20 Cdo 3527/2022 — Nejvyšší soud

20 Cdo 3527/2022 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:21. 3. 2023 Spisová značka:20 Cdo 3527/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.3527.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náklady exekuce Dotčené předpisy:§ 5 odst. 1 předpisu č. 330/2001 Sb. § 6 odst. 1 předpisu č. 330/2001 Sb. § 11 odst. 3 předpisu č. 330/2001 Sb. § 13 odst. 1 předpisu č. 330/2001 Sb. Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:28. 5. 2023 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 1375/23 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 20 Cdo 3527/2022 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné České republiky – Ministerstva financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, identifikační číslo osoby 00006947, proti povinné AKRO investiční společnost, a. s., se sídlem v Praze 6, Slunná 547/25, identifikační číslo osoby 49241699, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, pro 717.164.357,98 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 34 EXE 384/2019, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2020, č j. 72 Co 384,385/2019-310, takto: Oprávněná je povinna zaplatit soudnímu exekutorovi Mgr. Davidu Konczovi, Exekutorský úřad Cheb, na náhradě nákladů exekuce vedené u něj pod sp. zn. 074 EX 01559/19 částku 4.012.892,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : 1. Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo 2871/2020-518, rozhodl o dovolání, jímž povinná napadla usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2020, č. j. 72 Co 384,385/2019-310. Nejvyšší soud změnil předchozí rozhodnutí exekučních soudů tak, že výrokem I. zastavil exekuci vedenou soudním exekutorem Mgr. Davidem Konczem, Exekutorský úřad Cheb, se sídlem v Chebu, 26. dubna 10, pod sp. zn. 074 EX 01559/19, k vymožení povinnosti podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 24. 5. 2018, č. j. 8 C 445/2014-456, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2018, č. j. 30 Co 366/2018-524, zaplatit oprávněné částku 717.164.357,98 Kč (tvořící příslušenství jistiny vydané z titulu bezdůvodného obohacení) a náklady řízení. 2. Nejvyšší soud přitom rozhodl také o nákladech exekučního řízení (výrok II.) včetně nákladů dovolacího řízení (výrok III.) a o nákladech exekuce (výrok IV.). Náhradu nákladů exekuce vyčíslil částkou 6.655 Kč a povinnost k její úhradě uložil oprávněné do tří dnů od právní moci usnesení. Vycházel z ustanovení § 5 odst. 1, § 6 odst. 1 a 3, § 11 odst. 2 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že základ pro určení odměny soudního exekutora tvoří výše vymoženého plnění, avšak v posuzované exekuci nebylo nic vymoženo, proto náklady soudního exekutora tvoří odměnu 2.000 Kč, paušální náhradu hotových výdajů 3.500 Kč a DPH 21 %. 3. Důvodem pro zastavení exekuce Nejvyšším soudem byly závěry, jež lze shrnout následovně: - Protože právní úprava nepřiznává podílovému fondu právní osobnost, vykonává vlastnická práva k majetku v podílovém fondu vlastním jménem a na účet podílového fondu jeho obhospodařovatel (zde povinná). Proto také jedině ona může být žalována a je účastnicí exekučního řízení, jedná-li se o spor související s obhospodařováním podílových fondů. - Má-li být postižen majetek více podílových fondů, musí být ve výroku exekučního titulu uvedeno, majetek jakých podílových fondů a v jakém rozsahu má být postižen. Jestliže výrok exekučního titulu uvedené náležitosti neobsahuje, nelze jej vykonat. - V daném případě vymáhaný úrok z prodlení (vyčíslený částkou 717.164.357,98 Kč) s vydáním bezdůvodného obohacení povinné o částku 2.080.447.226,12 Kč (jež vzniklo plněním České republiky – Ministerstva financí podle následně zrušeného rozsudku) nelze považovat za „sankci“ ve smyslu § 210 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, dále též jen „ZISIF“ (vylučujícího zahrnout do nákladů podílového fondu mimo jiné sankce a jiné majetkové pokuty uložené jeho obhospodařovateli); v projednávané věci tedy k vymožení dluhu vzniklého v souvislosti s obhospodařováním podílových fondů nelze exekucí postihnout majetek obhospodařovatele, ale majetek v podílových fondech. 4. Výrok IV. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo 2871/2020-518, o nákladech exekuce, napadl soudní exekutor ústavní stížností, o níž Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne 8. 11. 2022, sp. zn. I. ÚS 2434/21, tak, že napadený výrok zrušil z důvodu chybného stanovení výše nákladů, vycházejícího z neaktuálního stavu exekuce. Zatímco totiž dovolací soud vycházel z předpokladu, že exekucí nebylo nic vymoženo, došlo v mezidobí od podání dovolání do rozhodnutí dovolacího soudu k vymožení nezanedbatelné finanční částky. Proto Nejvyšší soud - vázán ve svém dalším postupu právním názorem Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky) - znovu věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též „o. s. ř.“, a rozhodl o výši povinnosti oprávněné k náhradě nákladů exekuce, zahájené na základě materiálně nevykonatelného exekučního titulu. 5. Z vyžádaného exekučního spisu a vyjádření exekutorského úřadu ze dne 6. 2. 2023 se podává, že soudní exekutor před zánikem pověření k vedení exekuce z důvodu zastavení exekuce rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021 vymohl pro oprávněnou částku 31.629.384,04 Kč (viz č. l. 542 a 566 exekučního spisu). Výše náhrady nákladů exekuce, kterou má oprávněná uhradit soudnímu exekutorovi podle § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 11 odst. 3 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, správce obchodního závodu, správce nemovité věci a plátce mzdy nebo jiného příjmu a o podmínkách pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou soudním exekutorem (exekutorský tarif), ve znění pozdějších předpisů, tedy činí 4.012.892,40 Kč. Tvoří ji odměna ve výši 3.312.940,00 Kč, náhrada hotových výdajů v paušální výši 3.500,00 Kč a 21% DPH ve výši 696.452,40 Kč. 6. Závěrem se uvádí, že Ústavní soud pod sp. zn. I. ÚS 2449/21 vede řízení o ústavní stížnosti, jíž se Česká republika – Ministerstvo financí domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, č. j. 20 Cdo 2871/2020-518, v celém rozsahu. Ústavní soud usnesením ze dne 6. 4. 2022 přerušil toto řízení do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, podané 6. 8. 2021 Českou republikou – Ministerstvem financí k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 21. 3. 2023 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu