Nejvyšší soud 21 Nd 419/2026 – Určení místní příslušnosti soudu

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Vodafone Czech Republic a. s. se sídlem v Praze 5

- Stodůlkách, náměstí Junkových č. 2808/2, IČO 25788001, zastoupeného Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci č. 2116/15, proti povinnému E. D., pro 4 647 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 548/2026, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 50 EXE 548/2026 projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně.

Soudní exekutor Exekutorského úřadu Šumperk Mgr. Marcel Kubis podal dne 23. 4. 2026 u Okresního soudu v Hodoníně spolu s exekučním návrhem oprávněného ze dne 15. 4. 2026 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 4 647 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 26. 1. 2026, č. j. ČTÚ-42 203/2025-638/VII. vyř. - KoG.

Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 30. 6. 2026, č. j. 50 EXE 548/2026-20, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Zjistil, že povinný neprochází informačním systémem základních registrů ani agendovým informačním systémem cizinců a že oprávněný jinými údaji o majetku nebo pobytu povinného, kromě těch, které jsou uvedeny v exekučním titulu, nedisponuje. Z exekučního titulu dále zjistil, že v jeho záhlaví je uvedena adresa povinného XY, že správní orgán na základě ověření adresy trvalého pobytu u Velvyslanectví České republiky v Bratislavě zjistil, že povinný má od 24. 3. 2014 hlášený pobyt v obci XY, že zásilka adresovaná povinnému na posledně známou adresu XY, byla vrácena správnímu orgánu zpět a že mu proto byl ve správním řízení v souladu s § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu ustanoven opatrovník.

Ze sdělení Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 24. 8. 2026 Nejvyšší soud zjistil, že podle informačního systému cizinců povinný nemá evidovaný záznam o povoleném pobytu na území České republiky, že má evidované pouze záznamy v evidenci krátkodobého ubytování na území České republiky, a to naposledy v ubytovacím zařízení „XY“ v obci XY, v době od 3. 6. 2024 do 2. 6. 2025 a v ubytovacím zařízení „XY“ v obci XY, v době od 8. 8. 2024 do 18. 8. 2024, a že jeho současné místo pobytu není známé.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod č. 11/2015 Sb. rozh. obč., vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky, a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sb. rozh. obč.).

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Hodoníně (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Hodoníně, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 9. 2026

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu