11 Tdo 409/2010 — Nejvyšší soud

11 Tdo 409/2010 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:265b/1g 265b/1g Datum rozhodnutí:9. 6. 2010 Spisová značka:11 Tdo 409/2010 ECLI:ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.409.2010.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Dotčené předpisy:§ 261a tr. zák. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:1. 1. 2010 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 11 Tdo 409/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. června 2010, o dovoláních obviněného V. P. a obviněného Š. V. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. září 2009, sp. zn. 5 To 407/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 3 T 120/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného V. P. a obviněného Š. V. o d m í t a j í . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. června 2009, sp. zn. 3 T 120/2009, byli obvinění V. P. a Š. V. uznáni vinnými trestným činem podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle § 261a trestního zákona a odsouzeni: - obviněný V. P. podle § 53 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 15.000,- (patnácti tisíc) Kč s tím, že podle § 54 odst. 3 tr. zák. byl stanoven pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, náhradní trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) měsíců. Podle § 57a odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu pobytu na území města Brna na dobu 1 a půl (jednoho a půl) roku. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to černé mikiny s nápisem Eighty eight 88. - obviněný Š. V. podle § 53 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. k peněžitému trestu ve výměře 10.000,- (deset tisíc) Kč s tím, že pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců. Podle § 57a odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu pobytu na území města Brna na dobu 1 (jednoho roku). Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to černé mikiny s nápisem Eighty eight 88, opasku černé barvy se sponou a nápisy Eighty eight a odznáčku bílé barvy s číslicí 88 a ratolestmi černé barvy. Podle skutkových zjištění Městského soudu v Brně se obvinění shora uvedené trestné činnosti dopustili tím, že dne 1. května 2009 v době okolo 12:00 až 14:30 hodin v B. na náměstí S. a ulici M. v době konání veřejného shromáždění členů a příznivců Dělnické strany v počtu asi 500 lidí, kterého se účastnili, měli na sobě oblečenou černou mikinu s nápisem bílé barvy s nápisem „Eighty eight“ a číslicí „88“ bílé barvy, obviněný V. navíc i opasek černé barvy s nápisem bílé barvy „Eighty eight“ a číslicí „88“ bílé barvy a bílý kulatý odznak s nápisem „Eighty eight“ a číslicí „88“, přičemž v daném případě se jedná o čísla znamenající pořadí písmen v latinské abecedě jako odkaz na písmena HH, což je zkratka pro klasický nacistický pozdrav „Heil Hitler“, jako stranické a masové heslo, přičemž vzhledem k osobám obviněných a okolnostem shromáždění, o této skutečnosti věděli. Tento rozsudek Městského soudu v Brně napadli státní zástupce a oba obvinění odvoláními, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 2. září 2009, sp. zn. 5 To 407/2009, podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné zamítl. Opis usnesení byl obviněnému V. P. doručen dne 9. prosince 2009, obviněnému Š. V. dne 2. prosince 2009 a advokátce JUDr. Kláře Slámové dne 30. listopadu 2009. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podali oba obvinění V. P. i Š. V. prostřednictvím své obhájkyně JUDr. Kláry Slámové dovolání, které bylo doručeno Městskému soudu v Brně dne 7. ledna 2010. Obvinění napadli citované rozhodnutí v celém rozsahu a opřeli dovolání o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu tedy o tvrzení, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a zároveň na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Současně dovolatelé uplatnili dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. řádu tedy tvrzení, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku (odvolání) proti rozsudku prvoinstančního soudu, ačkoliv byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Dovolatelé namítají, že skutková zjištění obou soudů jsou nejasná a neúplná, zejména pokud se týče skutečnosti, zda dovolatelé, za předpokladu, že by jim bylo jednání prokázáno, při popsané činnosti či jejich jednání chtěli, nebo byli srozuměni, nebo věděli, nebo vědět měli a mohli, nebo alespoň měli tušit, že tímto jednáním veřejně schvalují nacistické genocidium a jiné zločiny nacistů proti lidskosti a tím propagují hnutí, které bezprostředně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť vůči jiné skupině osob. Namítají tedy naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu. Výrok rozsudku prvoinstančního soudu obsahující popis skutkového jednání není podle dovolatelů v souvztažnosti ke skutkové podstatě trestného činu uvedeného v § 261a tr. zák. Dovolatelé dále obsáhle citují ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. prosince 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005, a dovozují, že ta jeho část, podle které může naplnit skutkovou podstatu trestného činu podle § 261a tr. zák. i např. i účast na oslavách výročí narozenin Adolfa Hitlera a jiných válečných zločinců ve formě slavnostních shromáždění či pochodů, na jejich případ nedopadá. Dovolatelé poukazují na to, že podpora a propagace hnutí uvedených v ustanovení § 260 a § 261 tr. zák. je podle opakovaně vysloveného názoru Nejvyššího soudu možná jen ve vztahu k hnutím v současné době existujícím. Snaha podřadit pod § 261a tr. zák. podporu a propagaci minulých a zaniklých hnutí je podle dovolatelů vadným pokusem nalézt neexistující skutkovou podstatu pro jednání, která se z politického a společenského hlediska jeví jako obecně zavrženíhodná, zákonodárce však nebyl schopen zformulovat a uzákonit skutkovou podstatu, která by je postihovala. Dovolatelé rozebírají historické souvislosti zavedení ustanovení § 261a do trestního zákona a dovozují, že důvodem k uzákonění této trestní normy nebylo zamezení propagace minulých a zaniklých hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, neboť propagace zaniklých hnutí má nejen jiný důvod, ale i jiný skutkový základ činnosti možného pachatele. Dále citují část odůvodnění nalézacího soudu týkající se použité právní kvalifikace, ve které nalézací soud mimo jiné konstatoval, že organizaci a aktivní účast na oslavách válečných zločinců formou slavnostních shromáždění či pochodů je nutno považovat nejen za projevy sympatií k těmto osobám, ale i za schvalování zločinů, za které byli tito zločinci odpovědni. Dovolatelé naproti tomu tvrdí, že mezi organizací a aktivní účastí na oslavě narozenin Adolfa Hitlera či jiného válečného zločince a skutkem dovolatelů, který měl spočívat v nošení části oděvu, na kterém byla vyznačena číslice 88 (byť by měla znamenat šifrovanou zkratku pro nacistický pozdrav Heil Hitler), je výrazný rozdíl, zejména v subjektivním vztahu jednajících osob ke skutkovému jednání, které má naplňovat skutkovou podstatu trestného činu. Dále citují i jiné části odůvodnění nalézacího soudu, ve kterých je Adolf Hitler charakterizován v podstatě jako strůjce masové genocidy celých národů, skupin a ras, pozdrav Heil Hitler je charakterizován jako heslo, jímž se každý zdravící hlásí k osobě Adolfa Hitlera a současně je konstatováno, že každý, kdo má na svém oděvu takovýto pozdrav, ať přímo či ve snadno dešifrovatelné podobě, přihlašuje se současně k osobě Adolfa Hitlera a vyjadřuje s ní souhlas. Podle dovolatelů však nošení zašifrované zkratky nacistického pozdravu na oděvu (dle dovolatelů téměř neviditelné) a dokonce ani přímo učiněné „heilování“ nenaplňuje skutkovou podstatu souzeného trestného činu. Dovolatelé navíc tvrdí, že bylo prokázáno, že onen oděv byl běžně prodáván v kamenných obchodech a označený státem zaregistrovanou ochrannou známkou. Uvádí dále, že neschvalovali ani se nesnažili ospravedlnit zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti a že nikdy neprojevili vědomí o tom, že by zmíněná osoba Adolfa Hitlera nějaké takové zločiny spáchala. Dle nich nelze dovozovat, že by presentováním uvedené šifry na oděvu, měli v úmyslu jakkoli projevit souhlas s jakýmkoli nacistickým zločinem. Podle dovolatelů obdiv k nějaké dějinné osobě sám osobě nemůže zároveň znamenat zpochybňování, popírání nebo schvalování ospravedlňování nacistického nebo komunistického genocidia nebo jiných zločinů nacistů nebo komunistů proti lidskosti. Dovolatelé argumentují, že nebylo