11 Tcu 110/2011 — Nejvyšší soud

11 Tcu 110/2011 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:12. 9. 2011 Spisová značka:11 Tcu 110/2011 ECLI:ECLI:CZ:NS:2011:11.TCU.110.2011.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Právní styk s cizinou Dotčené předpisy:§ 393 odst. 1 tr. ř. Kategorie rozhodnutí:D EU Zveřejněno na webu:10. 10. 2011 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tcu 110/2011-56 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky projednal dne 12. září 2011 v neveřejném zasedání opravný prostředek ministra spravedlnosti České republiky podaný podle § 397 odst. 3 tr. ř. v trestní věci vydání do ciziny V. P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2011, sp. zn. 14 To 19/2011, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2011, sp. zn. 1 Nt 107/2010, a rozhodl t a k t o : Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2011, sp. zn. 14 To 19/2011, a usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. ledna 2011, sp. zn. 1 Nt 107/2010, s e z r u š u j í . Krajskému soudu v Plzni se přikazuje, aby věc znovu projednal a rozhodl. O d ů v o d n ě n í : Generální prokuratura Ukrajiny požádala na základě čl. 12 Evropské úmluvy o vydávání (sdělení č. 549/1992 Sb.), jejímiž smluvními státy jsou Ukrajina i Česká republika, dopisem ze dne 13. listopadu 2010, č. j. 14/3-38631-10, o vydání státního občana Ukrajiny V. P. (dále také jako „obviněný“) k trestnímu stíhání na Ukrajinu pro skutek kvalifikovaný jako trestný čin úmyslné vraždy spáchané ze zištných motivů podle čl. 93 odst. a) trestního zákona Ukrajiny, jehož se měl (jak je uvedeno ve výroku obou napadených rozhodnutí soudů) dopustit v podstatě tím, že v přesně nezjištěné době v roce 1992 na Ukrajině vystřelil z pistole Makarov č. ……. na poškozeného jménem A. K., následným šetřením bylo zjištěno, že poškozený zemřel z důvodu vykrvácení způsobeného střelnými poraněními v oblasti hrudníku, břišní dutiny, levé plíce a levé ledviny. Jeho tělo bylo nalezeno dne 24. 4. 1992 ve shybce propouštěcí stanice kanálu „severský D. – D.“ vedle osady K. A. okresu Donecké oblasti. Při soudně lékařském vyšetření mrtvoly byly objeveny 3 kulky 9 mm – 2 kulky v oblasti levého žeberního obloučku a jedna kulka v předním povrchu levé plíce. Uvedené kulky byly vystřeleny z pistole konstrukce Makarova č. …… Tato pistole byla evidenční zbraní V. P. Po předběžném šetření podala státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni dne 16. prosince 2010 pod sp. zn. 1 KZM 304/2010 u Krajského soudu v Plzni návrh na rozhodnutí o přípustnosti vydání V. P. k trestnímu stíhání na Ukrajinu. O návrhu krajské státní zástupkyně rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 13. ledna 2011, sp. zn. 1 Nt 107/2010, tak, že se vyžádaný V. P., Ukrajina, alias O. K., podle § 411 odst. 1 tr. ř. předává na Ukrajinu k trestnímu stíhání, na základě žádosti generální prokuratury Ukrajiny ze dne 3. 11. 2010 pod č. 14/3-38631-10, pro skutek, jehož se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v roce 1992 na Ukrajině vystřelil z pistole Makarov č. ……. na poškozeného jménem A. K., následným šetřením bylo zjištěno, že poškozený zemřel z důvodu vykrvácení způsobeného střelnými poraněními v oblasti hrudníku, břišní dutiny, levé plíce a levé ledviny. Jeho tělo bylo nalezeno dne 24. 4. 1992 ve shybce propouštěcí stanice kanálu „severský D. – D.“ vedle osady K. A. okresu Donecké oblasti. Při soudně lékařském vyšetření mrtvoly byly objeveny 3 kulky 9 mm – 2 kulky v oblasti levého žeberního obloučku a jedna kulka v předním povrchu levé plíce. Uvedené kulky byly vystřeleny z pistole konstrukce Makarova č. …… Tato pistole byla evidenční zbraní V. P. Podle § 411 odst. 9 tr. ř. soud povolil předání obviněného s odkladem do doby skončení trestního stíhání vedeného proti obviněnému Okresním státním zastupitelstvím v Karlových Varech pro přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku pod sp. zn. 5 ZT 111/2010. Podle § 411 odst. 4 tr. ř. soud obviněnému přeměnil předběžnou vazbu na vazbu předávací. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni je zřejmé, že soud v posuzovaném případě neshledal žádné okolnosti uvedené v § 393 tr. ř. nebo v Evropské úmluvě o vydání (sdělení č. 549/1992 Sb.), které by bránily vydání obviněného V. P. k trestnímu stíhání na Ukrajinu, když současně dožadující stranou byly předloženy všechny potřebné podklady a vydání je vyžadováno pro extradiční trestný čin, za nějž obviněnému hrozí trest odnětí svobody v trvání osm až patnáct let nebo trest odnětí svobody na doživotí. Pokud obviněný v řízení namítal, že jeho vydání brání rozhodnutí Ministerstva vnitra, kterým mu byl, byť pod jinou identitou, jako O. K., udělen azyl, a je tedy dána překážka vydání podle § 393 písm. b) tr. ř., Krajský soud v Plzni dospěl k závěru, že tomu tak není. Okolnost, že obviněnému byl udělen azyl na jméno O. K. a zahájené řízení o odnětí azylu nebylo dosud skončeno, je podle názoru soudu ve vztahu k řízení o vydání obviněného V. P. k trestnímu stíhání na Ukrajinu irelevantní, neboť nejde o azyl udělený tomuto obviněnému. Proti tomuto rozhodnutí krajského soudu podala stížnost krajská státní zástupkyně i obviněný a Vrchní soud v Praze o nich rozhodl usnesením ze dne 16. února 2011, sp. zn. 14 To 19/2011, tak, že podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. napadené usnesení Krajského soudu v Plzni zrušil a znovu rozhodl tak, že na základě Evropské úmluvy o vydání (sdělení č. 549/1992 Sb.) a podle § 397 odst. 1 tr. ř. je přípustné vydání obviněného V. P., k trestnímu stíhání na Ukrajinu pro trestný čin úmyslné vraždy ze zištných důvodů podle § 93 písm. a) trestního zákona Ukrajiny, jehož se měl dopustit tím, že v přesně nezjištěné době v roce 1992 na Ukrajině vystřelil z pistole Makarov č. ………. na poškozeného jménem A. K.,, následným šetřením bylo zjištěno, že poškozený zemřel z důvodu vykrvácení způsobeného střelnými poraněními v oblasti hrudníku, břišní dutiny, levé plíce a levé ledviny. Jeho tělo bylo nalezeno dne 24. 4. 1992 ve shybce propouštěcí stanice kanálu „severský D. – D.“ vedle osady K. A. okresu Donecké oblasti. Při soudně lékařském vyšetření mrtvoly byly objeveny 3 kulky 9 mm – 2 kulky v oblasti levého žeberního obloučku a jedna kulka v předním povrchu levé plíce. Uvedené kulky byly vystřeleny z pistole konstrukce Makarova č. ……. Tato pistole byla evidenční zbraní V. P. V odůvodnění rozhodnutí se mimo jiné podává, že ač rozhodnutí Krajského soudu v Plzni muselo být zrušeno, neboť ve svých výrocích nesprávně odkazuje na ustanovení § 411 tr. ř., namísto ustanovení § 397 odst. 1 tr. ř., je jinak stížnostním soudem považováno za rozhodnutí věcně správné, neboť i podle jeho názoru v posuzovaném případě jsou dány všechny podmínky pro rozhodnutí o přípustnosti vydání obviněného k trestnímu stíhání na Ukrajinu. Pokud jde konkrétně o důvod nepřípustnosti vydání podle § 393 písm. b) tr. ř., ten není dán, když podle názoru vrchního soudu rozhodnutí o vydání obviněného nebrání skutečnost, že obviněnému byl rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 3. srpna 2002, které nabylo právní moci dne 4. září 2002, udělen azyl pod falešnou identitou O. K., a na tomto podkladě zahájené řízení o odnětí azylu nebylo dosud skončeno. Důsledkem tohoto stavu je pouze nutnost soudu samostatně v řízení o vydání posoudit, zda nejsou dány podmínky proto, aby obviněnému byla na území České republiky poskytnuta nějaká forma mezinárodní ochrany, ohledně čehož je stížnostní soud tohoto názoru, že tomu tak není. Vydání obviněného k trestnímu stíhání na Ukrajinu je tedy podle názoru Vrchního soudu v Praze bez ohledu na okolnosti výše uvedené skutečnosti přípustné. Ministr spravedlnosti České republiky s odkazem na ustanovení § 397 odst. 3 tr. ř. předložil tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) k přezkoumání správnosti výše uvedených rozhodnutí s odůvodněním, že považuje obě napadená rozhodnutí za nesprávná. Krajský soud v Plzni, který ve věci přípustnosti vydání obviněného rozhodoval jako soud prvního stupně jednak pochybil, pokud na posuzovanou věc aplikoval ustanovení § 411 tr. ř., které se vztahuje na předávání z České republiky na podkladě evropského zatýkacího rozkazu, jenž na vztah s Ukrajinou, která není členským státem Evropské unie, aplikovat nelze. Toto jeho pochybení ale napravil stížnostní soud, který jeho rozhodnutí zrušil a o věci sám rozhodl již podle správných ustanovení trestního řádu. Dále pak oba soudy pochybily, pokud při posuzování přípustnosti vydání nezohlednily skutečnost, že obviněný V. P. požíval v době jejich rozhodování mezinárodní ochrany České republiky /§ 393 písm. b) tr. ř./, neboť mu Ministerstvem vnitra byl udělen azyl. Krajský soud nesprávně vy