9 Cmo 58/2025-97 — Vrchní soud v Praze

1. , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. 23. ledna 1969 (dále jen „oznamovatel“) podal u Krajského soudu v Hradci Králové oznámení o založení Odborové organizace Spravedlnost a právo (dále jen „odborová organizace“) a požádal o její zapsání do veřejného rejstříku.2. Usnesením ze dne 19. dubna 2024, č. j. L 14739/RD8/KSHK, Fj 19603/2024/KSHK, Krajský soud v Hradci Králové jako soud prvního stupně (dále též „soud prvního stupně“) odmítl oznámení o založení odborové organizace.3. V odůvodnění výše uvedeného usnesení soud prvního stupně uvedl, že odborová organizace nesplňuje podmínku působení u zaměstnavatele a že nemůže umístit své sídlo do bydliště oznamovatele, neboť je to v rozporu se smyslem a účelem odborových organizací coby zástupců zaměstnanců.4. Proti výše uvedenému usnesení soudu prvního stupně podal oznamovatel včasné odvolání.5. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. 12. 2024, č. j. 9 Cmo 207/2024-75, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. dubna 2024, č. j. L 14739/RD8/KSHK, Fj 19603/2024/KSHK, zrušil a vrátil věc Krajského soudu v Hradci Králové k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že soud prvního stupně se ve svém rozhodnutí nezabýval otázkou, zda zaslané oznámení bylo bezvadné a jde skutečně o odborovou organizací ve smyslu § 3025 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a zda oznámení obsahuje údaje, které mají být ve spolkovém rejstříku o odborové organizaci zapsány.6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci znovu a v záhlaví uvedeným usnesením odmítl oznámení o založení odborové organizace. V odůvodnění uvedl, že vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2622/2017. Má za to, že stanovy nevymezují oznamovaný subjekt jako odborovou organizaci, jelikož v nich není specifikován ani odbor či odvětví, v němž bude odborová organizace vykonávat svou působnost coby zástupce zaměstnanců. Nemá tak za to, že v daném případě byla založena odborová organizace, a z toho důvodu oznámení o jejím založení odmítl.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal oznamovatel včasné odvolání. Má za to, že postup soudu prvního stupně je k odborové organizaci šikanózní. Uvádí, že soud prvního stupně nevytkl jasně, co ve stanovách odborové organizace chybí, aby to bylo překážkou pro její registraci. Dále vyjmenovává i jiné odborové organizace, které mají shodné či podobné stanovy. Upřesňuje, že působnost odborové organizace se dotýká zejména oboru strojírenství. Odkazuje na Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy. Uvádí, že ze stanov odborové organizace je zřejmé, že nijak neohrožuje ochranu bezpečnosti nebo veřejný pořádek nebo právo a svobody druhých a není tak důvod ji nijak omezovat. Opakuje dále, že zákonná úprava neukládá povinnost mít adresu sídla odborové organizace stejnou jako sídlo zaměstnavatele, ale pouze dává odborové organizaci právo mít u zaměstnavatele adresu sídla. Navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil nebo zrušil a nařídil soudu prvního stupně provést zápis o založení odborové organizace do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.9. Dle § 121 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „z. v. r.“), odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno rejstříkovému soudu oznámení o založení této právnické osoby; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace (odstavec 1). Rejstříkový soud provede zápis do 5 pracovních dnů (odstavec 2). Ustanovení části první hlavy II, částí druhé a třetí se na zápis vzniku odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nepoužijí (odstavec 3). Návrh na zápis změny a na výmaz právnické osoby podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti (odstavec 4). Odborová organizace má právo na zápis svého sídla do veřejného rejstříku podle sídla zaměstnavatele, u kterého působí, nebo jeho části, u které působí (odstavec 5).10. Podle § 3025 o. z. ustanovení tohoto zákona o právnických osobách a spolku se použijí na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů přiměřeně jen v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat (odstavec 1). Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů vznikají dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jejich založení; to platí obdobně, pokud dochází ke změně nebo zániku odborové organizace (odstavec 2).11. Podle § 218 o. z. zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov; stanovy obsahují alespoňa) název a sídlo spolku,b) účel spolku,c) práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat,d) určení statutárního orgánu.12. Podle § 286 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (dále jen „zákoník práce“) odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace.13. Podle článku 27 Listiny základních práv a svobod každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů (odst. 1). Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví (odst. 2). Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých (odst. 3).14. Jak již uvedl odvolací soud v usnesení ze dne 20. 12. 2024, č. j. 9 Cmo 207/2024-75, je třeba klást důraz na samostatnost odborových organizací s minimem zásahů státu do jejich života a fungování. Založení odborové organizace je založeno na evidenčním principu s tím, že rejstříkový soud může oznámení o založení odborové organizace odmítnout jen tehdy, jestliže z oznámení a k němu přiložených listin nelze dovodit, že byla založena odborová organizace, případně se z nich nepodávají údaje, které o ní mají být do spolkového rejstříku zapsány. Soud prvního stupně tak měl v rámci svého rozhodnutí primárně zkoumat, zda jde skutečně o odborovou organizací ve smyslu § 3025 odst. 1 o. z.15. Soud prvního stupně v odůvodnění napadaného rozhodnutí uvedl, že ve stanovách odborové organizace nemusí být konkrétně uveden zaměstnavatel, u kterého působí, ale postačí uvedení určitého oboru či odvětví, v němž odborová organizace bude působit. To však odborová organizace ve svých stanovách nemá. Soud prvního stupně je tak toho názoru, že odborovou organizací specifikovaný účel činnosti ve stanovách (a ani žádný jiný článek stanov) nevymezuje oznamovaný subjekt jako odborovou organizaci.16. Z výše citované právní úpravy vyplývá, že na odborové organizace se přiměřeně použijí ustanovení o. z. o právnických osobách a spolku v tom rozsahu, v jakém to neodporuje jejich povaze zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které upravují svobodu sdružování a ochranu práva svobodně se sdružovat. Stanovy odborové organizace by tak podle názoru odvolacího soudu měly v souladu s § 3025 odst. 1 o. z. ve spojení s § 218 o. z. obsahovat alespoň název a sídlo odborové organizace, účel odborové organizace, práva a povinnosti členů vůči odborové organizaci a určení statutárního orgánu.17. Odborová organizace může podle § 268 odst. 3 zákoníku práce působit u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov. Stanovy odborové organizace by proto měly bezesporu obsahovat též údaj, z něhož lze dovodit, že odborová organizace má oprávnění působit jako odborová organizace u nějakého zaměstnavatele a jednat s ním v zájmu jeho zaměstnanců.18. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 21. 12. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2622/2017 uvedl, že ve stanovách odborové organizace nemusí být výslovně uveden konkrétní zaměstnavatel, ve kterém působí, ale postačí, že uvede ve svých stanovách pouze určitý obor či odvětví, ve kterém působí. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 21 Cdo 863/2021, poté upřesnil, že „právo odborové organizace jednat a působit u zaměstnavatele ve smyslu § 286 odst. 3 zákoníku práce může být v jejích stanovách vyjádřeno i tak, že odborová organizace působí u každéh