9 Cmo 259/2024-75 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 19. 12. 2022 domáhal se navrhovatel vyslovení neplatnosti rozhodnutí , právnická osoba, (dále jen „spolek“) ze dne 4. 8. 2022, , Anonymizováno, .2. Navrhovatel uvedl, že je členem spolku. Etická komise spolku s ním dne 29. 12. 2021 zahájila disciplinární řízení a dne 30. 3. 2022 pod č. j. 31/21-2 rozhodla tak, že navrhovatel dne 28. 9. 2019 po předchozí schůzce s panem , Anonymizováno, svým výkonem ovlivnil z pozice asistenta rozhodčího utkání , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , adresa, hrané dne 28. 9. 2019 v Praze (dále jen „utkání“), tím spáchal disciplinární přečin podle § 64 odst. 1 písm. a) disciplinárního řádu spolku a za tento disciplinární přečin navrhovateli udělila disciplinární trest zákazu účasti na všech aktivitách spojených s činností spolku na dobu 2 let společně s disciplinárním trestem peněžité pokuty ve výši 25 000 Kč (dále jen „rozhodnutí Etické komise“). Odvolací komise spolku navrhovatelovo odvolání proti rozhodnutí Etické komise zamítla jako nedůvodné rozhodnutím ze dne 4. 8. 2022, , Anonymizováno, (dále jen „rozhodnutí Odvolací komise“). Rozhodnutí odvolací komise je podle disciplinárního řádu konečné a nelze se proti němu v rámci spolku dále odvolat.3. Navrhovatel považuje obě rozhodnutí orgánů spolku za rozporná se zákonem a stanovami. Předně bylo proti němu zahájeno disciplinární řízení pro jiný skutek, než pro který byl odsouzen, a to pro skutek, který měl spáchat jako asistent hlavního rozhodčího, což je funkce, kterou pravidla fotbalu neznají, a za pokus o ovlivnění utkání, přestože postižitelný je podle disciplinárního řádu jen dokonaný delikt. Trest zákazu účasti na všech aktivitách spojených s činností spolku je podle navrhovatele vymezen v disciplinárním řádu spolku neurčitě. Rozmezí přípustné výše pokuty (0 až 5 000 000 Kč) je potom pro šíři diskrece rozporné s ústavním pořádkem. Podle navrhovatele mezi v disciplinárním řízení zjištěnými skutečnostmi (setkání navrhovatele s , Anonymizováno, ) a následkem (chybou navrhovatele jako asistenta rozhodčího v následném fotbalovém utkání) chybí jakákoli příčinná souvislost. Pokud by disciplinární orgány postupovaly vůči všem rozhodčím stejně, musely by potrestat za úplatkářství každého rozhodčího, který se před zápasem s někým setkal a pak v zápase udělal nějakou chybu. V projednávané věci se jednalo o řešení ofsajdové situace, kdy hráči rychle běží a situace se může rychle měnit, přičemž asistent rozhodčího má sledovat i další dění na hřišti. Jasná ofsajdová situace tak může vzniknout během zlomku vteřiny. Ofsajd přitom musí asistent rozhodčího signalizovat okamžitě.4. Především však navrhovatel zpochybnil použitelnost stěžejního důkazu záznamem komunikace navrhovatele s , Anonymizováno, v aplikaci WhatsApp, na němž jsou obě sporná rozhodnutí založena. Spolek záznam získal jako poškozený ze spisu v trestním řízení, v němž navrhovatel neměl postavení účastníka a nemohl tedy ze spisu ověřit jeho zákonnost, autenticitu ani obsah. Již samotné pořízení záznamu telekomunikačního provozu představuje zásah do základního lidského práva podle čl. 13 Listiny základních práv a svobod (listovního tajemství), a proto je v trestním řízení omezeno podmínkami stanoveným v § 88 trestního řádu. V jiné trestní věci, než je ta, ve které bylo pořízení záznamu nařízeno, je použití záznamu možné jen tehdy, jde-li o trestný čin, pro který by pořízení záznamu mohlo být rovněž povoleno, nebo souhlasil-li s tím uživatel odposlouchávané stanice. Pořízení záznamu lze povolit jen pro trestné činy, pro které trestní zákoník stanoví horní hranici trestu odnětí svobody nejméně 8 let, nebo pro trestné činy vyjmenované taxativně v § 88 odst. 1 trestního řádu. Nepřípustné je např. použití tohoto důkazu v kárném řízení ve věcech státních zástupců. Jestliže zákon omezuje použití záznamu telekomunikačního provozu pouze na trestní řízení pro závažné zločiny, musí být jejich použití v disciplinárním řízení před orgány spolku vyloučeno. Takové použití podle navrhovatele nedovoluje ani § 8a trestního řádu, který za určitých podmínek umožňuje zveřejnění informace z trestních řízení, ani právo spolku jako poškozeného nahlížet do trestního spisu a pořizovat si z něj kopie. Žádný souhlas k použití či zveřejnění uvedených informací navrhovatel neudělil.5. Spolek ve svém vyjádření namítl, že navrhovatel podal návrh opožděně, neboť mu rozhodnutí Odvolací komise bylo doručeno už 5. 8. 2022. Navrhovatel zřejmě chybně odvozoval počátek tříměsíční prekluzívní lhůty od 20. 9. 2022, kdy mu bylo doručeno odůvodnění. Skutkový stav shrnul tak, že navrhovatel je členem spolku se zvláštními právy a povinnostmi rozhodčího, že spolek s navrhovatelem zahájil disciplinární řízení pro skutečnosti, které jako poškozený zjistil z policejního spisu , Anonymizováno, (dále jen „trestní spis“), jehož součástí je mj. záznam komunikace navrhovatele s , Anonymizováno, v aplikaci WhatsApp. Z tohoto záznamu spolek zjistil, že navrhovatel se před sporným utkáním v den jeho konání setkal bez přítomnosti třetí osoby s , Anonymizováno, mimo hřiště. Po skončení utkání se shodovali na tom, že výsledek je pro , právnická osoba, velmi důležitý, navrhovatel přijímal poděkování , Anonymizováno, , byl si vědom chyby a obával se hodnocení jeho výkonu delegátem spolku , adresa, . Z komunikace bylo dále zřejmé, že ovlivnění průběhu utkání navrhovatelem mělo být ze strany , Anonymizováno, oceněno tím, že se zasadí, aby delegát utkání nehodnotil výkon rozhodčích negativně, což se mu také podařilo. Delegát utkání totiž v emailu zaslaném společně se zprávou delegáta uvedl: „Ještě teď mám zánět spojivek.“, což potom v disciplinárním řízení nemohl věrohodně vysvětlit. Podle spolku byla skutková zjištění odvolací komise řádná a dostatečná a kvalifikace skutku podle disciplinárního řádu odpovídá těmto skutkovým zjištěním Odvolací komise použila důkaz z trestního spisu v souladu s disciplinárním řádem, podle kterého za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci.6. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem návrhu vyhověl a vyslovil neplatnost rozhodnutí odvolací komise (výrok I.). Navrhovateli přiznal náklady řízení (výrok II.). Dokazováním ověřil pravdivost tvrzení navrhovatele popsaných shoda v odstavci 2 s tím, že Etická komise spolku mj. vyšla ze záznamu textových zpráv mezi navrhovatelem a , Anonymizováno, , získaných z policejního spisu. Odvolací komise se k námitkám nezákonnosti tohoto důkazu vyjádřila tak, že § 8d odst. 1 trestního řádu umožňuje zveřejnit informace ze spisového materiálu získaného orgány činnými v trestním řízení a výslovně uvedla, že toto oprávnění zakládá i právo využít tyto informace v disciplinárním řízení. Doplnila, že fotbal je celosvětový fenomén a že řádný průběh fotbalového utkání je veřejným zájmem. Soud prvního stupně rovněž ověřil, že podle § 96 disciplinárního řádu může jako důkaz sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi podezřelého a svědků, videozáznamy, audiozáznamy, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení.7. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že rozhodnutí Odvolací komise není rozhodčím nálezem, a že závěr, že subjektivní prekluzívní lhůta k jeho napadení začne běžet až doručením odůvodnění, byl dovozen už ve věci vedené u něj pod sp. zn. 67 Cm 97/2022. Návrh tedy považoval za včasný. Za důvodnou však považoval námitku navrhovatele, že Odvolací komise nebyla oprávněna použít proti navrhovateli jako důkazy záznamy jeho komunikace s , Anonymizováno, , které získala z policejního spisu ve věci, ve které navrhovatel nebyl účastníkem řízení. V tom odkázal na § 86 a § 88 občanského zákoníku a § 125 občanského soudního řádu s tím, že soudní výklad dovozuje řadu výjimek ze zásady zákazu použití zvukových záznamů konverzací pořízených bez souhlasu zaznamenaného v občanském soudním řízení. Základem posouzení je test proporcionality, tedy posouzení, zda závažnost zásahu do soukromí jiného není v nepoměru s účelem pořízení a použití takového záznamu a zda závažnost účelu pořízení odůvodňuje takto zásadní zásah do základního lidského práva. Soud prvního stupně uvedl, že disciplinární řád spolku má v podstatě podobnou úpravu jako § 125 občanského soudního řádu, a nelze z něj tedy dovodit, že by dovoloval použití záznamů soukromých konverzací. Výjimka podle § 8d trestního řádu se týká pouze zveřejnění takových záznamů, nikoli jejich využití v disciplinárním řízení. Ochrana záznamů konverzací v trestním řízení je podle soudu prvního stupně stanovena tak přísně, že ani v daném případě nelze vyvážit možnost jejich použití testem proporcionality. Byť je disciplinární řízení vedeno v zájmu dodržování pravidel fotbalu jako veřejného zájmu, je závažnost porušení ochrany záznamů a zásahu do soukromí vyšší než uvedený veřejný zájem.8. Proti tomuto usnesení podal odvolání spolek. Soud prvního stupně podle něj ignoroval § 96 odst. 3 disciplinárního řádu, podle kterého důkaz získaný nezákonným donucením nebo hro