9 Cmo 81/2025-120 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 11. 10. 2023 se navrhovatelé domáhají, aby soud rozhodl, že účastníci 1), 2) a 3) nesmí vykonávat po dobu tří let funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace. Uvedl, že jsou všichni členy účastníka 4), přičemž účastníci 1) až 3) jsou členy jeho představenstva. Účastníci 1) až 3) podle navrhovatelů porušili své povinnosti při výkonu funkce členů představenstva účastníka 4) tím, že v letech 2020 až 2022 nesvolali členské schůze k projednání účetních závěrek za předchozí rok a za účelem volby kontrolní komise, kterou žalovaný 4) nemá obsazenu od 10. 10. 2020, řádně nevedou evidenci členů ani účetnictví, nezajistili řádné a včasné vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytů a v rozporu se stanovami žalovaného 4) pronajali a následně převedli nemovité věci v majetku družstva bez souhlasu členské schůze.2. Soud prvního stupně napadeným usnesením ustanovil účastníkům 4) až 8) procesního opatrovníka, a to advokátku , tituly před jménem, . Rozhodl podle § 29 odst. 2 a 4 o. s. ř. s ohledem na to, že účastníci 1) až 3) jsou jedinými členy jejich statutárního orgánu, jejich zájmy jsou v rozporu se zájmy účastníků 4) až 8), neboť se jedná o jejich vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a není zde proto nikdo, kdo by za účastníky 4) až 8) mohl před soudem jednat.3. Proti tomuto usnesení podal účastníci 4), 5), 7) a 8) shodně formulovaná odvolání, podle kterých především není dáno nebezpečí z prodlení a z odůvodnění se nepodává. Soud měl napřed odvolatele vyzvat k sdělení, zda je zde jiná osoba způsobilá odvolatele zastupovat, a taková osoba podle účastníků existuje, a neustanovovat jim rovnou opatrovníka. Vedle toho nejsou zájmy odvolatelů v rozporu se zájmy členů jejich statutárních orgánů. Odvolatelé mají naopak zájem na tom, aby jejich statutárními orgány byly nadále účastníci 1) až 3). Samotná skutečnost, že jde o diskvalifikační žalobu, ke střetu zájmů podle odvolatelů nevede. Odvolatelé považují za nesprávné, aby navrhovatelé, jejichž návrh považují za šikanu, dosáhli toho, že procesní zájmy odvolatelů budou hájit zcela cizí osoby, které o odvolatelích nic neví. Pokud by za ně v řízení jednal takto ustanovený opatrovník, jednalo by se o porušení práva na spravedlivý proces. Odvolatelé navrhli zrušení napadeného usnesení.4. Ostatní účastníci ani ustanovená opatrovnice se k odvolání nevyjádřili.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání byla podána včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.6. Odvolací soud předesílá, že řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce je řízením nesporným podle § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na takové řízení občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“ - § 1 odst. 3 z. ř. s.).7. Podle § 21 o. s. ř. za právnickou osobu jedná (a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo (b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo (c) vedoucí jejího odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu, nebo (d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně (odstavec 1). Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (odstavec 4).8. Podle § 29 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení (odstavec 4).9. Otázky vznesené odvolateli v projednávané věci vyřešil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněném pod R 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a to následovně:a. Ve zvláštních řízeních soudních […] na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.b. V poměrech řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, je klíčové, jak je vymezen (tvrzený) důvod, pro který má být z výkonu funkce vyloučen. Toto řízení totiž - v obecné poloze - směřuje k vyloučení dotčené osoby z výkonu funkce člena statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích, v nichž tuto funkci vykonává (§ 66 odst. 1 z. o. k.). Z tohoto důvodu jsou účastnicemi řízení vedle navrhovatele a toho, kdo má být z funkce člena statutárního orgánu vyloučen, i všechny obchodní korporace, v nichž dotyčná osoba vykonává funkci člena statutárního orgánu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2227/2016, uveřejněné pod číslem 53/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Důvod, kvůli kterému je řízení vedeno (například tvrzené opakované a závažné porušení péče řádného hospodáře), se ovšem může týkat jen některé z obchodních korporací, v nichž ten, kdo má být vyloučen, vykonává funkci člena statutárního orgánu.c. Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.d. Naproti tomu u obchodní korporace, které se důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, netýká, již tato překážka bez dalšího nenastupuje. Případný střet zájmů - a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) - je u nich namístě zkoumat vždy v závislosti na (konkrétních) skutečnostech, které vyšly (v daném řízení) najevo (ke střetu zájmů nedochází automaticky).e. Účelem pravidla, které ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby podmiňuje nebezpečím z prodlení, je zmírnit nepřiměřenou tvrdost, k níž by docházelo (mohlo docházet), pokud by bylo ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby závislé jen na tom, zda je (ryze formálně) naplněna jedna ze dvou skutkových podstat popsaných v předchozím odstavci.f. Ustanovení procesního opatrovníka je totiž citelným zásahem do vnitřních poměrů právnické osoby, k němuž je na místě přikročit pouze tam, kde nelze docílit ochrany procesních zájmů právnické osoby jiným, méně invazivním řešením. To se ostatně podává již ze skutečnosti, že byl-li právnické osobě ustanoven procesní opatrovník, ačkoli nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, nebo s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a tak je takové řízení zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.).g. Opatřením soudu, které je méně invazivní, než ustanovení procesního opatrovníka právnické osoby, přitom může být i možnost v řízení posečkat (ať již neformálně nebo jej přerušit), a to zejména nasvědčují-li skutečnosti, které vyšly za řízení najevo, tomu, že stav, kdy před soudem právnická osoba nemůže vystupovat, je pouze přechodný. Přitom musí platit, že tento stav bude v dohledné době odstraněn, aniž by došlo k neúměrným průtahům v řízení, v jehož rámci je schopnost právnické osoby vystupovat před soudem posuzována.h. Jestliže naopak nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba, která je účastníkem řízení, nemůže vystupovat před soudem (proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat), je přechodný a že bude v dohledné době odstraněn, je namístě dbát hospodárnosti řízení a právnické osobě procesního opatrovníka (k ochraně jejích procesníc