§ 15 trestní zákoník – Zavinění
Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · účinné od 26. 5. 2021 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 15 trestního zákoníku definuje, kdy je trestný čin spáchán úmyslně, a rozlišuje mezi přímým a nepřímým úmyslem. Přímý úmysl (dolus directus): Pachatel přímo chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem (např. chtěl někoho okrást, a proto ho okradl). (§ 15 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, znění účinné od 26. 5. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zavinění
- Týká se: pachatel
- Judikatura: na § 15 odkazuje 3 490 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Zavinění“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/2009 Sb.
(1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel
a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo
b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
(2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Přímý úmysl (dolus directus): Pachatel přímo chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem (např. chtěl někoho okrást, a proto ho okradl).
- Nepřímý úmysl (dolus eventualis): Pachatel sice přímo nechtěl způsobit škodu, ale věděl, že ji jeho jednání může způsobit, a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn (např. hodil kámen do davu, věděl, že může někoho zranit, a byl s tím smířen).
- Srozumění: Neznamená, že pachatel si přál způsobit škodu, ale že se s možností jejího vzniku smířil, akceptoval ji jako možný důsledek svého jednání.
- Důkazní břemeno: Pro prokázání úmyslu je nutné zjistit vnitřní postoj pachatele, což se obvykle odvozuje z objektivních okolností případu a jeho jednání.
Na co si dát pozor
- Rozdíl mezi přímým a nepřímým úmyslem je klíčový pro právní kvalifikaci a následný trest.
- Srozumění neznamená lhostejnost, ale aktivní smíření se s možným následkem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 15
Jak soudy aplikují § 15
… péče, jak vyplývá z režimu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (viz bod 6 odůvodnění rozsudku) . Takto vymezený skutkový děj vykazuje všechny znaky přečinu zatajení věci podle § 219 odst. 1 tr. zákoníku, a to i z pohledu subjektivní stránky ve formě přímého úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jak správně dovodil soud prvního stupně v bodě 7 odůvodnění svého rozsudku a přiléhavě upřesnil odvolací soud v bodech 9 až 11 odůvodnění svého usnesení.
Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem – úmysl přímý § 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn – úmysl nepřímý § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku.
Tato vůle může mít jak podobu chtění smrti oběti [§ 15 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku], tak i formu srozumění s její smrtí [§ 15 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku], což výslovně zdůrazňuje i důvodová zpráva k trestnímu zákoníku, byť rozmyšlení nebo předchozí uvážení bude zpravidla předcházet přímému úmyslu, kdy pachatel smrtelný následek chce (srov. ŠÁMAL, P. a kol.
Právní otázky
Související
§ 15 Zavinění (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 3 Zavinění (Zákon České národní rady o přestupcích)§ 26 (Zákon o náhradách při úrazech a nemocech)§ 440 Zavinění poškozeného (Občanský zákoník)§ 441 Zavinění poškozeného (Občanský zákoník)