§ 3 trestní zákon – Základní podmínky, za kterých je čin považován…
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stanovuje základní podmínky, za kterých je čin považován za trestný, a definuje, co je trestný čin. Aby byl čin trestným činem, musí být pro společnost nebezpečný a musí vykazovat znaky popsané v trestním zákoně. (§ 3 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 3 odkazuje 1 369 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
(1) Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.
(2) Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.
(3) K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.
(4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Aby byl čin trestným činem, musí být pro společnost nebezpečný a musí vykazovat znaky popsané v trestním zákoně.
- Pokud je nebezpečnost činu pro společnost jen nepatrná, nejedná se o trestný čin, i když by jinak splňoval jeho znaky.
- K tomu, aby byl čin trestný, je zpravidla nutné úmyslné zavinění pachatele, ledaže zákon výslovně stanoví, že postačí zavinění z nedbalosti.
- Míra nebezpečnosti činu se posuzuje podle několika kritérií, jako je význam chráněného zájmu (např. život, majetek), způsob provedení, následky, okolnosti činu, osoba pachatele, jeho zavinění a pohnutka.
Na co si dát pozor
- Nepatrná nebezpečnost činu pro společnost může vést k tomu, že čin nebude posouzen jako trestný, i když formálně naplňuje znaky trestného činu.
- Je důležité rozlišovat mezi úmyslným zaviněním a zaviněním z nedbalosti, neboť pro trestnost činu je obvykle vyžadován úmysl, pokud zákon nestanoví jinak.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Oproti § 3 předchozího zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, tedy došlo k vypuštění tzv. materiálního znaku („pro společnost nebezpečný čin“) a doplnění „protiprávnosti“ přímo do definice trestného činu.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, v tehdy účinném znění (dále jen „trestní zákon“), byl trestným činem pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky byly uvedeny v tomto zákoně.
… je nepřípustné, nebo že se činem soudce orgány činné v trestním řízení vůbec nezabývaly – o zmatečnost ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. g/ o. s. ř., jestliže jednání soudce nebo přísedícího představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně [a jde tedy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 trestního zákona (tehdy šlo o zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon) o trestný čin], a jestliže v důsledku takového jednání soudce nebo přísedícího bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka řízení.“