9 Cmo 265/2024-111 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud I. stupně zamítl pro neexistenci naléhavého právního zájmu jednak výrokem I. žalobu na základě níž se žalobkyně domáhala určení, že , Anonymizováno, , narozen , Anonymizováno, , naposledy bytem , adresa, , PSČ , adresa, , zemřelý dne , Anonymizováno, , byl nejpozději do dne 31. 3. 2005 členem , právnická osoba, , IČ , IČO žalované A, , se sídlem , adresa, , , adresa, a jednak ve výroku II. žalobu, na základě níž se žalobkyně dále domáhala určení, že , Jméno advokáta C, , narozená , Anonymizováno, , bytem , adresa, , PSČ , adresa, (bývalá manželka , Anonymizováno, ) není a nikdy nebyla členem , právnická osoba, , IČ , IČO žalované A, , se sídlem , adresa, , , adresa, . Ve výrocích III. až VIII. rozhodl o povinnosti žalobkyně zaplatit jednotlivým žalovaným na náhradu nákladů řízení soudem určené částky.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že žalobkyně odůvodňovala svoji určovací žalobu tvrzením, že Jaromír Pavlíček byl členem shora uvedeného družstva od jeho vzniku v roce 1993, kdy se svou tehdejší manželkou užíval byt v bytovém domě na adrese , adresa, (v sídle družstva). Předmětný bytový dům v té době nebyl ve vlastnictví družstva ale ve vlastnictví Hlavního města Prahy s právem hospodaření , adresa, . V roce 1996 , Anonymizováno, měl opustit společnou domácnost a v roce 1997 se , Anonymizováno, s , Jméno advokáta C, měli podle žalobních tvrzení rozvést. V roce 2000 mělo družstvo nabýt do svého vlastnictví uvedený bytový dům. Dne 31. 3. 2005 měl , Anonymizováno, své členství v družstvu ukončit, přičemž v roce 2015 mělo družstvo změnit svoji formu na akciovou společnost (žalovaný 1.).3. Soud I. stupně dále vyšel ze skutečnosti, že podle žalobkyně , Anonymizováno, a , Jméno advokáta C, nikdy nevzniklo společné členství v družstvu, když členem družstva měl být pouze , Anonymizováno, a stejně tak , Anonymizováno, a , Jméno advokáta C, nikdy nevznikl společný nájem družstevního bytu.4. Soud I. stupně posuzoval rovněž tvrzení žalobkyně, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť je právní nástupkyní , Anonymizováno, a pokud by ten byl ke dni 31. 3. 2005 výlučným členem družstva, potom by mu po ukončení členství vznikl nárok na vyplacení vypořádacího podílu ze strany družstva a v takovém případě by pozůstalosti svědčilo významné aktivum ovlivňující výši dědictví po zůstaviteli , Anonymizováno, , jež by podléhalo dodatečnému projednání dědictví.5. V rámci posuzování naléhavého právního zájmu soud I. stupně vycházel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 10. 2004, č. j. 30 C 16/2004-33, jímž bylo rozhodnuto ve prospěch tam uvedené žalobkyně , Jméno advokáta C, (v nyní projednávané věci žalovaná 2.) proti žalovaným , Anonymizováno, a , Jméno žalobkyně, ( v nyní projednávané věci žalobkyně), že uvedení tehdejší žalovaní jsou povinni vyklidit předmětný byt na adrese , adresa, s odůvodněním že , Jméno advokáta C, je výlučnou nájemkyní bytu po té, co , Anonymizováno, v roce 1995 opustil společnou domácnost do té doby sdílenou s , Jméno advokáta C, .6. Soud I. stupně dále vycházel z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 12. 2004, č. j. 24 C 83/2004-33, jímž soud určil, že , Jméno advokáta C, je výlučným nájemcem předmětného bytu.7. Dále soud I. stupně vycházel z usnesení odvolacího Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 3. 2022, č. j. 7 Cmo 164/2021-304, vydaného v řízení, v němž se žalobkyně , Jméno žalobkyně, domáhala po uvedeném družstvu zaplacení vypořádacího podílu ve výši 12 794 552,40 Kč, přičemž odvolací soud zamítavý rozsudek Městského soudu v Praze zrušil s tím, aby se Městský soud v Praze v jím řešené věci o zaplacení vypořádacího podílu sp. zn. 41 Cm 124/2006 zabýval zásadní otázkou, a to otázkou aktivní legitimace žalobkyně , Jméno žalobkyně, , jestliže tato neučinila účastníky řízení všechny, jimž svědčí dědické právo.8. Konečně soud I. stupně vycházel z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2023, č. j. 41 Cm 124/2006-335, jímž uvedený soud po posouzení aktivní věcné legitimace návrh na uložení povinnosti bytovému družstvu zaplatit vypořádací podíl opět zamítl, když zjistil, že účastníky řízení o zaplacení vypořádacího podílu na straně žalující, či na straně žalované, (podle toho, jak se k existenci pohledávky staví osoby, jimž svědčí dědické právo) nebyli všichni dědicové.9. V rámci právního posouzení věci v otázce naléhavého právního zájmu soud I. stupně aplikoval § 80 o. s. ř. a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na straně žalobkyně v projednávaném případě neshledává, když se žalobkyně souběžně domáhá před Městským soudem v Praze v řízení sp. zn. 41 Cm 124/2006 žalobou na plnění podle § 189 odst. 2 z. ř. s. vyplacení vypořádacího podílu, když tato pohledávka nebyla vypořádána v dědickém řízení, přičemž v uvedeném řízení před Městským soudem v Praze sp. zn. 41 Cm 124/2006 jsou předběžně posuzovány okolnosti a otázky, o nichž by se jinak mělo rozhodovat též v řízení o projednávané žalobě na určení.10. O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanými soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.11. Proti tomuto rozsudku Městského soudu v Praze se v zákonem stanovené lhůtě v plném rozsahu odvolala žalobkyně (odvolatelka) a domáhala se jeho změny a vyhovění jejímu návrhu, případně zrušení napadeného rozhodnutí soudu I. stupně a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, když podle jejího názoru- soud I. stupně nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 části první věty za středníkem,- řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci,- soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností,- soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním,- rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci.12. Podle odvolatelky se měl soud I. stupně zabývat meritem věci, jestliže v souběžně vedeném řízení vedeném pod sp. zn. 41 Cm 124/2006 byla žaloba žalobkyně zatím nepravomocně zamítnuta s odůvodněním soudu I. stupně, že na jedné straně žalobkyně není sama aktivně věcně legitimována k podání žaloby na plnění, když v dědickém řízení nebyla tato pohledávka pro její spornost projednána a tudíž by podle soudu na straně žalobců měli vystupovat všichni dědicové a na druhé straně účast ostatních dědiců v řízení soud ukončil a jediným účastníkem na straně žalující tak zůstala pouze sama , Jméno žalobkyně, , jejíž účast je však podle soudu údajně nedostačující.13. Proto v případě, že by nyní došlo k určení, že zůstavitel Jaromír Pavlíček byl do 31. 3. 2005 členem uvedeného družstva, což je rozporováno ze strany družstva a ze strany předchozí manželky zůstavitele , Jméno advokáta C, , jež sama tvrdí, že byla k rozhodnému dni členkou družstva, potom by podle odvolatelky bylo postaveno najisto, že zde existuje aktivum v podobě nároku na vypořádací podíl, jež by mohlo být projednáno v rámci dodatečného projednání dědictví a bude tak postaveno najisto, komu z dědiců tento nárok náleží, příp. jaký podíl náleží dědici (včetně žalobkyně) na tomto aktivu.14. V takovém případě by každý z dědiců v řízení o žalobě na plnění vystupoval samostatně (nikoli v pozici tzv. nerozlučných společníků) a byla by tak v případě žaloby na plnění odstraněna překážka údajné neexistence aktivní věcné legitimace na straně žalobkyně.15. Žaloba na určení podle odvolatelky proto představuje významný podklad, jenž může vést k vyřešení sporné aktivní věcné legitimace v případě žaloby na zaplacení vypořádacího podílu a k odstranění právní nejistoty na straně žalobkyně, když tento nedostatek nelze odstranit v řízení o zaplacení vypořádacího podílu. Uvedené je podle odvolatelky zřejmé také z odůvodnění vlastního usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 1. 2023, č. j. 41 Cm 124/2006-335 ve věci nároku na zaplacení vypořádacího podílu.16. Podle odvolatelky v řízení o určení členství je řešena nejistá otázka týkající se aktivní věcné legitimace žalobkyně, jež je významná pro řízení o plnění, již nelze jako předběžnou otázku vyřešit v řízení o plnění.17. Podkladem pro zahájení dodatečného projednání dědictví je podle odvolatelky určení, zda byl zůstavitel do 31. 3. 2005 členem družstva či nikoli a kvůli této sporné otázce nemohlo doposud být aktivum (tvrzená pohledávka na vypořádací podíl) projednáno v řízení o dědictví a jeho vyřešení bylo ponecháno na sporné řízení.18. Odvolatelka dále zdůraznila, že je jedním z dědiců po zemřelém Jaromíru Pavlíčkovi a je tak nositelem jí uplatňovaného hmotného práva na vypořádací podíl v družstvu, což je jeden z předpokladů pro závěr o existenci její aktivní věcné legitimace v řízení. Poukázala také na skutečnost, že předmětná pohledávka na zaplacení vypořádacího podílu nebyla v dědickém řízení vypořádána z důvodu, že dědicové , Jméno advokáta D, a , Jmé