovávání znaleckého posudku jednotlivými pracovníky znaleckého ústavu , právnická osoba, . odpovídá náročnosti zadání a metodě použité znaleckým ústavem, jakož i skutečnosti, že znalecký ústav musel provést prohlídku na místě samém. Vynaložil-li znalecký ústav na zpracování zadání znaleckého posudku v součtu přibližně tolik času jež by vynaložil jeden pracovník za 4 pracovní dny, je zcela zřejmé, že počet vynaložených pracovních hodin na vypracování předmětného znaleckého posudku není v žádném případě nadsazený, když v případě obdobných znaleckých zkoumání obdobná materie zpracovávaná jediným znalcem obyčejně vyžaduje minimálně obdobný počet pracovních hodin, jako v projednávaném případě, přičemž naopak v činnosti znaleckého ústavu je zřejmá specializace jednotlivých jeho pracovníků, kteří dokázali zpracovat znalecký posudek toliko v průběhu relativně krátkého času 33 pracovních hodin. Tato intenzita prací a zvýšeného pracovního úsilí se správně odrazila i ve výši celkové odměny podle vyhlášky č. 504/2020 Sb. o znalečném.10. Konečně podle právního názoru odvolacího soudu vyhlášce č. 504/2020 Sb. o znalečném odpovídají i další položky vyúčtování, jež odvolací soud rovněž podrobil soudnímu přezkumu, byť nebyly odvolateli napadány s intenzitou věnovanou odvolateli počtu hodin strávených znaleckou činností.11. Z těchto důvodů proto odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.12. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž řízení skončí.