Nejvyšší soud 20 Ncu 150/2026 – Uznání cizích rozhodnutí

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny o návrhu na uznání cizího rozhodnutí podaném navrhovatelkou E. K., zastoupenou obecným zmocněncem E. C., t a k t o:

Rozváděcí listina sepsaná u soudu v Natanya, Stát Izrael, dne 16. 6. 1993, zaevidovaná u rabínského soudu v Natanya, Stát Izrael, pod spisem č. 8427-53, jejíž existence byla potvrzena osvědčením o rozvodu č. 150517 vydaným Ministerstvem pro náboženské záležitosti Státu Izrael, jíž bylo rozvedeno manželství Y. A. a H. (dříve E.) A., rozené K., uzavřené dne 18. 8. 1970 před oddávajícím orgánem Herzlia, Stát Izrael,

se uznává,

pokud jde o vyslovení rozvodu manželství, na území České republiky.

O d ů v o d n ě n í:

1/ K dohodě manželů bylo rozváděcí listinou sepsanou u soudu v Natanya, Stát Izrael, zaevidovanou u rabínského soudu v Natanya, Stát Izrael, rozvedeno posuzované manželství, bylo-li zjištěno po provedeném řízení, že se manželé vzájemně odcizili, a nebyly-li shledány předpoklady pro obnovení jejich společného soužití. Z manželství narozené dvě děti jsou nyní již zletilé.

2/ Za situace, kdy vztahy mezi manžely byly trvale rozvráceny natolik, že nelze očekávat jejich obnovení, je ve výroku uvedené rozhodnutí cizího orgánu v souladu s ustanovením § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Rovněž skutkový základ byl cizím orgánem zjištěn způsobem zásadně vyhovujícím příslušným ustanovením právního řádu České republiky (§ 51 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZMPS“).

3/ K uznání předložené rozhodnutí nabylo podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a jeho uznání nebrání žádná z překážek uvedených v ustanovení § 15 ZMPS.

4/ Ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1, 2 ZMPS byl návrh na uznání cizího rozhodnutí podán účastníkem řízení a bylo též zjištěno, že navrhovatelka byla v době vydání rozhodnutí o rozvodu občankou České republiky. V dané věci nejde ani o případ, jaký má na zřeteli ustanovení § 52 ZMPS.

5/ Protože pravomocné cizí rozhodnutí, jehož uznání se navrhovatelka domáhá, koresponduje podmínkám, které pro uznání cizích rozhodnutí ve věcech manželských stanoví zákon, Nejvyšší soud návrhu vyhověl.

6/ Náklady řízení platí navrhovatelka (§ 140 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

Tento rozsudek nabývá právní moci doručením.

V Brně dne 1. 9. 2026

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu