9 Cmo 38/2025-35 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 7. 11. 2024 došel Městskému soudu v Praze coby soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti , právnická osoba, (dále též jen „společnost“) konané dne 7. 8. 2024 přijatých ve znění: „Valná hromada tímto s účinností k dnešnímu dni odvolává pana , tituly před jménem, , jméno FO, … z funkce jednatele společnosti.“ a „Valná hromada tímto s účinností k dnešnímu dni volí pana , jméno FO, … do funkce jednatele společnosti.“2. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Dle § 29 odst. 2 a 4 o. s. ř. se , Jméno účastnice, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , ustanovuje procesním opatrovníkem účastnice , Jméno navrhovatele C, ., IČO: , IČO, , neboť jejím jednatelem je navrhovatel a), který se tak pro účely tohoto řízení nachází ve střetu zájmů, a není tak zde osoba oprávněná za účastníka před soudem jednat.“ (výrok I.), „Soud vyzývá účastníka , Jméno navrhovatele C, ., IČO: , IČO, , aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k návrhu, který je připojen.“ (výrok II.), „Soud vyzývá účastníky řízení, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.“ (výrok III.). Soud prvního stupně své rozhodnutí neodůvodnil s odkazem na § 169 odst. 2 o. s. ř., neboť nebylo rozhodováno ve věci samé, povaha věci to připouští a z obsahu spisu je zřejmé, na základě kterých skutečností bylo rozhodnuto.3. Proti usnesení soudu prvního stupně - jen ohledně výroku I., podala ustanovená opatrovnice včasné odvolání. Namítla, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že pouhá možnost existence rozporu mezi zájmy zástupce se zájmy zastoupeného k zákazu zastupovat nestačí. Při posuzování rozporu mezi zájmy zástupce a zastoupeného je třeba vždy vycházet z povahy konkrétního právního úkonu, jakož i ze všech okolností případu tak, aby bylo možno náležitě zabezpečit ochranu zájmů zastoupeného (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010 sp. zn. 32 Cdo 679/2009). Dále - s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2007 sp. zn. 21 Cdo 1574/2006, uvedla, že zástupce účastníka (zmocněnec) nesmí účastníka v řízení zastupovat, jestliže jejich zájmy jsou, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy zastoupeného účastníka řízení (srov. § 22 odst. 2 obč. zák.). K vyloučení těchto osob ze zastupování nestačí pouhá možnost střetu se zájmy zastoupeného účastníka; tento rozpor musí existovat a musí být v řízení zjištěn (postaven najisto). Soud prvního stupně v ustanovil společnosti procesního opatrovníka, neboť jednatel společnosti je současně navrhovatelem ve výše nadepsané věci, tudíž se dle názoru soudu prvního stupně nachází ve střetu zájmů, a ve společnosti tak - dle názoru soudu prvního stupně - není osoba oprávněná za společnost před soudem jednat. Soud prvního stupně se však blíže nezabýval tím, zda jsou skutečně zájmy jednatele a společnosti v rozporu a nijak neověřil ani neprokázal existenci rozporu zájmů navrhovatele a společnosti. Z usnesení není vůbec zřejmé, v čem soud prvního stupně tvrzený rozpor mezi zájmy navrhovatele a společností shledává. S ohledem na skutečnost, že dle judikatury Nejvyššího soudu platí, že pouhá možnost existence rozporu mezi zájmy zástupce se zájmy zastoupeného k zákazu zastupovat nestačí, není zde dán důvod ustanovení procesního opatrovníka a usnesení bez dalšího nemůže obstát. Navrhla, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. tak, že se procesní opatrovník neustanovuje pro toto řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Dle § 29 odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) „Opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.“ Z citovaného ustanovení vyplývá, že zákonnými důvody pro ustanovení procesního opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř. jsou tyto situace: 1) absence osoby oprávněné jednat za právnickou osobu či 2) spornost toho, kdo je oprávněn jednat za právnickou osobu, a to za současného splnění podmínky - nebezpečí z prodlení u obou situací.6. Dle § 21 odst. 4 o. s. ř. „Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.“ Dle § 32 odst. 2 o. s. ř. „Zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.“7. Fyzickou osobu oprávněnou za právnickou osobu jednat vylučuje z výkonu této činnosti střet jejích zájmů se zájmy právnické osoby. K procesním úkonům učiněným osobou, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby, za kterou jedná, soud nepřihlíží (§ 41a odst. 3 o. s. ř.). Musí se jednat o skutečný rozpor zájmů, nikoliv o střet pouze hypotetický. K vyloučení určité osoby z jednání za právnickou osobu ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř. pro rozpor jejích zájmů se zájmy právnické osoby ,,musí střet zájmů reálně existovat“ (viz kom. k § 21 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I. § 1 - 78g občanského soudního řádu. Havlíček Brain Team, vydání první, 2014). Otázka střetu zájmů je upravena výslovně v poměru mezi zástupcem účastníka a zastoupeným v posléze citovaném ustanovení § 32 odst. 2 o. s. ř. „Ustanovení tohoto odstavce v podstatě opakuje dřívější občanskoprávní zásadu, že zastupovat jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného (§ 22 odst. 2 obč. zák. 1964), která pro účely procesního práva zůstala beze změny.“ (viz stejný kom. k § 32 odst. 2 o. s. ř.).8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku ze dne 5. 6. 2025 účastnice vyplývá, že , Jméno navrhovatele A, byl jako jednatel účastnice vymazán z obchodního rejstříku dne 17. února 2025 s tím, že mu funkce jednatele zanikla dne 7. srpna 2024 a namísto něj byl zapsán , jméno FO, se dnem vzniku funkce 7. srpna 2024. Soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením ze dne 23. ledna 2025 stran výroku I. jmenoval procesního opatrovníka s odůvodněním „…, neboť jejím jednatelem je navrhovatel a), který se tak pro účely tohoto řízení nachází ve střetu zájmů, a není tak zde osoba oprávněná za účastníka před soudem jednat.“, nic bližšího ke střetu zájmů soud neuvedl. To znamená, že soud prvního stupně odůvodnil své rozhodnutí jen tím, že shledal střet zájmů mezi zástupcem účastnice - „jednatelem , tituly před jménem, , jméno FO, “ a zastoupeným - tj. společností (účastnicí) za situace, že , Jméno navrhovatele A, je zároveň navrhovatelem v tomto řízení, jehož předmětem je vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, přičemž tímto usnesením valné hromady byl odvolán z funkce jednatele. Namísto navrhovatele byl zvolen do funkce jednatele společnosti pan , jméno FO, . V usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016 Nejvyšší soud připomenul dlouhodobě judikovaný konstantní závěr, že „Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017).“ Jelikož platí, že dokud nebyla neplatnost usnesení valné hromady společnosti soudním rozhodnutím vyslovena, je třeba hledět na takové rozhodnutí jako na platné. Existence tohoto rozhodnutí je zřejmá z obsahu spisu, resp. již jen ze samotného petitu návrhu a soud mohl tuto skutečnost jen stěží přehlédnout. Potom však není vůbec zřejmé, tedy i přezkoumatelné, na základě jakých skutečností a úvah soud prvního stupně dospěl k závěru, který uvedl v odůvodnění rozhodnutí ve výroku I., že , Jméno navrhovatele A, je jednatelem účastnice. Takový závěr by byl správný jen za předpokladu, že by napadené usnesení, jímž byl navrhovatel odvolán z funkce a jmenován namísto něho , jméno FO, , bylo „nicotné“ (či pravomocně vyslovena soudem jeho neplatnost). V odůvodnění však soud prvního stupně ničeho takového neuvedl a ani z obsahu spisu takový závěr učinit nelze. Vyloučit nelze ani to, že soud prvního stupně dospěl k závěru o tom, že navrhovatel a) , Jméno navrhovatele A, je jednatelem společnosti jen na základě deklaratorního zápisu v obchodním rejstříku, neboť , Jméno navrhovatele A, byl jako jednatel účastnice vymazán z obchodního rejstříku až dne 17. února 2025 s tím, že mu funkce jednatele zanikla dne 7. srpna 2024 a namísto něj byl zapsán , jméno FO, se dnem vzniku funkce 7. srpna 2024, přičemž soud prvního stupně odvoláním napadeným usnesením rozhodl již před tímto výmazem, a to dne 23. ledna 2025. Jinak řečeno soud prvního stu