21 Cdo 1236/2012 — Nejvyšší soud

21 Cdo 1236/2012 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:18. 7. 2013 Spisová značka:21 Cdo 1236/2012 ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.1236.2012.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Neplatnost právního úkonu Výpověď z pracovního poměru Dotčené předpisy:§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř. ve znění do 31.12.2012 § 46 odst. 1 písm. e) předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2000 § 46 odst. 2 předpisu č. 65/1965Sb. ve znění do 31.12.2000 § 72 odst. 1, 5 písm. a), 6 předpisu č. 133/1985Sb. ve znění do 31.12.2000 § 44 odst. 3 předpisu č. 133/1985Sb. ve znění do 31.12.2000 Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:6. 8. 2013 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 1236/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. Š. D., zastoupeného Mgr. Adamem Bezděkem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky č. 505/118 proti žalované České republice – Hasičskému záchrannému sboru Jihomoravského kraje, v Brně, Zubatého č. 1, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 9 C 1366/2000 o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. října 2011 č. j. 49 Co 42/2010-236, takto: I. Dovolání žalobce se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Dopisem ze dne 24.8.2000 žalovaná (její právní předchůdce) sdělil žalobci, že mu dává výpověď podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. e) zák. práce z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce, neboť při komplexní kontrole Hasičského záchranného sboru okresu Znojmo, provedené ředitelstvím HZS ČR dne 19.11.1999, kontrolující pracovník zjistil při kontrole znalostí žalobce ve funkci velitele čety, že jeho znalosti jsou nevyhovující. Protože se žalobce po dvakráte nedostavil k řízení o odebrání osvědčení odborné způsobilosti a nepředložil doklad o získání osvědčení odborné způsobilosti, zaměstnavatel nemá možnost zařadit jej na jinou vhodnou práci, a je dán důvod k výpovědi. Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď je neplatná. Namítal, že dosažení vysokoškolského vzdělání odborného zaměření, respektive úspěšné složení státní závěrečné zkoušky nahrazuje po dobu pěti let od jejího složení absolvování kurzu k dosažení odborné způsobilosti. Vzhledem k tomu není povinen podrobovat se kurzu k dosažení odborné způsobilosti jako podmínky pro výkon funkce velitele čety, a nelze hovořit o tom, že by nesplňoval podmínky pro výkon sjednané práce. Okresní soud ve Znojmě rozsudkem ze dne 9.9.2002 č.j. 9 C 1366/2000-53 žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 4 450,- Kč na náhradě nákladů řízení k rukám advokátky JUDr. Yvony Esterkové. Po provedeném řízení dospěl k závěru, že „zpochybnění způsobilosti proběhlo nezákonným způsobem“, a proto byl „další sled událostí rovněž nezákonný, neboť zaměstnavatel neměl v tuto chvíli oprávnění zahajovat řízení o odborné způsobilosti“. V článku VI. odst. 29 písm. b) Sbírky pokynů vrchního rady ze dne 24. září 1996 je totiž uvedeno, že „mimo cyklus platnosti osvědčení o odborné způsobilosti na návrh vrchního požárního rady ČR na základě závažného odborného pochybení při výkonu služby zjištěného kontrolní činnosti MV – ředitelství HZS ČR nebo na návrh vrchního požárního rady, se příslušník nebo zaměstnanec podrobí ověření odborné způsobilosti“. Protože tento postup nebyl dodržen, nemohla být platná ani výpověď z pracovního poměru. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 31.3.2005 č.j. 49 Co 327/2003-75 zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že pro posouzení otázky, zda příslušník hasičského záchranného sboru splňuje předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce, je rozhodující, zda zaměstnanci bylo osvědčení o odborné způsobilosti rozhodnutím příslušného orgánu uděleno, a nebo zda mu toto osvědčení bylo následně odňato, a stalo-li se tak, zda uplynula šestiměsíční lhůta od odnětí osvědčení (§ 39 odst. 3 vyhlášky č. 21/1996 Sb.). Protože v posuzované věci bylo žalobci osvědčení o odborné způsobilosti odňato, je nepochybné, že soud při posouzení otázky, zda žalobce v době výpovědi splňoval kvalifikační předpoklady pro výkon sjednané práce, je povinen z této skutečnosti vycházet. Na soudu prvního stupně nyní bude, aby se zabýval tím, zda byla řádně splněna nabídková povinnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce. Okresní soud ve Znojmě poté rozsudkem ze dne 10.11.2005 č.j. 9 C 1366/2000-98 žalobě znovu vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 6.175 Kč na náhradě nákladů řízení. Ve věci samé uvedl, že „vázán právním názorem odvolacího soudu, omezen na zkoumání nabídkové povinnosti, toto učinil a nalezl, že nabídková povinnost splněna zákonným způsobem nebyla, a proto vyslovil, že výpověď daná žalobci je neplatná“. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28.2.2006 č.j. 49 Co 17/2006-116 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Po zjištění, že soud prvního stupně dne 10. 11. 2005 věc projednal v jiném složení senátu než při jednání dne 17.6. a 9.9.2002, a dne 10.11.2005 nepostupoval podle ustanovení § 119 odst. 3 o.s.ř., je na místě závěr, že soud prvního stupně nebyl správně obsazen. Okresní soud ve Znojmě poté rozsudkem ze dne 5.10.2006 č.j. 9 C 1366/2000-126 žalobě znovu vyhověl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8.795,- Kč na náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalovaný věrohodně neprokázal splnění nabídkové povinnosti, naopak bylo prokázáno, že „v dobu, kdy byl žalobce z pracovního poměru vypovězen, byli na pracovní místa hasičů přijímáni noví pracovníci, žalovaná strana neprokázala, že by toto volné, posléze obsazené místo, žalobci nabídla, neboť toto se v textu výpovědi neobjevilo“. Krajský soud v Brně poté usnesením ze dne 30.1.2009 č.j. 49 Co 15/2007-144 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dovodil, že, byla-li s účinností od 1.5.2002 zavedena u soudu prvního stupně v souladu s ustanovením § 2 odst. 2 písm. b) bod 11. vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, specializace pro řízení ve věcech pracovněprávních, nemohlo tím být dotčeno do té doby provedené rozdělení věcí do soudních oddělení, neboť zákon neumožňoval, aby dříve zahájená řízení byla jen z důvodu nově zřízené specializace přidělována jiným soudním oddělením, než kterým připadla při rozdělování věcí po zahájení řízení podle v té době účinného rozvrhu práce. Protože v posuzované věci byla věc po zahájení řízení přidělena do soudního oddělení, v němž byla předsedkyní senátu JUDr. Marie Hladíková, a teprve poté, co soud již provedl některé úkony v rámci přípravy jednání, byla věc přidělena do soudního oddělení, v němž je předsedou senátu JUDr. Ing. Petr Slunský, Ph.D., byl soud prvního stupně při rozhodování nesprávně obsazen a došlo k odnětí účastníkova zákonného soudce. Okresní soud ve Znojmě poté rozsudkem ze dne 17.8.2009 č.j. 9 C 1366/2000-178 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ohledně samotného výpovědního důvodu poukázal na svou vázanost rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 31.3.2005, v němž bylo konstatováno, že byly splněny důvody pro výpověď podle § 46 odst. 1 písm. e) části věty před středníkem zák. práce vzhledem k tomu, že žalobce skutečně ztratil odbornou způsobilost pro výkon své funkce. Proto se soud zabýval jen otázkou, zda byla ze strany zaměstnavatele splněna nabídková povinnost jako hmotněprávní podmínka platnosti výpovědi a dovodil, že žalobci byla práce hasiče nabízena v průběhu doby, kdy se v únoru roku 2000 jednalo o jeho způsobilosti. Protože se však platnost výpovědi posuzuje podle stavu, kdy je výpověď dávána, pak z předložených listin jednoznačně vyplývá, že k datu 24.8. a 25.8.2000 měl žalovaný plný stav zaměstnanců a neměl žádné volné místo, které by mohl žalobci nabídnout. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19.10.2011 č.j. 49 Co 42/2010-236 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ve věci samé odvolací soud zdůraznil, že osvědčení o odborné způsobilosti vydané k tomu příslušným orgánem podle ustanovení § 72 odst. 5 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění účinném do 31.12.2000, má povahu rozhodnutí vydaného ve správním řízení, jehož správnost není soud oprávněn přezkoumávat (§ 135