9 Cmo 44/2025-116 – Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne 5. 12. 2024, č. j. 63 Cm 87/2023-72, Městský soud v Praze jako soud I. stupně ve výroku I. zrušil účast žalobcům a), b) a c) v žalované společnosti , Jméno žalované, ., IČO , IČO žalované, . Ve výroku II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 66 573,10 Kč a ve výroku III. žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Městského soudu v Praze soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.2. Žalovaná podala proti výše uvedenému rozsudku včasné odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl a přiznal jí právo na náhradu nákladů řízení.3. Podáním ze dne 10. 4. 2026 vzali žalobci žalobu zpět a žádali, aby soud řízení zastavil s tím, že uzavřeli s žalovanou dohodu ohledně tohoto sporu, jejíž součástí je uznání žalované uhradit žalobcům 20 000 Kč na náhradu nákladů řízení.4. Žalovaná se k odvolání a zpětvzetí žaloby vyjádřila podáním ze dne 29. 4. 2026. Souhlasí se zpětvzetím žaloby v plném rozsahu. Dále souhlasí s tím, aby soud rozhodl o náhradě nákladů tak, že žalovaná zaplatí žalobcům do 3 dnů od právní moci usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 20 000 Kč.5. Jak je zřejmé z § 222a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.). vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.6. Jak je zřejmé z § 146 odst. 1 o. s. ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení a) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného; c) bylo zastaveno. Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení) (odst. 2).7. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí žaloby žalobci a), b) a c) rozhodl ve výroku I. a) tohoto svého usnesení tak, že podle § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a II. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil.8. V daném případě účastníci řízení uzavřeli dohodu ze dne 25. 3. 2026, že žalobci vezmou bezprostředně po vstupu žalované do likvidace zpět svoji žalobu na zrušení jejich účasti ve společnosti s tím, že žalovaná uhradí žalobcům náklady tohoto řízení ve výši pouze 20 000 Kč.9. Odvolací soud konstatuje, že z předložené dohody ze dne 25. 3. 2026 nad jakoukoli pochybnost vyplývá, že po intenzivním jednání za profesionální asistence právních služeb na obou stranách sporu se žalovaná rozhodla změnit svůj přístup k předmětu řízení s tím že učinila kroky k tomu, aby předmět řízení odpadl, na což žalobci vstřícně reagovali zpětvzetím žaloby a značným snížením požadavku na náhradu náklů, jichž si doposud řízení z jejich strany vyžádalo. Žalovaná, vědoma si procesních následků svého postupu, se tak současně dohodla s žalobci, jimž v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. svědčí právo na náhradu nákladů zastavovaného řízení, že rozsah nákladů řízení, jež by měla žalovaná žalobcům uhradit, bude tvořen částkou pouze 20 000 Kč.10. Odvolací soud, v rámci rozhodování o nákladech řízení z úřední povinnosti (§ 151 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s § 146 odst. 2 o. s. ř. uložil ve výroku II. tohoto usnesení žalované povinnost nahradit žalobcům náklady zastavovaného řízení, a to v rozsahu ujednaném stranami sporu v jejich písemné smlouvě ze dne 25. 3. 2026, v níž se žalobci vzdali části jimi vynaložených nákladů. Podle právního názoru odvolacího soudu v případě určení výše přiznaných nákladů řízení není důvodu, proč by soud měl v projednávaném případě zasahovat do rozhodnutí žalobců vzdát se práva na náhradu části nákladů řízení, jak tento stav strany vyjádřily ve shodné vůli vtělené do uvedeného písemného právního jednání doloženého soudu.11. Z uvedených důvodů odvolací soud rozhodl ve výroku II. o nákladech řízení tak, že v souladu s vůlí stran sporu zavázal žalovanou povinností zaplatit žalobcům a), b) a c) do tří dnů na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 20 000 Kč k rukám zástupkyně žalobců.12. Vzhledem ke skutečnosti, že výrok III. napadeného rozsudku o povinnosti splnit ve prospěch státu poplatkovou povinnost nemůže být rozhodnutím žalobců o zpětvzetí žaloby dotčen, jakož i s ohledem na skutečnost, že uvedený výrok III. napadeného rozsudku má oporu v zákoně č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, odvolací soud rozhodl ve výroku I. b) tohoto svého usnesení tak, že napadený rozsudek ve výroku III. potvrdil.