3 Cmo 48/2024-181 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalované, vystupující v době jeho vydání pod obchodní firmou , právnická osoba, , změnit svou obchodní firmu tak, aby neobsahovala slovo „madel“ a podat návrh na zápis této změny do obchodního rejstříku, to vše do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále rozhodl o tom, že žalobkyně je oprávněna na náklady žalované zveřejnit rozsudek v libovolném médiu s tím, že náklady tohoto zveřejnění nepřesáhnou 50 000 Kč (výrok II.) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 23 841 Kč (výrok III.).2. Proti rozsudku podaly obě účastnice odvolání, žalobkyně proti nákladovému výroku III., žalovaná proti všem jeho výrokům.3. Po předložení věci odvolacímu soudu došlo dne 28. 11. 2024 u žalované k zápisu nové obchodní firmy v současném znění (viz záhlaví) do obchodního rejstříku. K dotazu odvolacího soudu mu žalovaná sdělila, že s ohledem na výše uvedené bere zpět své odvolání proti výroku I. rozsudku, setrvává však na svém odvolání proti výrokům II. a III.4. Jelikož poté zůstal předmětem řízení jen procesní nárok žalobkyně na zveřejnění rozsudku na náklady žalované (§ 155 odst. 4 o. s. ř.), dotázal se odvolací soud účastnic, zda by nebylo možné ukončit spor mimosoudně. Strany pak jednaly, výsledkem jejich jednání bylo (jak obě odvolacímu soudu sdělily) uzavření dohody o narovnání, jejímž obsahem byl, mimo jiné, závazek žalobkyně vzdát se práva na uveřejnění rozsudku a závazek obou vzdát se práva na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím.5. Dne 20. 1. 2026 bylo odvolacímu soudu doručeno podání žalobkyně, kterým vzala zpět nárok pod bodem II. výroku rozsudku soudu prvního stupně, navrhla, aby byl v tomto výroku zrušen a řízení o něm zastaveno s tím, že žalobkyně se vzdává práva na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.6. Dne 22. 1. 2026 bylo odvolacímu soudu doručeno podání žalované, kterým potvrdila uzavření dohody o narovnání v žalobkyní tvrzeném znění a uvedla, že souhlasí se zpětvzetím žaloby ohledně výroku II. a také se vzdává práva na náhradu nákladů řízení před soudem prvního i druhého stupně.7. Protože žalovaná vzala své odvolání proti výroku I. zpět dříve, než o něm bylo rozhodnuto, postupoval odvolací soud podle § 207 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a odvolací řízení v této části zastavil.8. S ohledem na zpětvzetí žaloby co do části předmětu řízení, o kterém bylo rozhodnuto výrokem II. napadeného rozsudku (nárok na zveřejnění), odvolací soud postupoval dle § 222a odst. 1 o. s. ř., napadený rozsudek ve výroku II. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil.9. O náhradě nákladů řízení i odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., když účastnice se o tom, že si každá ponese náklady řízení před soudy obou stupňů ze svého, dohodly, takže nelze hovořit o procesním zavinění zastavení řízení na jedné nebo druhé straně sporu.10. O vrácení soudního poplatku z odvolání podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodne soud prvního stupně (§ 3 odst. 2 tohoto zákona).