Nejvyšší soud 23 Cdo 1197/2026 – Určení vlastnického práva
Nejvyšší soud · 23. 6. 2026 · kategorie E
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Nejvyšší soud rozhodoval o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2025.
Předmět sporu: určení vlastnického práva.
O co šlo: Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 14. 10. 2025, č. j. 9 C 13/2022-131, zastavil dovolací řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2025, č. j. 71 Co 69/2025-128 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Výsledek: Dovolací řízení se zastavuje. (Řízení bylo zastaveno.)
Význam: Řízení skončilo bez věcného rozhodnutí.
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci žalobkyně Z. G., proti žalovanému J. G., zastoupenému JUDr. Erikosem Papoutsidesem, advokátem se sídlem v Plzni, Purkyňova 593/10, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 9 C 13/2022, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 11. 2025, č. j. 71 Co 238/2025-138, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění
Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 14. 10. 2025, č. j. 9 C 13/2022-131, zastavil dovolací řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 4. 2025, č. j. 71 Co 69/2025-128 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II).
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I napadeného rozhodnutí) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II napadeného rozhodnutí).
Žalobkyně napadla usnesení odvolacího soudu včasně podaným dovoláním, které však nebylo sepsané advokátem a žalobkyně ani nedoložila, že by sama měla odpovídající právnické vzdělání.
Podáním dovolání vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku ve výši 4 000 Kč. Tento poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. 5. 2026, č. j. 23 Cdo 1197/2026-149, jež se ke dni 25. 5. 2026 považovalo za doručené žalobkyni, vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání ve výši 4 000 Kč s tím, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Protože žalobkyně nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla soudem vyzvána, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích. Není přitom rozhodné, že žalobkyně nebyla při podání dovolání zastoupena advokátem, neboť zastavení dovolacího řízení pro neodstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení přichází v úvahu jen tehdy, když byl zaplacen soudní poplatek z dovolání, nebo když nelze zastavit dovolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn [§ 243f odst. 3 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 6. 2026
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D.
předseda senátu