11 Tdo 1026/2025 – Nejvyšší soud

11 Tdo 1026/2025-433 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 11. 2025 dovolání obviněné L. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2025, sp. zn. 12 To 161/2025, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 1 T 34/2025, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněné L. P. odmítá. O d ů v o d n ě n í : I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 23. 5. 2025, sp. zn. 1 T 34/2025, byla obviněná L. P. (dále též jen „obviněná“ nebo „dovolatelka“) uznána vinnou pokusem zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a přečinem obecného ohrožení z nedbalosti podle § 273 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a byl jí uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 27 (dvaceti sedmi) měsíců, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s ostrahou. Soud prvního stupně pak uložil obviněné i povinnost k náhradě škody poškozené Kooperativa pojišťovna a.s., Vienna Insurance Group ve výši 644 880 Kč, poškozené XY s.r.o. ve výši 1 522 288,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně jdoucím z této částky ode dne 25. 5. 2025 do zaplacení a poškozené XY ve výši 119 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně jdoucím z této částky ode dne 25. 5. 2025 do zaplacení, se zbytkem nároku na náhradu škody pak poškozené XY s.r.o. a XY s.r.o. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Podle skutkových zjištění soudu prvního stupně se obviněná L. P. dopustila předmětné trestné činnosti tak, že:„Nejméně v období ode dne 1. 8. 2023 do dne 18. 11. 2023, v katastru obce XY, soudní okres XY, v prostorách jí pronajatého apartmánu číslo 6 v budově bývalého hotelu XY s číslem popisným XY, přestože si byla vědoma, že nemá nezbytné povolení podle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, poté, co si obstarala potřebné chemikálie, laboratorní pomůcky a léky obsahující efedrin, cíleně nejméně ve čtyřech případech vyvíjela činnost k tomu, aby vyrobila drogu pervitin obsahující metamfetamin, který je jako psychotropní látka uveden v příloze č. 5 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, avšak pervitin v dostatečné kvalitě a s požadovanými účinky se jí vyrobit nepodařilo, přičemž v případě posledního pokusu o výrobu pervitinu manipulovala kolem 15:55 hodin dne 18. 11. 2023 s chemikáliemi používanými při výrobě pervitinu, mimo jiné s technickým benzínem a toluenem, natolik neopatrně, že způsobila požár, který vzápětí zasáhl celý prostor ložnice apartmánu číslo 6, ve které zničil veškeré vybavení a povrchovou úpravu stěn, stropu, oken a dveří, načež zplodiny hoření zamořily prostory celého apartmánu č. 6, dále prostory apartmánů číslo 5, 7, 15 a 17 a společné prostory sloužící jako komunikační uzly mezi jednotlivými jednotkami apartmánového komplexu, přičemž z důvodu nebezpečí ohrožení života či zdraví obžalovanou způsobeným požárem muselo dojít k evakuaci nejméně 13 osob, kdy v důsledku poškození apartmánů číslo 5, 6, 7, 15, 17 a společných prostor apartmánového komplexu požárem zapříčiněným jednáním obžalované vznikla poškozené společnosti XY, s.r.o., škoda poškozením ve výši nejméně 2 162 668,42 Kč a následná škoda v podobě ceny opětovného naplnění tří použitých hasicích přístrojů ve výši 4 500 Kč, a dále poškozené společnosti XY s.r.o., následná škoda v podobě ušlého zisku z pronájmu zasažených apartmánů ve výši 119 000 Kč, přičemž obžalovaná se uvedeného jednání dopustila přesto, že: trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 9 T 21/2023, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2023, byla uznána vinnou ze spáchání přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) let, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 28. 3. 2023, č. j. 4 T 24/2023 – 173, jenž nabyl právní moci téhož dne, byla uznána vinnou ze spáchání mimo jiné přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a byl jí uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 32 (třiceti dvou) měsíců a peněžitý trest ve výměře 25 000 (dvacet pět tisíc) Kč, který obžalovaná zaplatila dne 12. 2. 2024, to vše za současného zrušení výroku o trestu uloženého trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 2. 2023, sp. zn. 9 T 21/2023.“ 3. Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 16. 7. 2025, sp. zn. 12 To 161/2025 podle § 256 tr. řádu odvolání obviněné proti rozsudku soudu prvního stupně zamítl. II. Dovolání obviněné 4. Obviněná dovoláním podaným prostřednictvím obhájce JUDr. Ing. Václava Chuma LL.M. napadá shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu a jako dovolací důvod uvádí § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Nejprve rekapituluje obsah rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu. Obviněná zdůrazňuje, že si je vědoma dlouhodobě konstantní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu v tom směru, že trest uložený v rámci zákonem stanovené sazby není obecně možné napadat dovoláním ze žádného z důvodů stanovených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, je však přesvědčena, že v jejím případě jsou dány mimořádné okolnosti, které odůvodňují kasační zásah dovolacího soudu v souladu s jeho rozhodovací praxí. 5. Dovolatelka se domáhá, aby při ukládání trestu byl zohledněn § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. Poukazuje na to, že od počátku spolupracovala s policií a doznala se ke svému jednání. Prostřednictvím obhájce se snažila sjednat se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, u hlavního líčení prohlásila vinu a tím i zjednodušila trestní řízení. Uhradila 20 000,- Kč na náhradě škody M. Š. a omluvila se společnosti provozující hotel XY. Obviněná podnikla kroky, aby si našla stálé zaměstnání a vyhledala odbornou pomoc adiktologa. 6. Obviněná vytýká soudu prvního stupně i odvolacímu soudu, že nevzaly v potaz její rodinnou situaci, zejména to, že pečuje o nezletilé dítě. Má za to, že jí uložený trest je nepřiměřeně přísný, když v její věci jednak bylo možno užít § 58 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a trest jí mimořádně snížit, jednak jí bylo možno uložený trest odnětí svobody podmíněně odložit. 7. Obviněná poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 631/23, v němž je zdůrazněna nutnost zohlednit zájem dítěte při ukládání trestu jeho rodiči a je řečeno, že nezohlednění tohoto zájmu je rozporné se základními právy obviněných. Zásah dovolacího soudu je proto (výjimečně) namístě tehdy, když uložený trest je v extrémním rozporu se zákonem vymezenými kritérii a se zásadou subsidiarity trestní represe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 2025, sp. zn. 11 Tdo 1073/2024). Pokud v minulosti byl uložený trest v rozporu se zásadami trestního práva, rozhodoval Nejvyšší soud tak, že rozsudky nižších soudů rušil, přičemž je odkazováno na rozhodnutí sp. zn 7 Tdo 1587/2019. Ve vztahu k Úmluvě o právech dítěte je citováno i rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2027/17, v souvislosti s tím je citováno i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 1561/2016. Další rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1191/2023 je citováno v souvislosti s aplikací ustanovení § 58 odst. 2 tr. zákoníku. Obviněná je přesvědčena, že splňuje zákonné podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody, opětovně zdůrazňuje polehčující okolnosti, zejména péči o nezletilé dítě a zaštiťuje se rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 7 Tdo 1191/2023. Podle dovolatelky se oba nižší soudy s její argumentací nevypořádaly, nepovažuje přitom za korektní, že je jí vytýkáno, že zájmy svého syna dostatečně nezvážila ona, když se dopustila dříve méně závažné trestné činnosti, neboť toto nesouvisí se zájmy dítěte. 8. Dále obviněná vysvětluje, proč jí měl být výkon trestu podmíněně odložen (i pokud by nedošlo k jeho mimořádnému snížení). Opět je odkazováno na její rodinné poměry a je zdůrazňována změna způsobu života dovolatelky, k tomu je citována část komentáře Trestního zákoníku, jsou opětovně zdůrazňována data z aplikace „Jak trestáme“ (byla prezentována již i v odvolacím řízení). Znovu je zmiňován pohled obviněné, že soudy měly v tomto případě upřednostnit zájem nezletilého dítěte na styku s matkou. 9. Obviněná rovněž žádá, aby dovolací soud podle § 265o tr. řádu před rozhodnutím o dovolání rozhodl o odložení jejího výkonu trestu odnětí svobody. 10. Obviněná závěrem navrhuje, aby dovolací soud postupem podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2025, č. j. 12 To 161/2025-367, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 23. 5. 2025, č. j. 1 T 34/2025-342 a uloži