0 OINS 144/2022 — (nezadán)

<b>1. Průběh správního řízení</b> <b><i>Zjištění předcházející správnímu řízení</b></i> 1 Ministerstvo si v řízení ve věci pozastavení znaleckého oprávnění vyžádalo od Městského ředitelství policie [obec], 1. oddělení obecné kriminality (dále jen„ policejní orgán“) usnesení, kterými bylo s obviněným zahájeno trestní stíhání. Dne [datum] bylo ministerstvu doručeno: usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 18. 1. 2022, č. j. KRPP-102387-15/TČ-2021-030571, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku; usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. 7. 2022, č. j. KRPP-155978-28/TČ-2021-030571, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněného pro pokračující přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. 2 Přípisem ze dne [datum] si ministerstvo vyžádalo od policejního orgánu doklady o doručení výše uvedených usnesení; tyto byly ministerstvu doručeny dne [datum]. Z dokladů o doručení plyne, že usnesení o zahájení trestního stíhání č. j. KRPP-102387-15/TČ-2021-030571 bylo obviněnému doručeno dne [datum] a usnesení o zahájení trestního stíhání č. j. KRPP-155978-28/TČ-2021-030571 bylo obviněnému doručeno dne [datum]. <b><i>Zahájení správního řízení</b></i> 3 Ministerstvo vydalo dne [datum] příkaz podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“), ve spojení s § 90 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen„ zákon o odpovědnosti za přestupky“), ve kterém uznalo obviněného vinným ze spáchání přestupků podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ, kterých se obviněný dopustil jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto jednání byla obviněnému uložena pokuta ve výši 65 000 Kč. <b><i>Odpor</b></i> Dne [datum] obviněný v zákonné lhůtě podal proti příkazu odpor; tím byl příkaz ze zákona zrušen a v řízení se pokračovalo. <b><i>Další průběh řízení</b></i> 4 Dne [datum] bylo obviněnému zasláno vyrozumění o shromáždění všech podkladů potřebných k vydání rozhodnutí podle § 36 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky. Dne [datum] zaslal obviněný ministerstvu vyjádření, doplnění důkazů a žádost o přerušení řízení. 5 Dne [datum] ministerstvo vyrozumělo obviněného, že jeho žádosti o přerušení řízení nevyhovělo a vyzvalo obviněného, aby doložil své majetkové poměry, když namítá, že uložená pokuta je nepřiměřená jeho majetkovým poměrům. 6 Dne [datum] zaslal obviněný opětovné vyjádření a daňového přiznání za rok 2022. <b>2. Skutková zjištění</b> <b><i>Předmět dokazování</b></i> <i>Evidence seznat</i> 7 Z evidence vedené ministerstvem (seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, SEZNAT) ministerstvo zjistilo, že obviněný je zapsaný znalec s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ZDRAVOTNICTVÍ, odvětví psychiatrie. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 18. 1. 2022, č. j. KRPP-102387-15/TČ-2021-030571</i> 8 Z nadepsaného usnesení bylo zjištěno, že Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie [obec], vydalo podle § 160 odst. 1 zákona trestního řádu usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného pro přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání si obviněný vyzvedl dne [datum] v datové schránce. Podle usnesení obviněný vědomě nepravdivě klasifikoval duševní chorobu posuzované osoby a znalecký posudek vypracoval bez dostatečných podkladů a vyšetření posuzované osoby. <i>Usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 22. července, č. j. KRPP-155978-28/TČ-2021-030571</i> 9 Z nadepsaného usnesení bylo zjištěno, že Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, Městské ředitelství policie [obec], vydalo podle § 160 odst. 1 zákona trestního řádu usnesení zahájení trestního stíhání obviněného pro pokračující přečin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s pokračujícím přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno dne [datum]. Dle usnesení obviněný opakovaně podával znalecké posudky bez vyšetření posuzovaných osob a účtoval si znalečné za vyšetření, která neprovedl. Dále dle usnesení do posudků kopíroval části již dříve vypracovaných posudků a uváděl v posudcích nepravdivé znalecké závěry. 10 Z evidence došlé pošty bylo zjištěno, že obviněný ministerstvu neoznámil, že s ním bylo zahájeno trestní stíhání. <b><i>Závěr skutkových zjištění</b></i> 11 Výše uvedená usnesení policejních orgánů dokládají, že obviněnému bylo nejprve dne [datum] a poté dne [datum] oznámeno, že orgány činné v trestném řízení zahájili jeho trestní stíhání pro možné spáchání trestných činů, kterých se dopustil při výkonu znalecké činnosti. Z evidence došlé pošty ministerstva bylo zjištěno, že obviněný tyto skutečnosti ministerstvu neoznámil. Obviněný takto zjištěný skutkový stav ve správním řízení nerozporoval; námitky, které v řízení vznesl, se týkaly právního posouzení věci a výše pokuty, jak je uvedeno níže. <b>3. Právní posouzení</b> <b><i>Relevantní právní úprava a východiska</b></i> 12 Ministerstvo zkoumalo, zda zjištěný skutkový stav naplnil znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Podle § 24 ZnalZ je znalec povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost. Pokud znalec tuto povinnost nesplní, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. i) ZnalZ. 15 Podle citovaného § 24 ZnalZ mají znalci povinnost ministerstvu oznámit veškeré skutečností, které mohou vést k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění. Oznamovací povinnost se tak vztahuje nejen na informace, které se vážou k povinnému pozastavení či zrušení znaleckého oprávnění, ale též na informace představující důvody pro fakultativní pozastavení znaleckého oprávnění, kdy je správnímu orgánu dán prostor dle správního uvážení rozhodnout, zda znalecké oprávnění pozastaví. Pro vznik a trvání oznamovací povinnosti není zároveň rozhodující, zda k pozastavení či zániku znaleckého oprávnění ministerstvo nakonec přistoupí. 16 Podle § 13 odst. 2 písm. a) ZnalZ může ministerstvo v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti. 17 Z uvedené dikce plyne, že ministerstvo je oprávněno pozastavit výkon znalecké činnosti znalci, pokud je s zahájeno trestní stíhání. Zahájení trestního stíhání (bez ohledu na skutek a jeho právní kvalifikace) zakládá znalcům oznamovací povinnost. Správní orgán poté posoudí, zda je skutek takové povahy, že ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnosti, a podle toho jedná. Není na znalci, aby hodnotil povahu a závažnost skutku, který je mu kladen za vinu; oznamovací povinnost musí splnit vždy. 18 V daném případě bylo s obviněným zahájeno trestní stíhání pro trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Je-li obviněný stíhán pro trestný čin, jehož se měl dopustit samotným výkonem znalecké činnosti, je ohrožení důvěry v řádný výkon znalecké činnosti již z jeho povahy zřejmé a nepochybné. K témuž závěru dospěl v obdobné věci Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 15. 8. 2019, č.j. 3 As 277/2017-49, v němž uvedl, že„ pokud je trestná činnost páchána v souvislosti s výkonem určité profese, zákonitě to s sebou vždy nese existenci ohrožení důvěry v její další řádný výkon. Je tomu tak zejména proto, že souvislost a vzájemný vztah výkonu dané profese s pácháním trestné činnosti, jakožto činnosti společensky vysoce nežádoucí, je v daném případě natolik zjevným a vzájemně si blízkým, že nelze ani uvažovat o tom, že by v důsledku jejího páchání nedocházelo k ohrožení důvěry v řádný výkon této profese ([příjmení], M., [příjmení], J., [příjmení], R. a kol. Zákon o insolvenčních správcích a předpisy související. Komentář. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. [číslo]).“ 19 Nejvyšší správní soud ve stejném duchu kons