0 OINS 19/2020 — (nezadán)

<b>1. Předmět řízení</b> 1 Oznámením ze dne 21. 9. 2020, č. j. MSP-19/2020-OINS-SRIS/3, bylo zahájeno řízení o přestupku s obviněným insolvenčním správcem JUDr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ obviněný“), pro skutek uvedený ve výroku. <b>2. Podklady rozhodnutí a dokazování</b> 2 Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ dlužník“), a insolvenčním správcem byl ustanoven obviněný. 3 Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], správní orgán zjistil, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs. 4 Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], doručeném Krajskému soudu v Ostravě dne [datum] (B-9), správní orgán zjistil, že obviněný dne [datum] sepsal do majetkové podstaty dlužníka Nemovitosti, jejichž vlastníkem byla společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] (dále jen „ [právnická osoba] [anonymizováno]“), přičemž tento soupis odůvodnil skutečností, že dlužník do Nemovitostí ze svého majetku investoval finanční prostředky. Téhož dne zároveň sepsal i pohledávku dlužníka za [právnická osoba] [anonymizováno], z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí. Pohledávku z bezdůvodného obohacení obviněný ocenil na částku 3 300 000 Kč. 5 Ze smlouvy o správě nemovitostí ze dne [datum] uzavřené mezi dlužníkem a [právnická osoba] [anonymizováno] (B-11) správní orgán zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] jako vlastník Nemovitostí pověřil dlužníka komplexní správou těchto Nemovitostí. Dlužník byl podle této smlouvy v rámci správy Nemovitostí mimo jiné povinen spravovat Nemovitosti s péčí řádného hospodáře, udržovat Nemovitosti ve způsobilém technickém a hospodářském stavu, aby byly provozuschopné a řádně využívány. Dlužník byl dále povinen zadávat či provádět běžné opravářské a údržbářské práce k zajištění řádného stavu Nemovitostí, a tyto hradit na své náklady (článek II. smlouvy). 6 Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] jako kupujícím (B-11) správní orgán zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] se touto smlouvou zavázal převést na kupujícího vlastnického právo k Nemovitostem. 7 Z přípisu Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce] ze dne 9. 10. 2019, [číslo jednací], správní orgán zjistil, že katastrální úřad odmítl provést návrh na vklad vlastnického práva k Nemovitostem na základě kupní smlouvy ze dne [datum], neboť Nemovitosti byly dne [datum] zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka, tudíž s nimi [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla oprávněna nakládat. 8 Z vyjádření obviněného ze dne [datum] (B-13) správní orgán zjistil, že obviněný k výzvě soudu ze dne [datum] sdělil, že z účetnictví dlužníka se podává, že z aktiv dlužníka bylo v letech 2016 až 2018 ve značném rozsahu investováno do nemovitých věcí ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž šlo o opravy a rekonstrukce nad rámec běžné údržby a oprav v hodnotě celkem 3 935 000 Kč, čímž došlo ke zhodnocení majetku [právnická osoba] [anonymizováno], proto obviněný sepsal tento majetek do majetkové podstaty dlužníka. 9 Ze soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], doručeném Krajskému soudu v Ostravě dne [datum] (B-21), správní orgán zjistil, že obviněný zpřesnil ocenění pohledávky z bezdůvodného obohacení na částku 3 846 648 Kč. 10 Z vyjádření obviněného ze dne [datum] (B-22) správní orgán zjistil, že obviněný k výzvě soudu ze dne [datum] sdělil, že na základě posudku znalkyně dlužník prokazatelně investoval do Nemovitostí částku 3 846 648 Kč. 11 Z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 1. 2020, č. j. [číslo jednací], správní orgán zjistil, že tento soud rozhodl tak, že se Nemovitosti vylučují z majetkové podstaty, když„ investicemi se dlužník nestal vlastníkem předmětných nemovitostí“. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 6. 2020, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. <b>3. Hodnocení důkazů</b> 12 Na základě provedeného dokazování dospěl správní orgán k závěru, že skutek popsaný ve výroku se stal a tohoto se dopustil obviněný. 13 Správní orgán hodnotil podklady rozhodnutí podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. 14 Správní orgán má za prokázané, že obviněný dne 2. 9. 2019 sepsal do majetkové podstaty dlužníka Nemovitosti, jejichž vlastníkem byla [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž tento soupis odůvodnil skutečností, že dlužník do Nemovitostí ze svého majetku investoval finanční prostředky. Dále má správní orgán za prokázané, že téhož dne obviněný zároveň sepsal i pohledávku dlužníka za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v investici dlužníka do Nemovitostí. Pohledávku z bezdůvodného obohacení, kterou finálně ocenil na částku 3 846 648 Kč. Konečně má správní orgán za prokázané, že dne 15. 7. 2020 byly Nemovitosti pravomocně vyloučeny z majetkové podstaty dlužníka. <b>4. Právní posouzení</b> 15 Jednání obviněného naplnilo všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36b odst. 1 písm. i) zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění účinném od 1. 6. 2019 (dále jen„ ZIS“). 16 Jednáním popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí obviněný závažným způsobem porušil povinnost postupovat svědomitě a s odbornou péčí při soupisu majetkové podstaty a sepsat do majetkové podstaty dlužníka majetek jiných osob než dlužníka v případě, stanoví-li tak zákon, stanovenou v 36 odst. 1 ve spojení s § 217 odst. 1 a ve spojení s § 205 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 31. 5. 2019 (dále jen„ InsZ“). 17 Závažnost tohoto porušení povinností správní orgán spatřuje v tom, že obviněný bez právního důvodu sepsal Nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka, čímž znemožnil společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] s Nemovitostmi disponovat a zároveň významně zkreslil informace o stavu majetkové podstaty dlužníka. <i>Nezohlednění okolností daného případu</i> 18 Obviněný namítá, že správní orgán hodnotí jeho jednání pouze na základě výsledku incidenčního sporu a nikoli podle stavu v době, kdy byl soupis do majetkové podstaty učiněn, když správní orgán nevzal v úvahu okolnosti, které obviněného k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka vedly. Jako okolnosti, které měl správní orgán zohlednit, obviněný uvádí skutečnost, že dlužník měl s [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřít ústní dohodu o tom, že jako protiplnění k investicím dlužníka do Nemovitostí bude zřízeno podílové spoluvlastnické právo dlužníka k Nemovitostem. K naplnění této dohody nedošlo, přičemž obviněný měl mít informace o tom, že [právnická osoba] [anonymizováno] činí kroky k vyvedení svého majetku ze společnosti a za tímto účelem uzavřel dne 12. 9. 2019 kupní smlouvu se třetí osobou, jejímž předmětem byly Nemovitosti. 19 Správní orgán k tomu předně odkazuje na § 205 odst. 4 InsZ podle kterého„ Majetek jiných osob než dlužníka náleží do majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z neúčinných právních úkonů. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka.“ Na případ obviněného pak dopadá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), kdy podle § 1077 ObčZ„ Použije-li se cizí věc jen na opravu jiné věci, připadne vlastníkovi opravené věci, a ten nahradí vlastníkovi zpracované věci hodnotu použité cizí věci.“ A dále podle § 1414 ObčZ podle kterého„ Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku a nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou.“ ObčZ zákoník dále přiznává tomu, kdo zhodnotí cizí věc toliko náhradu v rozsahu zhodnocení (srov. např. § 1136 ObčZ, kdy spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, § 2220 odst. 1 ObčZ podle kterého dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení nebo § 3005 ObčZ podle kterého kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil, a může od věci oddělit vše, čím ji na svůj náklad zhodnotil, je-li to možné bez zhoršení podstaty věci). Zákon tedy tomu, kdo zhodnotil cizí majetek, nepřiznává z tohoto důvodu titul k nabytí vlastnického práva k tomuto cizímu majetku, ale pouze případně pohledávku z titulu náhrady zhodnocení. 20 Dlužníku tudíž již v době soupisu nesvědčil žádný zákonný důvod, pro který by měly být Nemovitosti do jeho majetkové podstaty zapsány, nýbrž případně toliko pohledávka za [právnická osoba] [anonymizováno] z titulu náhrady hodnoty zhodnocení. Pokud tedy obviněný dovozoval,