Nejvyšší soud 21 Cul 1/2026

Návrhem ze dne 28. 1. 2026, doručeným Nejvyššímu soudu téhož dne, se navrhovatelka domáhala, aby Nejvyššímu soudu byla určena „pro rozhodnutí o návrhu na ustanovení advokáta pro dovolací řízení a zároveň ke zrušení Mgr. Petra Horáčka ve funkci procesního opatrovníka žalobkyně lhůta 14 dnů“.

Z obsahu spisu vyplývá, že navrhovatelka podala dne 29. 8. 2024 u Okresního soudu v Liberci dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 7. 6. 2024, č. j. 29 Co 186/2020-1637, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 11. 2019, č. j. 19 C 295/2014-764, a dále zamítnuta žaloba o zaplacení částky 385 170 Kč (výrok I), a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Dovolací řízení je vedeno pod sp. zn. 25 Cdo 1634/2025.

Dále bylo z obsahu spisu zjištěno, že dne 13. 7. 2024 bylo Okresnímu soudu v Liberci doručeno dovolání navrhovatelky podané prostřednictvím J. H., jemuž navrhovatelka udělila plnou moc k podání dovolání a žádosti o ustanovení advokáta pro řízení před dovolacím soudem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 7. 6. 2024, č. j. 29 Co 186/2020-1637, a návrh na „zrušení ustanovení Mgr. Petra Horáčka procesním opatrovníkem“ pro porušení důvěry a svévolné jednání, návrh na ustanovení advokáta (Mgr. Věry Jedličkové) pro dovolací řízení a žádost odvolacímu soudu o poskytnutí poučení, zda se ustanovení Mgr. Petra Horáčka, LL.M., jejím opatrovníkem vztahuje i na dovolací řízení. Dne 16. 7. 2024 byl Okresnímu soudu v Liberci doručen návrh Mgr. Petra Horáčka, LL.M., na zproštění opatrovníka, neboť navrhovatelka na jeho osobu podala trestní oznámení, opatrovník je tak ve střetu zájmů, zároveň pominuly důvody ustanovení opatrovníka.

O návrhu na „zrušení funkce procesního opatrovníka“, resp. o návrhu na ustanovení zástupce účastníku rozhoduje jako soud prvního stupně okresní soud, u něhož je vedeno řízení ve věci samé; ostatně u tohoto soudu (tedy u Okresního soudu v Liberci) byl návrh podán.

Z uvedeného je tak zřejmé, že Nejvyšší soud není věcně příslušný o takovém návrhu rozhodnout.

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Pakliže ovšem není Nejvyšší soud k provedení procesního úkonu, jenž navrhovatelka požaduje, věcně příslušný, je zřejmé, že v dovolacím řízení nemůže docházet k průtahům v řízení o takovém úkonu; návrh je tak zcela zjevně nedůvodný.

Nejvyšší soud proto návrh na určení lhůty pro provedení procesního úkonu podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty za středníkem zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o soudech a soudcích na náhradu případných nákladů řízení právo.