21 Cdo 133/2016 – Nejvyšší soud

21 Cdo 133/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy ve věci dědictví po M. K., za účasti 1) M. K., a 2) M. K., obou zastoupených JUDr. Monikou Zoulovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 4, Podolská č. 103/126, 3) Lesů Pelhřimov, a.s. se sídlem v Pelhřimově, Pražská č. 1072, IČO 47239379, 4) Komerční banky, a.s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 33/969, IČO 45317054, 5) R. K. se sídlem v Českých Budějovicích, Dobrovodská č. 953/101, IČO 65964781, 6) ABERO s.r.o. se sídlem ve Stříbře, Plzeňská č. 250, IČO 28045297, zastoupené Mgr. Liborem Kaslem, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Palackého č. 740/1, a 7) JUDr. V. F., soudní exekutorky Exekutorský úřad Plzeň - sever se sídlem v Plzni, Divadelní č. 2728/3a, o žalobě pro zmatečnost podané Lesy České republiky, s.p. se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova č. 1106/19, IČO 42196451, zastoupenými Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov č. 1059/1, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. září 2012 č.j. 24 Co 429/2012-795, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 24 Co 429/2012-MOP, o dovolání Lesů České republiky, s.p. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. dubna 2014 č.j. 4 Co 10/2014-71, takto: I. Dovolání Lesů České republiky, s.p. se zamítá. II. Lesy České republiky, s.p. jsou povinny zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení účastnicím 1) a 2) společně a nerozdílně 6.413,- Kč k rukám JUDr. Moniky Zoulové, LL.M., advokátky se sídlem v Praze 4, Podolská č. 103/126 a účastnici 6) 6.413,- Kč k rukám Mgr. Libora Kasla, LL.M., advokáta se sídlem v Praze 1, Palackého č. 740/1; jinak nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27.9.2012 č.j. 24 Co 429/2012-795 odmítl podle ustanovení § 218 písm.b) občanského soudního řádu odvolání věřitelky Lesy České republiky, s.p. proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 20.3.2012 č.j. 25 D 1186/2009-650, kterým byla schválena dohoda o přenechání předluženého dědictví věřitelce Lesy Pelhřimov, a.s., a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení krajského soudu podaly Lesy České republiky, s.p. dne 11.12.2012 žalobu pro zmatečnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 229 odst. 4 občanského soudního řádu. Nesouhlasí s názorem krajského soudu, že by jejich postavení účastníka řízení o dědictví po M. K. zaniklo v okamžiku, kdy včas nepřihlásily - v návaznosti na učiněnou konvokaci věřitelů ve smyslu ustanovení § 175n občanského soudního řádu - svou pohledávku do dědického řízení. Mají za to, že usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 18.3.2010 č.j. 25 D 1186/2009-159 o konvokaci věřitelů jim nebylo účinně doručeno (nebylo doručeno přímo jim) a že v důsledku "tohoto procesního pochybení soudu nemohly" vůči nim nastat účinky konvokace a zaniknout jejich účast v dědickém řízení marným uplynutím lhůty pro přihlášení pohledávky. Vytýká krajskému soudu, že se nikterak nezabýval jejich námitkami ohledně neúčinného doručení, a spatřuje v tomto postupu soudu rozpor s ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s konstantní judikaturou Ústavního soudu České republiky. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 11.10.2013 č.j. 24 Co 429/2012-MOP-49 žalobu pro zmatečnost zamítl a rozhodl, že Lesy České republiky, s.p. jsou povinny zaplatit účastnicím 1) a 2) na náhradě nákladů řízení 8.712,- Kč k rukám advokátky JUDr. Moniky Zoulové, LL.M.. Poté, co zjistil, že usnesení o konvokaci věřitelů nabylo (po vyvěšení na úřední desce) právní moci dnem 7.4.2010 a že Lesy České republiky, s.p. přihlásily svou pohledávku za zůstavitelem až dne 9.8.2011, dospěl soud prvního stupně k závěru, že postup soudu vyvěšením usnesení na úřední desce odpovídá požadavkům ustanovení § 175n občanského soudního řádu, a poukázal též "na závazný právní názor Ústavního soudu České republiky v nálezu č. IV. ÚS 227/96". Vzhledem k tomu, že Lesy České republiky, s.p. nejsou nadále účastníkem řízení o dědictví, bylo odmítnutí jejich odvolání, jako osoby k jeho podání nepříslušné, "správným postupem". K odvolání Lesů České republiky, s.p. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24.4.2014 č.j. 4 Co 10/2014-71 zrušil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení a věc mu vrátil v tomto rozsahu k dalšímu řízení; jinak je potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně v tom, že Lesy České republiky, s.p. přihlásily svou pohledávku do dědického řízení opožděně, že se proto nestaly účastníkem řízení "ve fázi jednání o přenechání dědictví věřitelům na úhradu dluhů" a že tedy nebyly subjektivně legitimovány k podání odvolání proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 20.3.2012 č.j. 25 D 1186/2009-650. Námitku odvolatele, že správkyně dědictví byla o jeho pohledávce informována, shledal jako nedůvodnou, nesdělil-li tuto tvrzenou skutečnost soudu či soudnímu komisaři. Správce dědictví je oprávněn a povinen činit jen takové úkony, které jsou nezbytné k uchování svěřeného zůstavitelova majetku, a mezi ně nepatří "vyhledávání možných věřitelů zůstavitele a jejich oznamování do dědického řízení". Navíc, odvolatel o úmrtí zůstavitele věděl a "nic mu nebránilo v tom, aby svou pohledávku přihlásil včas". Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 3.9.2014 č.j. 24 Co 429/2012-MOP-93, doplněným usnesením ze dne 26.11.2014 č.j. 24 Co 429/2012-MOP-110 (oběma opravenými usnesením ze dne 10.8.2015 č.j. 24 Co 429/2012-MOP-135), rozhodl, že Lesy České republiky, s.p. jsou povinny zaplatit na náhradě nákladů řízení účastnicím 1) a 2) 15.246,- Kč, účastníku 5) 300,- Kč, právnímu předchůdci účastníka 6) Lesní společnosti Stříbro, a.s. 2.178,- Kč a účastnici 7) 300,- Kč a že ve vztahu k účastnicím 3) a 4) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání Lesů České republiky, s.p. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2.10.2015 č.j. 4 Co 186/2014-146 změnil usnesení soudu prvního stupně ve vztahu mezi Lesy České republiky, s.p. a účastnicemi 1) a 2) tak, že výši náhrady nákladů řízení stanovil na 16.698,- Kč; jinak je potvrdil a rozhodl, že Lesy České republiky, s.p. jsou povinny zaplatit na náhradě nákladů odvolacího řízení účastnicím 1) a 2) 7.260,- Kč a účastnici 7) 300,- Kč a že ve vztahu k ostatním nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24.4.2014 č.j. 4 Co 10/2014-71 podaly Lesy České republiky, s.p. dovolání. Namítají, že jim nebylo, jako účastníku dědického řízení, v rozporu s ustanovením § 45 odst. 2 občanského soudního řádu účinně doručeno usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 18.3.2010 č.j. 25 D 1186/2009-159, a že proto nemohlo zaniknout jejich účastenství v dědickém řízení. Nesouhlasí rovněž se závěrem odvolacího soudu, že by nebyly v řízení "známým věřitelem", a to jednak proto, že soudní komisař má povinnost v rámci předběžného šetření zjišťovat dluhy zůstavitele, jednak proto, že správce dědictví měl informovat soudního komisaře o jednáních s věřitelem ohledně vzájemných pohledávek a soudní komisař si měl před konvokací od správce dědictví vyžádat zprávu o fungování podniku zůstavitele. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se žalobě pro zmatečnost vyhovuje, případně aby zrušil usnesení soudu obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; v doplnění dovolání dovolatel též navrhl, aby byly zrušeny "závislé výroky o náhradě nákladů řízení". Účastnice 1) a 2) navrhly, aby bylo dovolání do výroku o náhradě nákladů řízení odmítnuto pro nepřípustnost a aby bylo dovolání do výroku o zamítnutí žaloby pro zmatečnost odmítnuto, případně zamítnuto. Z ustanovení § 175n občanského soudního řádu podle jejich názoru vyplývá, že se usnesení vyvěšuje na úřední desce soudu a že účinek doručení nastane patnáctým dnem po vyvěšení vůči těm účastníkům, kteří nejsou soudu známi. Jelikož z obsahu spisu vyplývá, že pohledávka věřitele nebyla soudu (soudnímu komisaři) známa, a jelikož žádné ustanovení neukládalo soudu či soudnímu komisaři povinnost zjišťovat věřitele zůstavitele před konvokací, nemůže dovolatel svou nečinnost spočívající v nepřihlášení své pohledávky do dědického řízení "přesunout" na dědice, případně soudního komisaře nebo soud. V současné době navíc zřejmě žádný majetek z dědictví již nezbyl, když jej převzala věřitelka Lesy Pelhřimov, a.s., a v případě, kdyby nároku dovolatele bylo vyhověno, nelze takové rozhodnutí "reálně vykonat". Účastnice 6) navrhla, aby bylo dovolání zamítnuto, a uvedla, že zcela ztotožňuje s právním názorem soudů obou stupňů. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v