11 Tdo 953/2023 – Nejvyšší soud

11 Tdo 953/2023-4179USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2023 o dovolání obviněných 1. J. P., a 2. M. S., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. 5. 2022, sp. zn. 55 To 53/2022, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 2 T 183/2018, t a k t o : I. Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu se dovolání obviněného M. S. odmítá. II. Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. řádu se dovolání obviněného J. P. odmítá. Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení 1. Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 10. 2021, sp. zn. 2 T 183/2018, byl obviněný J. P. uznán vinným pod bodem I. zločinem ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku a pod bodem II. přečinem přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle § 284 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl jmenovaný obviněný okresním soudem odsouzen podle § 156 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. l a § 82 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen rovněž trest zákazu činnosti v trvání pěti let spočívající v zákazu provozovat živnost řeznictví a uzenářství a provozovat podnik, závod či jakékoliv jiné zařízení podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi. Podle § 70 odst. 1 a § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný dále odsouzen k trestům propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. 2. Obviněný M. S. pak byl týmž rozsudkem okresního soudu pod bodem I. uznán vinným zločinem ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl jmenovaný obviněný okresním soudem odsouzen podle § 156 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. l a § 82 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen rovněž trest zákazu činnosti v trvání tří let spočívající v zákazu provozovat živnost řeznictví a uzenářství a provozovat podnik, závod či jakékoliv jiné zařízení podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi. Podle § 70 odst. 1 a § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný dále odsouzen k trestům propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. 3. Výše citovaný rozsudek Okresního soudu v Liberci právní moci nenabyl, neboť byl v zákonné lhůtě napaden ve výrocích o vině i trestu odvoláními obviněných J. P. a M. S., jakož i odvoláním státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Liberci podaným v neprospěch obou jmenovaných obviněných do výroku o vině i trestu. O těchto řádných opravných prostředcích následně rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci svým rozsudkem ze dne 26. 5. 2022, sp. zn. 55 To 53/2022, a to tak, že napadený rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 22. 10. 2021, sp. zn. 2 T 183/2018, z podnětu odvolání všech výše uvedených osob podle § 258 odst. 1 písm. b), písm. c), a písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil ohledně obviněného M. S. v celém rozsahu a ohledně obviněného J. P. ve výroku o vině pod bodem I. a ve výroku o trestu. 4. Citovaným rozsudkem krajského soudu byl následně obviněný J. P. za splnění podmínek podle § 259 odst. 3 tr. řádu uznán vinným jednáním popsaným pod bodem I. kvalifikovaným jako zločin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za toto jednání a za jednání popsané pod bodem II., ohledně něhož zůstal výrok o vině z rozhodnutí nalézacího soudu nezměněn, byl obviněný J. P. krajským soudem podle § 156 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. l a § 82 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl obviněnému uložen rovněž trest zákazu činnosti v trvání čtyř let spočívající v zákazu provozovat živnost řeznictví a uzenářství a provozovat podnik, závod či jakékoliv jiné zařízení podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi. Podle § 70 odst. 1 a § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl dále jmenovaný obviněný odsouzen k trestům propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu druhého stupně. Obviněný M. S. pak byl týmž rozsudkem krajského soudu pod bodem I. uznán vinným zločinem ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty podle § 156 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Za uvedené jednání byl krajským soudem odsouzen podle § 156 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. l a § 82 odst. l tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl jmenovanému obviněnému uložen rovněž trest zákazu činnosti v trvání dvou let spočívající v zákazu provozovat živnost řeznictví a uzenářství a provozovat podnik, závod či jakékoliv jiné zařízení podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů na trh a na obchodování s nimi. Podle § 70 odst. 1 a § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný M. S. dále odsouzen k trestům propadnutí věci v podobě movitých věcí podrobně specifikovaných ve výrokové části rozsudku soudu druhého stupně. 5. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Liberci, ve spojení se zjištěními Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci [ve vztahu k jednání popsanému pod bodem I.)], se obvinění J. P. a M. S. předmětné trestné činnosti dopustili společně s dalšími osobami (tj. se spoluobviněnými Hynkem Trnkou a P. P.) tím, že: obviněný J. P. I. v blíže nezjištěné době, nejméně od ledna 2015 do 10. 1. 2017 z vlastních finančních prostředků vždy po předchozí telefonické domluvě s obviněným Hynkem Trnkou, nar. 20. 9. 1975, ředitelem SZP Sychrov, a. s., a další osobou působící v PSS Druzcov, s. r. o., odkupoval od SZP Sychrov, a. s. a PSS Druzcov, s. r. o., živá selata a prasnice, ačkoliv si byl vědom toho, že tato zvířata nejsou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vhodná pro další zpracování za účelem jejich uvedení do oběhu, a tato zvířata, aniž by od chovatelů měl zajištěné potvrzení veterinárního lékaře o způsobilosti zvířat k přepravě či informaci o potravinovém řetězci nebo veterinární osvědčení, následně v počtu nejméně 110 kusů živá převezl do pronajatého objektu garáže na adrese XY č. p. XY, čímž porušil mimo jiné čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. 4. 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (dále též „Nařízení č. 853/2004“), a s nimi souvisejících příloh č. II a III, zejména odst. 1, odst. 6 oddílu III přílohy II uvedeného Nařízení a z kapitoly VI oddílu I přílohy III uvedeného Nařízení, a to v přívěsném vozíku s plachtou, SPZ XY, připojeného za vozidlem tov. zn. Volkswagen Sharan, SPZ XY, které nesplňovaly požadavky pro převoz živých zvířat stanovené v § 7 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též „veterinární zákon“), v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. 4. 2004, o hygieně potravin (dále jen „Nařízení č. 852/2004“), v § 6 vyhlášky č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, ve znění dalších předpisů, či v § 8c až § 8f zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon proti týrání“), následně v uvedeném objektu na adrese XY č. p. XY, který nebyl schválen ani registrován, jak ukládá čl. 4 odst. 1, odst. 2 Nařízení č. 853/2004 ve spojení s § 49 odst. 1 písm. h) bod 2. veterinárního zákona a s tím související § 21 odst. 1 veterinárního zákona, § 22 odst. 1 veterinárního zákona a s tím související § 32 odst. 1 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů (dále též „Vyhláška č. 289/2007) či § 24 veterinárního zákona, na základě předchozí dohody za součinnosti s obviněným M. S., který znal původ a stav zvířat, tato zvířata v objektu na adrese XY č. p. XY porazil (usmrtil), spařil a vyvrhl jejich vnitřnosti, dále části poražených zvířat přep